Datum 1. září 2022 by si měli mít v kalendáři pořádně vyznačit všichni provozovatelé starších kotlů na pevná paliva. Tímto dnem uplyne lhůta, do níž zákon o ochraně ovzduší nařizuje vyměnit kotle první a druhé emisní třídy, které znečišťují ovzduší podstatně hůř než pokročilejší typy. Nejhorší dopady na zdraví sousedů i širokého okolí mají kotle na hnědé uhlí. Uživatelům, kteří by po tomto datu kotel provozovali načerno, hrozí pokuta 50 000 korun [1].
Na desetileté maximum a k hranici 20 EUR za tunu se v těchto dnech přiblížila cena emisních povolenek [1], které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Znamená to také, že stát tak získává čím dál víc peněz například do programu Nová zelená úsporám. Aktuálně zveřejněné prognózy navíc ukazují, že by se cena povolenek mohla do pěti let ještě zdvojnásobit [2].
Podle nového nizozemského Národního klimaticko-energetického plánu musí být všechny nové projekty větrných a solárních elektráren vlastněny alespoň z 50% místními lidmi, obcemi, zemědělci nebo drobnými podnikateli [1]. Tento nový cíl má v zemi urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Umožní také větší demokratizaci energetiky – lidé se sami mohou podílet na proměně energetiky, profitovat z ní a posilovat svou nezávislost na velkých tradičních a znečišťujících zdrojích energie.
