Nové větrné a sluneční elektrárny v Nizozemí budou patřit z poloviny místním lidem a obcím. Komunitní energetika by rozhýbala obnovitelné zdroje i u nás
Podle nového nizozemského Národního klimaticko-energetického plánu musí být všechny nové projekty větrných a solárních elektráren vlastněny alespoň z 50% místními lidmi, obcemi, zemědělci nebo drobnými podnikateli [1]. Tento nový cíl má v zemi urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Umožní také větší demokratizaci energetiky – lidé se sami mohou podílet na proměně energetiky, profitovat z ní a posilovat svou nezávislost na velkých tradičních a znečišťujících zdrojích energie.
Tento krok navazuje na nedávno schválenou evropskou směrnici o obnovitelných zdrojích [2]. Ta posiluje roli samovýrobců energie a tzv. komunitních projektů OZE. Podobnou cestu, jakou zvolilo Nizozemí, lze proto očekávat i v dalších evropských zemích.
Přidat by se k nim mohla i Česká republika. Podle zahraničních zkušeností právě ty země, v nichž obnovitelné zdroje vlastní a provozují místní lidé a obce, dokážou svůj potenciál obnovitelné energie rozvíjet mnohem rychleji. V Německu vlastní dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů přímo spotřebitelé vyrobené energie, kterými jsou občané, družstva nebo zemědělci. Rozvoj OZE tak podporuje 93 % lidí [3]. Navíc obecní a občanské projekty OZE vytvářejí místní pracovní příležitosti a pomáhají udržet peníze v regionech.
Současné podmínky u nás však takovým projektům nepřejí. Následkem zpackané podpory solárních elektráren byla v roce 2013 plošně zrušena podpora i pro další obnovitelné zdroje a nové projekty od té doby už prakticky nevznikají. Změnu by měla přinést připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která má systém podpory OZE obnovit. Ministerstvo průmyslu však dosud novelu neposlalo ani do mezirezortního připomínkového řízení, ačkoliv vláda se měla návrhem zabývat v dubnu. Situaci nepomáhá ani fakt, že pozice klíčového náměstka pro energetiku zůstává už přes půl roku neobsazena.
Pokud ministerstvo průmyslu myslí své plány na rozvoj OZE vážně, měla by novela kromě obnovení systému podpory pro OZE stanovit i férové podmínky pro obecní a občanské projekty OZE. Těmi jsou :
● odlišné podmínky v aukční soutěži o výši provozní podpory pro velké a malé projekty tak, aby malé občanské nebyly znevýhodněny velkými investicemi,
● ještě lepší by bylo vyjmout menší obecní a občanské projekty z aukcí a využít pro ně už osvědčený systém hodinových zelených bonusů,
● nebrzdit rozvoj komunitních projektů příliš nízkým limitem (určujícím, kolik projektů může získat nárok na provozní podporu), v ideálním případě by komunitní projekty na rozdíl od velkých komerčních neměly mít takový strop vůbec,
● nedopustit, aby chystanýrozvoj OZE stál převážně na výrobě obnovitelného tepla (např. spoluspalováním biomasy kvůli smrkové kalamitě).
I u nás existuje několik prospěšných obecních a občanských projektů. Středočeským Kněžicím zajistila biomasa a bioplyn energetickou soběstačnost a nízkou cenu tepla pro domácnosti i obecní budovy. Obec Karle na Svitavsku vlastní větrnou elektrárnu a z prodeje elektřiny získává peníze na investice do infrastruktury i kulturního života.
Existují i další plány pro komunitní energetiku, ale jejich uskutečnění stojí v cestě ekonomické kalkulace. Za dnešních podmínek by nevznikly ani projekty postavené před rokem 2014, které v praxi jednoznačně prokázaly svůj smysl. Řešení je jednoduché: co nejdříve opět zavést funkční systém podpor pro nové občanské a obecní obnovitelné zdroje.
Tomáš Jagoš, expert na komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl:
“Úspěšné evropské země rozvíjející obnovitelné zdroje mají společné to, že v nich důležitou roli při proměně energetiky hrají místní lidé a obce. Pokud chceme i u nás využít nemalý větrný a sluneční potenciál a zároveň vyjít vstříc volání obcí po větší energetické soběstačnostii, mělo by se ministerstvo průmyslu a politici inspirovat zahraničními zkušenostmi. Měli by posílit roli obcí, občanů, zemědělců a místních podnikatelů v rámci aktuálně připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie.”
Tuto a další tiskové zprávy Hnutí DUHA najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne
Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] https://www.rescoop.eu/blog/dutch-climate-agreement?categoryId=381
https://www.klimaatakkoord.nl/binaries/klimaatakkoord/documenten/publica...
[2] http://hnutiduha.cz/aktualne/evropska-unie-podil-obnovitelnych-zdroju-na...
[3] https://book.energytransition.org/sites/default/files/GET_en_93%20percen...
Tisková zpráva byla podpořena Ministerstvem životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska ministerstva.