Spalovny

Vytěžíme suroviny, převezeme je, za pomoci často velkého množství energie je přepracujeme do finálního výrobku (byť by to měla být jen lahev s vodou, ale třeba i drahý spotřebič), ten zase převezeme. Výrobek „spotřebujeme“ a zůstane nám odpad, kterého se potřebujeme zbavit. Spalovny ale tou nejlepší cestou rozhodně nejsou, přesto se tyto drahé stavby plánují. Například v Mělníku, v Olomouckém kraji či na Vysočině.

I pokud se na celý problém podíváme čistě energeticky, bilance je negativní. Ač bychom byli schopni využít veškeré teplo, které spalovna vyprodukuje, a nakrásně ještě vyrobili nějakou elektřinu, získáme zpět pouhé jednotky procent energie, kterou všechny články životního cyklu výrobku spotřebovaly. O dopadech na životní prostředí ani nemluvě. Obří spalovny nejsou pro nakládání s odpady správnou cestou.

Jak s odpady tedy nakládat?

Daleko více spotřebované energie zachováme, pokud využijeme a recyklujeme už vzniklé druhotné suroviny. Vyhneme se tak i obrovským kvantům toxického odpadu. Z každé tuny spálených odpadků totiž vzniká až 300 kilogramů škváry a popílku.

Před dvěma lety se nám podařilo zastavit nápad, že by se v Česku za evropské peníze stavěly spalovny. A už v roce 2009 jsme prosadili snadnější třídění a lepší recyklaci do tehdejšího zákona. Teď je potřeba zajistit skutečně motivační recyklační slevy pro obce, odpovědnost výrobců za odpady a podporu všech, kteří chtějí produkovat méně odpadů.

Energetické využívání odpadů

I při veškeré snaze nepůjde všem odpadům předejít či je zrecyklovat. Energetické využívání odpadů (což nemusí být jen spalovny, ale také spalování vytříděného nerecyklovatelného materiálu – tzv. tuhého alternativního paliva) má svoje místo v hierarchii nakládání s odpady. Hnutí DUHA v souhladu s prognózou Plánu odpadového hospodářství ČR předpokládá, že se podíl energetického využívání odpadů zvedne z dnešních 12 % na dvojnásobek. Varujeme ovšem před vznikem nadkapacit spaloven.

Naši experti exaktně spočetli, jaká je skutečná potřeba kapacit pro energetické využívání odpadů v jednotlivých krajích. Studii si můžete přečíst zde.

Štítky: