Ministr zemědělství Miroslav Toman tomu může zabránit nastolením dobrých lesnických pravidel

Poslanci budou na zítra zahajované schůzi hlasovat o rychlé novele lesního zákona [1], která umožní ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi určit, na jak velké části odumírajících lesů bude použita smrtící chemie. Touto tzv. rajonizací Ministerstvo zemědělství totiž vyčlení oblasti, kde budou zásahy proti kůrovci prioritní, kde bude takzvané nárazníkové pásmo a kde naopak vlastníky zbaví povinnosti proti kůrovci zasahovat, protože je to zbytečné, neefektivní a protože chybí kapacita těžařů.

Samotná důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že „se jeví jako nezbytné umožnit legálně nezasahovat na území, kde jsou již jakékoli zásahy neefektivní a uvolnit tak kapacity pro zásah na místech, kde je ještě efektivní zásah možný”. [2] Hnutí DUHA považuje tuto změnu dosud platných a zcela nevyhovujících pravidel pro hospodaření v lesích za správný postup. Varuje však, že pokud ministr Miroslav Toman vymezí oblasti, v nichž se nemusí zasahovat, příliš úzce, může to znamenat plošné nasazení jedovatých chemických postřiků v našich lesích.

Bude-li totiž území, kde ministerstvo umožní legálně nezasahovat, příliš malé, tak při nedostatku kapacity těžařů k odvozu kůrovcového dříví z lesa budou muset vlastníci a správci zbytek lesů, kde je kůrovec, plošně postříkat toxickými pesticidy. Podle Hnutí DUHA by se měly porosty kácet a asanovat tam, kde to má skutečně z hlediska šíření kůrovce smysl – tedy budou-li zásahy skutečně efektivní, prováděné včas. Nasazení chemie je podle ekologické organizace akceptovatelné pouze na skládkách dřeva a ne uvnitř lesních porostů. Pro chráněná území cenné přírody by měla přirozeně platit ještě přísnější pravidla než pro hospodářské lesy - neměla by být nasazena ani plošná těžba vytvářející velké holiny ani jedovatá chemie.

Ministerstvo zemědělství začne tento týden návrh rajonizace projednávat s vlastníky, lesnickými i ekologickými organizacemi. Do jeho přípravy zatím nezapojilo Ministerstvo životního prostředí, a to přestože destruktivní dopady na přírodu mohou být při nevhodném nastavení rajonizace velmi rozsáhlé.

Ministerstvo zemědělství dle důvodové zprávy novely zákona předpokládá, že objem kůrovcového dřeva bude v roce 2019 zhruba 30 - 50 milionů metrů kubických, tedy dvakrát víc než loni a patnáckrát víc než v dlouhodobém průměru (nebo zhruba dvakrát víc, než je průměrný objem veškeré roční těžby v lesích). Zpracovatelská kapacita na území ČR je přitom nejvýše 25 milionů m3 a na skládkách leží ještě množství loni nezpracovaných kůrovcových stromů. Z toho je zřejmé, že vytěžit a zpracovat všechny kůrovcem napadené stromy na velkém území nebude možné.

Pro chemický postřik lesů se nejčastěji používá neurotoxin cypermethrin. Tento neurotoxin bezprostředně zabíjí živé tvory ve vodě a je vysoce toxický pro hmyz včetně včel, ale i nenarozené děti. Riziko úmrtí při vniknutí cypermethrinu do dýchacích cest či jeho požití dokonce zmiňuje i bezpečnostní list přípravku [3].

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Při použití jedovatých postřiků na stromy, které mají kůrovce nalákat (takzvané lapáky), prokázali experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového.“ [4]

Bylo prokázáno, že v místech použití těchto látek dochází za určitých okolností i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [5].

I stopová množství otráví vodu, kde okamžitě zabíjí vodní organismy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jejich toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k jejich transportu v půdě je zapotřebí dodržovat dostatečnou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť [6].

Použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné výzkumy ukázaly, že zbytky těchto toxických pesticidů ve skutečnosti přetrvávají v lesním prostředí mnohonásobně déle, než je uváděná doba jejich rozkladu. Navzdory běžně uváděným 60 dnům mohou v půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, setrvat až rok [7]. Jejich negativní dopady se tak násobně prodlužují.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky. Patří ke skupině jedů, které u živočichů narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem zvyšuje riziko neplodnosti (především samců savců, respektive mužů), spontánního potratu, může vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Zasažení vyššími dávkami může u malých dětí vést k poruchám učení či autismu a snižuje obranyschopnost organismu vůči infekcím či leukémii [8].

