Poslanci a poslankyně Výboru pro životní prostředí [1] právě přijali pouze několik z patnácti  pozměňovacích návrhů, které mohou vést k ozdravení našich lesů. Konkrétně se jedná o mírné zjednodušení správy nízkých a středních lesů, tím že se v nich usnadní těžba, prodloužení termínů pro zalesnění, což usnadní přirozenou obnovu lesa, a ponechání suchých stromů na místě, pokud z nich již nehrozí šíření kůrovce. Podporu získal návrh poslance Radka Holomčíka, který zamezuje zcizení státních lesů.

Na rozdíl od kolegů a kolegyň ze Zemědělského výboru, kteří ráno na zamítavou pozici Ministerstva zemědělství reagovali tím, že se při hlasování zdrželi [2], získalo několik dobrých avšak jen dílčích návrhů ve Výboru pro životní prostředí podporu.

Podstatné předložené návrhy pro obnovu pestrých a odolných lesů ale neschválil ani Výbor pro životní prostředí. Poslanci je budou moci předložit jednotlivě a následně se o jejich schválení bude rozhodovat během třetího čtení novely zákona v Poslanecké sněmovně.

Pro návrhy za zdravější lesy hlasovali především poslanci Jan Čižinský (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP09), Dana Balcarová (Piráti), František Elfmark (Piráti). Řadu pozitivních návrhů předložila a podpodpořila Eva Fialová (ANO), pro některé pozitivní návrhy hlasovala i Marie Pěnčíková (KSČM) či zástupci SPD.

Náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář připustil, že o přednesených tématech se hovořit do budoucna musí, nicméně dle jeho postoje „je to téma pro širší diskusi”. Záporné stanovisko podkládají úředníci Ministerstva zemědělství především tím, že „větší změny by znamenaly zdržení projednání novely”. Toto vyjádření poukazuje především na neschopnost ministerstva přednést vlastní návrhy na ozdravění lesů. Poslanci a poslankyně v této souvislosti kritizovali Ministerstvo zemědělství za jeho dlouhodobou nečinnost.

Náměstek Ministerstva životního prostředí Vladimír Mana uvedl, že „všechno, co se dnes může dostat do lesního zákona je pro lesy přínosné, bude dobré, když se tam nyní dostane. To, co nyní můžeme změnit, je potřeba udělat.”

Paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová (TOP09) na začátku projednání uvedla: „Novela není dostatečně ambiciózní v ochraně lesa, která je pro veřejný zájem nyní nutná. Nejde jen o to, abychom reagovali jen na kůrovcovou kalamitu, ale i na klimatickou změnou. Návrhy změn psali odborníci, kteří tomu rozumí. Odborníci z univerzit. Není třeba čekat na další diskusi, ale je třeba jednat, konat, a přijmout tyto změny. Není pro mne pochopitelné, proč Ministerstvo zemědělství je proti návrhům, které rozvazují vlastníkům ruce. Chcete delší diskusi, ale přiznejte, jak dlouho již probíhá?” Druhá předkladatelka stejného návrhu Dana Balcarová (Piráti) ji doplnila: „Většina předložených pozměňovacích návrhů naplňuje Zásady státní lesnické politiky a Národního lesnického programu. Ministerstvo zemědělství by tam nemělo mít s ničím problém.”

Souhlasný postoj představila i Eva Fialová (ANO), která předložila další sérii pozměňovacích návrhů: „Současná novelizace lesního zákona není dostatečná. Měli bychom preferovat pestřejší skladbu dřevin, výběrovou těžbu a tak dále. Máme tím, že Ministerstvo zemědělství nechce připustit změny, se přizpůsobit tím, že tu bude poušť. Jak dlouhá má být odborná diskuse, když se o tom bavíme už několik volebních období? Pojďme dát šanci některým lesníkům to přírodě blízkým způsobem dělat.”

Podstata poslaneckých pozměňovacích návrhů navazuje na schválené strategické dokumenty, jako je Národní lesnický program II. či Zásady státní lesnické politiky. Stávající lesnickou praxi přitom návrhy podporující přírodě bližší a odolnější způsob hospodaření neomezují. Naopak dávají lesním vlastníkům a správcům více svobody nakládat se svým majetkem tak, aby minimalizovali rizika vyplývající ze změny klimatu. [3] Přípravu nového lesního zákona směřujícího k druhově a věkově pestrým lesům má Ministerstvo zemědělství již řadu let zadáno vládou.

Požadavky na přírodě blízké lesnictví ve svém stanovisku podpořila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR [4], známé osobnosti jako Kateřina Tučková, Ondřej Havelka či Václav Neužil a kampaň Zachraňme lesy, ke které se připojilo již přes 40 000 lidí. [5]

Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy, který jednání poslaneckých výborů sledoval, uvedl:
„Přestože je dnešek prohrou pro zdravé lesy, je příležitostí pro budoucnost českých lesů, že mají napříč politickými stranami ve Výboru pro životní prostředí zastání. Ministerstvo zemědělství dovedlo české lesy do bezprecedentní krize a nyní se nepřesvědčivě a alibisticky vymlouvá, že je třeba zahájit diskusi o tom, co se má dělat. Pokud není ministerstvo schopné lesy zachránit, musí to svou iniciativou přinést poslanci a poslankyně.”

„Zadání pro záchranu českých lesů na základě odborné celospolečenské diskuse již má ministerstvo uvedené v Zásadách státní lesnické politiky z roku 2012. Ministerstvo zemědělství nadále staví jen potěmkinovské vesnice a návrhy pro budoucnost českých lesů systematicky zpomaluje. Ministr zemědělství Miroslav Toman, který se od začátku svého mandátu zaštiťuje ochranou lesů, by již konečně neměl klást změně administrativní překážky a podpořit poslanecké návrhy.”

Poznámky:

[1] Projednání zákona o lesích na Výboru pro životní prostředí
http://psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=158229 (odkaz je externí)
[2] Podrobněji v dnešní tiskové zprávě Hnutí DUHA
http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-zemedelskeho-vyboru-nepodporili-ne...
[3] Infolist Novela lesního zákona musí řešit příčiny odumírání lesů
https://zachranmelesy.cz/sites/default/files/infolist_novela_lesniho_zak... (odkaz je externí)
[4] Stanovisko KŽP AV ČR k připravované novele lesního zákona. 3. 6. 2019
http://bit.ly/kzp-avcr-lesy (odkaz je externí)
[5] https://zachranmelesy.cz/ (odkaz je externí)