Poslanci dnes diskutují o českých lesích: rajonizaci zásahů a penězích pro vlastníky

Podvýbor pro lesní hospodaření Poslanecké sněmovny dnes jedná o novele lesního zákona předložené do zrychleného legislativního procesu. Měla by usnadnit přesuny lidí a techniky při zvládání kalamity, takzvanou rajonizaci lesů podle míry jejich napadení kůrovcem [1].  Hnutí DUHA navrhlo takový postup již v červnu minulého roku v balíčku řešení pro zdravé lesy [2]. Přestože se jedná o správný krok, dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity nemusí zabránit.

Rozhodně se nejedná o systémovou změnu, která by předcházela opakování lesních katastrof - takové kroky Ministerstvo zemědělství stále nečiní. Je především nezbytné co nejrychleji změnit lesní zákon tak, aby neumožňoval záměrné holoseče, které poškozují lesní půdu, a vedl k druhově a věkově rozmanitým lesům.

Navržená rychlá novela s rajonizací dává „bianco šek“ Ministerstvu zemědělství, které svým konkrétním rozhodnutím pak stanoví, jak budou zásahy v jednotlivých oblastech vypadat. Může lesům pomoci, ale také velmi uškodit, pokud by toto rozhodnutí vedlo k plošnému použití jedovatých chemikálií a zbytečnému kácení v oblastech, kde jsou zásahy už málo účinné.

Petiční výbor Poslanecké sněmovny zároveň dnes projednává petici za „Zdravé a prosperující lesy pro příští generace“ [3]. Petice je předložená Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů, kteří žádají od státu peníze na kompenzaci ztrát vzniklých smrkovou kalamitou [4].

Podle Hnutí DUHA petice zaslouží až na drobné výhrady [5] podporu. Situace soukromých i státních lesů je v návaznosti na plošné hynutí lesů velmi vážná. Pokles cen dřeva vede k tomu, že se často vlastníkům ani nevyplatí kůrovcem napadené stromy těžit, budou jim tedy chybět peníze na další péči o lesy. Požadavek na finanční pomoc, která by vlastníkům pomohla toto složité období překlenout, je tedy opodstatněný.

Podmínky poskytnutí finanční podpory je nezbytné nastavit tak, aby nemohlo dojít k opakování situace, která nynější krizi lesů způsobila [6]. Mezi rizikové praktiky patří především pěstování jehličnatých lesů na nevhodných stanovištích nebo holosečný způsob hospodaření. Obnovu lesů s finanční podporou je zapotřebí směřovat k druhově pestrým, věkově i prostorově strukturovaným lesům. Takové lesy budou odolnější a budou mít větší naději zvládnout měnící se klima a následné změny prostředí. Na řešení zasluhující státní podporu upozornilo vládu už loni Hnutí DUHA v publikaci “Co dělat, abychom zachránili české lesy” [2].
     
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl:
„Poslanci by se měli zabývat na prvním místě odstraněním příčin rozpadu lesů - podpořit hospodaření bez holosečí, s listnáči a jedlemi. Bez toho mohou vlastníkům lít nepřetržitě miliardy na hašení požáru, který se ale jinak nezastaví a propukne i tam, kde dosud není."

„Stát by měl rozdávat naše společné peníze vlastníkům jen tehdy, pokud dostane záruky, že lesníci podporu nevloží do dalších riskantních investic na úkor zdraví lesů. Předchozí investice do smrku se ukázala více než riskantní a lesy kvůli tomu nyní prohráváme všichni."


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154252
[2] http://www.zachranmelesy.cz/balicek/
[3] http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154435
[4] http://www.svol.cz/petice/
[5] Na rozdíl od autorů petice se nedomníváme, že problém nefunkční státní správy lesů je ve slabé pozici lesního hospodářství na Ministerstvu zemědělství (3. bod petice). Příčinu
vidíme v tom, že ministerstvo dlouhou dobu příčiny špatného zdravotního stavu lesů neřešilo
a ani nyní dostatečným způsobem neřeší – viz pouze kosmetická novela lesního zákona.
Problém zadávání zakázek u s. p. Lesy ČR (4. bod petice) je podle našeho názoru lepší řešit
samostatným zákonem o s. p. Lesy ČR, který jej upraví vzhledem k zákonu o zadávání
veřejných zakázek. Zákon o Lesích ČR také vymezí, že LČR hospodaří ve veřejném zájmu, a specifikuje objednávku služeb ve veřejném zájmu tak, jak je to ustanoveno ve schváleném Národním lesnickém programu.
[6] Finančně podpořit výsadbu porostů s převahou smrků by naproti tomu bylo rozpočtově nezodpovědné, protože takový postup by podporoval neudržitelný způsob hospodaření, který bude stále méně ekonomicky soběstačný. Případné zavedení plateb za ekosystémové služby, jak navrhuje pátý bod petice, by mělo mít jasně stanovené podmínky dodržení zásad dobré praxe. Současná krize lesů jasně ukazuje, že dodržování zastaralého zákona o lesích nepostačuje ani k zajištění základních funkcí lesů a plnění jejich ekosystémových služeb.