Ministerstvo zemědělství by podle ekologické organizace mělo začít řešit příčiny odumírání českých lesů. Systematická a komplexní řešení připravilo Hnutí DUHA v podobě analýzy „Co dělat, abychom zachránili české lesy”. Návrh kroků, které mají podporu více než 20 tisíc lidí, ekologická organizace předložila vládě již v červnu minulého roku [9]. Vláda ale dosud k těmto systematickým krokům nepřistoupila.

 
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl:

„Je dobře, že se ministr Miroslav Toman snaží změnit současná nevyhovující pravidla pro zásahy proti kůrovci v hospodářských lesích, zejména proto, aby probíhaly jen tam, kde ještě mohou šíření kůrovce zastavit, a v ostatních napadených lesích, kde už nemají smysl,  bylo umožněno nezasahovat a uvolnily se tak kapacity těžařů. Nemá totiž smysl kácet a rozšiřovat holiny, které ničí lesní půdu, ohrožují zadržování vody a budoucí růst lesa, v místech, kde to na šíření kůrovce nemá žádný vliv.”

 „Tato změna lesnických pravidel, o které budou v nejbližších dnes hlasovat poslanci, však rozhodně nesmí dovolit, aby tam, kde kvůli nedostatku těžařů nepůjde napadené stromy kácet a odvážet, nastoupilo rozsáhlé použití jedovatých chemických postřiků. Používaný neurotoxin cypermethrin je při větších dávkách zvláště nebezpečný pro ještě nenarozené a malé děti."

 „Poslanci a poslankyně hlasováním dávají ministerstvu zemědělství bianco šek k nastavení pravidel pro rajonizaci českých lesů při zásazích proti kůrovci. Před schválením novely zákona by měli od ministra Miroslava Tomana požadovat závazek, že české lesy nebudou plné jedovaté chemie."

 „Pokud by mělo dojít k plošnému stříkání chemie v lesích, nebude možné v praxi zabránit otravě vodních toků, půdy, smrti hmyzu, ptáků a zdravotním rizikům u dětí. Proto by měl ministr Miroslav Toman nyní jasně říci, že plošnou chemickou asanaci nepřipustí. Další kroky by měl konzultovat se státní i nestátní ochranou přírody."

Kontakt:

  (odkaz odešle e-mail) 

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz 

 Poznámky:

 [1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=382 (odkaz je externí)

[2] Důvodová zpráva návrhu dále uvádí (http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=142785 (odkaz je externí))

„V případě kalamity mimořádného rozsahu je třeba udělit výjimku tak, aby na definovaném území, kde je již realizace opatření k ochraně lesa proti konkrétním škodlivým činitelům zbytečná, mohly být dočasně odloženy těžby všech stromů napadených biotickými nebo poškozených abiotickými škodlivými činiteli, opět s cílem soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný." a dále „Aby mohla být dosažitelná kapacita využita maximálním způsobem, počítá se v rámci odchylného postupu o odložení těžby sterilních kůrovcových souší o cca 2 roky.”

[3] https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/500094-ruzovy-les/?fbclid=IwAR3uNrkOmby96lf2nGryGqktqKtRv9kV4YeSmC3bnloWWNO6jXz9mVitdO0 (odkaz je externí)

http://www.ridex.cz/userdata/products/148/bezpecnostni-list-vaztak-active.pdf (odkaz je externí)

[4] Zahradník, P., Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady

[5] Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280

[6] US EPA 2006: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08). str. 54

[7] Jin and Webster 1998: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil. Journal of Environmental Science and Health Part B 33(4):319-345

https://www.researchgate.net/journal/0360-1234_Journal_of_Environmental_Science_and_Health_Part_B (odkaz je externí)

[8] LaFiura, K. M. et al. 2007. Association Between Prenatal Pesticide Exposures and the Generation of Leukemia-Associated T(8;21). Pediatr Blood Cancer 49: 624–628

Furlong, M. A. et al. 2017. Prenatal exposure to pyrethroid pesticides and childhood behavior and executive functioning. NeuroToxicology: 231–238

Viel, J. F. et al. 2015. Pyrethroid insecticide exposure and cognitive developmental disabilities in children: The PELAGIE mother–child cohort. Environment International 82: 69–75
Costa, Ch. et al. 2013. Cytokine patterns in greenhouse workers occupationally exposed to alfa-cypermethrin: An observational study. Environmental Toxicology and Pharmacology 36: 796–800

[9] http://www.zachranmelesy.cz/balicek (odkaz je externí)