Uhelné elektrárny

Uhlí (zejména hnědé) je stále největším zdrojem elektřiny a tepla v ČR. Přitom na základě sofistikovaného modelu energetiky se ukázalo, že do roku 2030 mohou skončit všechny uhelné elektrárny (ovšem musí zatím pokračovat teplárny a rozvíjet se obnovitelné zdroje) a nebude přitom  ohrožena stabilita sítě ani dodávky elektřiny (dokonce budeme stále vývozcem).

Česká republika tedy stojí před zásadním dilematem. Budou u nás udělovány uhelným elektrárnám časově neomezené výjimky z nových evropských limitů pro znečišťování ovzduší? Nebo stát donutí elektrárenské společnosti být ohleduplnější k našemu zdraví, přírodě a k prostředí, v němž žijeme? 

• Víte, že? Evropské (i české) elektrárenské společnosti při vyjednáváních výrazně ovlivnily konečnou podobu emisních limitů a dosáhly tak toho, že má nyní EU pro své nové uhelné elektrárny méně přísné limity než třeba Čína.

Je to dilema mezi zdravím občanů a naplňováním energetické politiky státu na jedné straně a profitem majitelů elektrárenských společností na straně druhé. Ekologické organizace se domnívají, že přednost musí dostat zdraví občanů a zájmy státu, zejména když stanovené limity už jsou samy o sobě kompromisem, který je benevolentní k elektrárenským společnostem. Není tedy důvod, aby je nesplnily. Může to znamenat, že některé ze zastaralých elektráren bude výhodnější uzavřít. Ale to je jen dobře a počítá s tím i Státní energetická koncepce.

Pro zavedení nových limitů pro uhelné elektrárny hovoří i 3 zásadní ekonomické argumenty:

• Teplárny mají být prioritním příjemcem uhlí. Pokud budou pokračovat kondenzační uhelné elektrárny bez omezení, budou ohrožovat dodávky uhlí pro teplárny.
• Znečištění z uhelných elektráren způsobuje ročně škody 51 miliard korun. Znečišťovatelé platí však jen zlomek. Například jen jediná uhelná elektrárna ČEZ Počerady způsobuje svým znečištěním škody (spojené s poškozováním zdraví, budov, zemědělské produkce a přírody) za tři miliardy ročně a státu odvede pouze 24 milionů. Škody tedy z více než 99 procent platí občané a firmy.
• Plnění limitů neovlivní cenu elektřiny, byť povede ke zvýšeným nákladům pro některé uhelné elektrárny. Cena silové elektřiny vzniká na evropském trhu a výrobní náklady českých elektráren nehrají při určování tržní ceny silové elektřiny prakticky žádnou roli.

Více o české závislosti na uhlí a jejím možném ukončení si můžete přečíst zde.