Ministr zemědělství Miroslav Toman může omezit zbytečné kácení a používání jedovaté chemie

Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes získal od poslanců a poslankyň zmocnění ke změně režimu, v němž se postupuje při smrkové kalamitě. Poslanecká sněmovna schválila změnu zákona o lesích [1], která ministru umožňuje zavést takzvanou rajonizaci - tedy vyčlenění části lesů, kde vlastníci nebudou mít povinnost zasahovat proti kůrovci, protože je to již zcela zbytečné nebo při nedostatku těžařských kapacit neefektivní.

Novela umožňuje soustředit nedostatečné kapacity těžařů do oblastí, kde ministerstvo usoudí, že zásahy proti kůrovci ještě zpomalí rozpad hynoucích smrkových lesů.

Nyní bude záležet na ministru Tomanovi, zda dokáže vyjádřenou důvěru naplnit tak, aby zabránil zbytečným zásahům a ochránil lesy a lesní půdu především pro budoucnost. Pokud nezbaví vlastníky povinnosti zasahovat proti kůrovci na dostatečně velkém území [3], jejich jedinou legální volbou bude při nedostatku těžařů a odbytu dřeva stříkat pokácené stromy chemií. Použití jedovaté chemie uvnitř lesa, na tak velkém území, by mělo devastující následky pro vodní organismy, hmyz, ptáky a ohrožovalo by i turisty. Chemie by neměla být používaná v lesních porostech, ale pokud je to nevyhnutelné pouze na dobře zabezpečených skládkách.

Ministr zemědělství by měl nyní rajonizaci připravit tak, aby vlastníkům umožnila v porostech nezasahovat všude tam, kde je to nyní již z hlediska šíření kůrovce zbytečné nebo neúčinné.

Při projednání uvedl Miroslav Kalousek (TOP09): „Ministerstvo zemědělství potřebuje bianko šek na rajonizaci lesů z hlediska zápasu s kůrovcem. (...) My máme určitou obavu ze Slovenské cesty, kdy došlo k rajonizaci, veškeré kapacity, které byly k dispozici, se soustředěly do některých nejvíc ohrožených rajonů, kde došlo k vytěžování. Tam kde nebyly kapacity k vytěžování, tam se to komplet všechno v porostech postříkalo pesticidy.“

Vzhledem k nepřítomnosti ministra zemědělství na tuto výzvu reagoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO): „Zatím se vždycky ukázalo, že proti takovéto kůrovcové kalamitě si vždy byla schopna pomoci jen příroda sama, protože to je rozsah, který je katastrofický. (...) Je zapotřebí tam udělat odchylný režim u chráněných území. Ministerstvo zemědělství má zájem to opatření obecné povahy diskutovat s námi a s vlastníky. (...) Dnes nemá smysl kapacity do vylítaných kůrovcových souší investovat.  (...) Není žádná povinnost, aby se chemicky ošetřovalo, aby se stříkalo proti kůrovci. Určitě bude mít přednost, aby se používaly mechanické prostředky asanace, odkornění atd. A rozhodně chemie by měla být používána maximálně  na skládkách dřeva, a ne přímo v lese. To jsou všechno věci, které objeví v tom prováděcím předpisu.“ [2]

Pro chemický postřik lesů se nejčastěji používá neurotoxin cypermethrin. Tento neurotoxin bezprostředně zabíjí živé tvory ve vodě a je vysoce toxický pro hmyz včetně včel, ale i pro malé a nenarozené děti. Riziko úmrtí při vniknutí cypermethrinu do dýchacích cest či jeho požití dokonce zmiňuje i bezpečnostní list přípravku. Zasažení cypermethrinem zvyšuje riziko neplodnosti (především samců savců, respektive mužů), spontánního potratu, může vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Zasažení vyššími dávkami může u malých dětí vést k poruchám učení či autismu a snižuje obranyschopnost organismu vůči infekcím či leukémii [4]. Řešení může přinést přechod ke zdravým, odolným, pestrým lesům, které použití chemie nepotřebují [5].

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Ministr Brabec slíbil poslancům, že se chemie bude používat na skládkách, ne přímo v lese.  Ministerstvo zemědělství by mělo vymezit rajonizaci tak, aby zabránila zbytečným zásahům a ničení lesů a lesní půdy všude, kde je to už zbytečné. A také aby skutečně umožnila soustředit techniku a těžaře do prioritních oblastí a nevedla tedy v důsledku k výrazně vyššímu používání jedovaté chemie v lesích.”

„Výzkumy z posledních let přesvědčivě upozorňují, že dosavadní přehlížení rizik rozsáhlého používání jedovatých postřiků - neurotoxinů v lesích musí přestat. Neurotoxin cypermethrin, jehož zvýšené používání uvnitř lesních porostů nyní hrozí, zabíjí všechen hmyz včetně včel a veškeré vodní organismy. Cypermethrin může ohrozit i návštěvníky lesa.”
 

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=382 (odkaz je externí)
[2] http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027057.htm#r2 (odkaz je externí)
[3] V prosinci  2018 ministr Toman představil vymezení jednotlivých zón připravované rajonizace. Kriticky napadená zóna, kde by vlastníci měli být zbaveni povinnosti zasahovat proti kůrovci, má podle prosincového návrhu MZe 117 000 ha. To je podle ekologické organizace minimální rozloha, jejíž vyčlenění by umožnilo přesunout část kapacity těžařských firem do méně napadených oblastí.
http://eagri.cz/public/web/file/610518/Informace_o_vyvoji_kurovcove_kala... (odkaz je externí)

Ministerstvo zemědělství dle důvodové zprávy novely zákona předpokládá, že objem kůrovcového dřeva bude v roce 2019 zhruba 30 - 50 milionů metrů kubických, tedy dvakrát víc než loni a patnáckrát víc než v dlouhodobém průměru (nebo zhruba dvakrát víc, než je průměrný objem veškeré roční těžby v lesích). Zpracovatelská kapacita na území ČR je přitom nejvýše 25 milionů m3 a na skládkách leží ještě miliony loni nezpracovaných kůrovcových stromů. Z toho je zřejmé, že vytěžit a zpracovat všechny kůrovcem napadené stromy na velkém území nebude možné.
[4] Odkazy na související literaturu jsou v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 4. 3. 2019
http://hnutiduha.cz/aktualne/dorazi-ceske-lesy-masivni-nasazeni-chemie-p...
[5] https://www.zachranmelesy.cz (odkaz je externí)