energetika a klima

 Dostanou se mezi šest podpořených i české kraje?

Zítra budou na valné hromadě firmy ČEZ nejen zástupci státu a minoritních akcionářů. Budou zde také držitelé akcií, kterým jde místo zisku o to, aby firma ČEZ dělala maximum pro snížení emisí skleníkových plynů a ochranu zdraví lidí. Budou to po vedení ČEZu žádat prostřednictvím dotazů k předkládaným materiálům.

Evropská komise dnes zveřejnila hodnocení klimaticko-energetických plánů, jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku [1]. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.

Vláda dnes snad konečně schválí horní zákon

Zítřejší mezinárodní den větrných elektráren [1] je vhodnou příležitostí, abychom si  připomněli potřebu překonat dlouhodobou stagnaci tohoto perspektivního odvětví v České republice. Například ve srovnání se sousedním Rakouskem máme pouhou desetinu instalovaného výkonu větrných elektráren a tento rozdíl se každým rokem prohlubuje [2].

“Velkolom Československé armády utlumujeme a připravujeme na rekultivaci.... Otázka limitů těžby je pro nás uzavřená,” popsal na včerejší večerní debatě postoj Tykačovy uhelné skupiny Seven Energy Luboš Pavlas. Je to poprvé, kdy vrcholný zástupce těžební a elektrárenské firmy veřejně přiznal, že se smiřují s rozhodnutím vlády zachovat limity na tomto velkolomu.

Luboš Pavlas dále zmínil, že by sice uhlí rádi vytěžili, ale fakticky směřují k rekultivaci a napuštění jezer či dokonce ponechání ploch po těžbě divoké přírodě.

Ve firmě Vršanská uhelná vlastněné Pavlem Tykačem klesá každý rok průměrná mzda. V roce 2017 (z nějž jsou k dispozici nejnovější údaje) byla již o 1 700 korun nižší než v roce 2014 [1]. Za stejné období vyplatila firma svému majiteli rekordní částku 7,85 miliardy korun na dividendách. Stát v tomto období dostal na poplatku z vydobytého uhlí pouze 0,24 miliardy korun [2]. Vyplývá to ze zveřejněných výročních zpráv společnosti.

O podobě komise dnes jednají ministři

 Komunitní energetické projekty pro řešení klimatické krize lákají i naše města a obce

Týdenní epizoda se znečištěnou ropou připoměla, jak moc jsme závislí na jejím dovozu zejména z Ruska a zemí bývalého SSSR. Každý týden za ropu odteče více než 1,5 miliardy korun opačným směrem - na východ, do Ruska. Kazachstánu či Ázerbájdžánu. Ročně je to celkem 86 miliard korun [1]. Přitom stačí malá technická závada a nastane krize.