Pole bez chemie

V zemědělství se využívala a využívá celá řada chemických sloučenin. Mezi ně patří i herbicidy, které zamezují růstu plevele, ale mají i celou řadu negativních dopadů na zdraví i životní prostředí. Jednou z takových látek je glyfosát. 

Glyfosát je účinnou látkou širokospektrálních herbicidů, například dobře známého přípravku RoundUp. Patří k nejprodávanějším a univerzálně používaným herbicidům u nás i v Evropě. Používá se například: 

  • k hubení rostlin na polích, v sadech a vinicích;
  • k hubení plevele v soukromých zahradách a veřejných prostranstvích, jako jsou parky nebo dětská hřiště;
  • v zemědělství na dosoušení některých plodin (např. řepka, obilniny, slunečnice) těsně před sklizní (tzv. desikace).

Vliv glyfosátu na zdraví

Glyfosát představuje řadu zdravotních rizik. Co zatím víme?

15–30 % glyfosátu se při konzumaci vstřebá do těla, kam se dostává i pouhým vdechnutím nebo dotykem. V těhotenství je schopen projít placentou do plodu. Může narušovat fungování hormonální soustavy, která je klíčová například pro rozmnožování, vylučování nebo krevní oběh. Od roku 2015 je Světovou zdravotnickou organizací zařazen na seznam pravděpodobných karcinogenů.

  • Víte, že? Hnutí DUHA a další evropské organizace nechaly udělat laboratorní testy moči, z nichž vyplývá, že glyfosát má v těle zhruba polovina Evropanů, v Česku to bylo 6 z 10 testovaných lidí.

Vliv na životní prostředí

Je vysoce toxický pro vodní organismy, kontaminuje řeky, potoky a podzemní vody. Protože hubí květiny a jiné volně rostoucí rostliny v krajině, ničí potravu pro ptáky a hmyz a snižuje přírodní rozmanitost. Narušuje přirozené procesy v půdě, což snižuje schopnosti plodin vázat dusík, o to více pak zemědělci používají umělá hnojiva. Nadužívání způsobuje šíření rezistentních plevelů, což zvyšuje náklady na jejich likvidaci i nutnost aplikovat silnější koktejl dalších pesticidů.

Jde to bez glyfosátu

Studie i praxe potvrzují, že se bez glyfosátu můžeme obejít. Ukazují dokonce, že jeho používání je zbytečným a kontraproduktivním plýtváním. Použití na veřejných prostranstvích i zahradách je zbytečným hazardem, plevel lze odstraňovat také mechanicky a některá místa není nutné ošetřovat vůbec. Zcela bez glyfosátu se obejdou některá města, například Louny nebo Mělník, od roku 2017 také Brno.

Hnutí DUHA a Síť ekologických poraden proto připravily návod, jak se bez glyfosátu v péči o městskou zeleň obejít.

V zemědělství lze glyfosát nahradit vhodným výběrem a střídáním plodin, pěstováním smíšených kultur, orbou, menším umělým hnojením a další dobrou zemědělskou praxí. Při sklizni stačí respektovat vhodnou, přirozenou dobu zralosti a v případě potřeby dosoušet zrno dodatečně.

Ekologické zemědělství se bez glyfosátu a dalších syntetických pesticidů obejde úplně.

Použití glyfosátových herbicidů na veřejných prostranstvích a pro desikaci už zakázala Itálie, úplný zákaz jeho použití oznámila Malta a deklaruje ho také Francie. Hnutí DUHA usiluje o to, aby byl glyfosát výrazně omezen i na území Česka.

Štítky: