Zástupci ministerstev členských států Evropské unie dnes odpoledne potvrdili schválení směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, na které se před dvěma týdny shodli s delegacemi Evropského parlamentu a Evropské komise [1]. Rada tak potvrdila i evropský cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 32 % [2].
Jednání zástupců členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu v noci na dnešek určilo výslednou podobu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Cílem EU pro rok 2030 je podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě [1] na úrovni 32 %. Jedná se o kompromis mezi návrhem Evropské komise (27 %) a Evropského parlamentu (35 %). Výsledek znamená úspěch ambicióznějších členských států, které již mají z rozvoje obnovitelných zdrojů výrazný užitek.
Naše síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren a s OZE
Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení nové studie [1] renomované konzultační společnosti Energynautics, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil její hlavní autor Peter - Philipp Schierhorn. Studie Czech Power Grip Without Elektricity from Coal by 2030 vznikla na objednávku organizací Glopolis, Frank Bold, Hnutí DUHA, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Poslanecká sněmovna selhala v možnosti učinit významný krok pro ochranu zdraví a snižování české závislosti na uhlí, když dnes poslanci a poslankyně neschválili pozměňovací návrh na omezení výjimek z nových evropských limitů znečištění ovzduší (např. prachem, oxidem siřičitým, oxidy dusíku či rtutí) z velkých uhelných elektráren.
„Německo může zredukovat kapacitu uhelných zdrojů na polovinu v následujících letech, pokud se povede plánované rozšíření elektrizační soustavy a postaví se plánované plynové elektrárny. Polovina uhelné kapacity může zmizet do roku 2030, aniž by to jakkoliv ohrozilo dodávky elektřiny,“ řekl Jochen Homann, prezident společnosti Bundesnetzagentur, německého regulátora v energetice [1].
Hlasování poslanců a poslankyň o pozměňovacích návrzích k novele zákona o ochraně ovzduší - jež by mělo proběhnout s největší pravděpodobností ve středu dopoledne - prověří, kterým stranám a poslancům záleží na čistotě vzduchu, který občané dýchají, a zároveň na naplňování energetické koncepce státu. Ukáže se také, kdo naopak podpoří větší zisky elektrárenských společností za vývoz uhelné elektřiny.
Poslanci a poslankyně Výboru pro životní prostředí právě odhlasovali nesouhlasné stanovisko k již druhému kompromisnímu pozměňovacímu návrhu k novele zákona o ochraně ovzduší. Tento druhý, ještě kompromisnější návrh umožňoval uhelným elektrárnám získat výjimku z nových limitů pro znečišťování ovzduší, ale omezoval platnost takové případné výjimky maximálně do konce roku 2025 [1]. Teplárny v získání výjimky návrh nijak neomezoval, stejně jako elektrárny, které by fungovaly v omezeném režimu (60 dní v roce) a poskytovaly podpůrné služby.
Firma Seven, a.s. miliardáře Pavla Tykače, provozující zastaralou uhelnou elektrárnu Chvaletice a těžbu hnědého uhlí na dvou velkolomech, nemusí být jediná česká firma, která se připojila [1] k žalobě proti novým limitů na ochranu ovzduší a zdraví. Podle zatím neověřených informací, které mají Hnutí DUHA a Greenpeace k dispozici, se k žalobě přidala minimálně ještě jedna česká elektrárna.
