Ve firmě Vršanská uhelná vlastněné Pavlem Tykačem klesá každý rok průměrná mzda. V roce 2017 (z nějž jsou k dispozici nejnovější údaje) byla již o 1 700 korun nižší než v roce 2014 [1]. Za stejné období vyplatila firma svému majiteli rekordní částku 7,85 miliardy korun na dividendách. Stát v tomto období dostal na poplatku z vydobytého uhlí pouze 0,24 miliardy korun [2]. Vyplývá to ze zveřejněných výročních zpráv společnosti.
Týdenní epizoda se znečištěnou ropou připoměla, jak moc jsme závislí na jejím dovozu zejména z Ruska a zemí bývalého SSSR. Každý týden za ropu odteče více než 1,5 miliardy korun opačným směrem - na východ, do Ruska. Kazachstánu či Ázerbájdžánu. Ročně je to celkem 86 miliard korun [1]. Přitom stačí malá technická závada a nastane krize.
Klimaticko-energetické plány předložené členskými státy Evropské unie zatím v součtu nevedou k plnění závazků Pařížské dohody. Tak zní závěr vyplývající ze srovnávací studie 24 klimaticko-energetických národních plánů, kterou provedla organizace Climate Action Network Europe [1].
Ministerstvo průmyslu a obchodu změnilo návrh novely horního zákona a vypustilo přechodné ustanovení, které by bránilo zvýšit těžební poplatky až do roku 2022. Vyplývá to z podkladů vložených do veřejné databáze připravované legislativy [1].
Hnutí DUHA a Greenpeace to považují za správný a logický krok. Současné znění horního zákona obsahuje pro stát nevýhodné a nesystémové moratorium na zvyšování těžebních poplatků. Vláda, která jasně slíbila zvýšení příliš nízkých poplatků [2], musí napřed prosadit zrušení tohoto moratoria.
Nezávislý audit české klimatické politiky a doporučení pro zítřejší jednání Sněmovny o změně klimatu. Společná tisková zpráva asociací ekologických, rozvojových a humanitárních organizací
