Poslanci a poslankyně Výboru pro životní prostředí [1] právě přijali pouze několik z patnácti pozměňovacích návrhů, které mohou vést k ozdravení našich lesů. Konkrétně se jedná o mírné zjednodušení správy nízkých a středních lesů, tím že se v nich usnadní těžba, prodloužení termínů pro zalesnění, což usnadní přirozenou obnovu lesa, a ponechání suchých stromů na místě, pokud z nich již nehrozí šíření kůrovce. Podporu získal návrh poslance Radka Holomčíka, který zamezuje zcizení státních lesů.
Signatáři výzvy Zachraňme lesy, jejichž celkový počet dnes přesáhl 40 tisíc, píší poslancům a poslankyním ze Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí, aby změnili novelu lesního zákona. Ta je totiž v podobě předložené Ministerstvem zemědělství pouze kosmetickou úpravou, která neřeší skutečné problémy našich lesů.
Hospodaření podle standardu certifikačního systému FSC (Forest Stewardship Council) by pomohlo ozdravit naše lesy a připravit je na probíhající změny klimatu, ochránit lesní půdu, vodní zdroje i lesní zvířata, houby, rostliny a další v lese žijící organismy. Oproti tomu standard druhého u nás používaného certifikačního systému PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), kterým je certifikována většina českých lesů, udržitelné hospodaření ve skutečnosti negarantuje. Oba certifikační systémy přitom spotřebitelům tvrdí, že šetrné, resp.
Dnes představená Lesnická výzva [1] českých lesnických organizací a vlastníků žádá o rychlé řešení krizového stavu lesů. Výzva obsahuje i klíčové požadavky pro přirozenou obnovu s cílem druhově a věkově pestrých porostů, které budou odolnější vůči klimatickým změnám. Lesnické organizace vyzývají ke snížení stavů spárkaté zvěře tak, aby neohrožovala obnovu lesů. Hnutí DUHA podporuje tyto i řadu dalších ve výzvě obsažených návrhů, zároveň ale upozorňuje, že některé důležité kroky pro pomoc našim lesům ve výzvě chybí.
Podvýbor pro lesní hospodaření Poslanecké sněmovny dnes jedná o novele lesního zákona předložené do zrychleného legislativního procesu. Měla by usnadnit přesuny lidí a techniky při zvládání kalamity, takzvanou rajonizaci lesů podle míry jejich napadení kůrovcem [1]. Hnutí DUHA navrhlo takový postup již v červnu minulého roku v balíčku řešení pro zdravé lesy [2]. Přestože se jedná o správný krok, dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity nemusí zabránit.
Vláda dnes v návaznosti na krizi hospodaření se smrkem projedná několik dílčích úprav zákona o lesích. Týkají se usnadnění přenosu sazenic a semen mezi přírodními oblastmi nebo rozšíření povinností odborných lesních hospodářů [1]. Ministr zemědělství Miroslav Toman předložil tuto novelu vládě s tím, že je kvůli kalamitě potřeba vyřešit nejurgentnější problémy lesního zákona [2]. Tyto úpravy mají být dle Ministerstva zemědělství odpovědí na výzvu Poslanecké sněmovny z července 2018 [3] a mají také reagovat na doporučení lesnických koncepcí [4].
Právě zveřejněné Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR vyzývá k přijetí nového zákona o lesích, který „by měl k lesům přistupovat nikoli jako ke zdroji hospodářského zisku (...) ale jako k součásti životního prostředí, která má (vedle funkcí hospodářských) nenahraditelné funkce ekologické, sociální, estetické a v neposlední řadě i zdravotní”.
