Aktuálně

Začíná platit nová zonace národního parku Šumava, na řadě cenných míst se však stále smí kácet

Od 1. března vstupuje v platnost nová zonace největšího českého národního parku Šumava, stěžejní dokument pro ochranu přírody v tomto přírodně cenném území. Ta určí, kde bude v národním parku chráněna divoká příroda bez lesnických zásahů, nebo kde bude vymezen prostor pro udržitelný rozvoj obcí. 

Podoba zonace je dohodou a výsledkem jednání mezi Správou parku, místními obcemi, vědci i ochránci přírody. Hnutí DUHA tuto dohodu podporuje, avšak upozorňuje, že zonace v příštích letech nezajistí ochranu řady cenných míst před kácením.

Počet vlčích smeček se za rok zvýšil, do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

Z ČR se loni zase vyvezlo více elektřiny, než vyrábí uhelné Počerady a Chvaletice dohromady

Z České republiky se v roce 2019 vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo. Ukazuje to aktuálně zveřejněná Zpráva o provozu elektrizační soustavy Energetického regulačního úřadu [1].

Větrné elektrárny loni pokryly 15 % spotřeby elektřiny v EU. Česká republika nadále zaostává

V evropských zemích loni přibylo celých 15 400 megawattů nově instalovaného výkonu větrných elektráren (z toho 13 200 MW v zemích EU), což znamená meziroční nárůst, třebaže v rekordním roce 2017 bylo dosaženo hodnoty o

Ochránci přírody varují: novela mysliveckého zákona poškodí naši krajinu

Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA upozorňují, že se ministerstvo zemědělství snaží novelou zákona o myslivosti znefunkčnit systém plánování lovu zvěře. Aby naše krajina nesloužila jen hospodářskému chovu jelenů či srnců, ale byla věkově i druhově pestrou směsicí rostlin a živočichů, je nutné zachovat na sklonku roku schválenou úpravu zákona, která uvedla do praxe princip odvozování plánu lovu zvěře od zdravotního stavu ekosystému. 

Evropská občanská iniciativa „Zachraňme včely i farmáře“ chce skoncovat s pesticidy a podpořit ekologicky šetrné zemědělce

Podle rostoucího počtu vědeckých zpráv jsme v současné době svědky rozsáhlého kolapsu biologické rozmanitosti, přičemž jedním z mnoha důsledků je i prudký pokles včel a opylovačů. Jedním z hlavních faktorů tohoto kolapsu je model produkce potravin za masivního využívání syntetických pesticidů. [2] Občanská iniciativa “Save bees and farmers” (Zachraňme včely i farmáře) proto požaduje radikální omezení pesticidů, obnovu přírodních ekosystémů a reformu zemědělství ve prospěch malých a ekologických farem.

V Lužických horách se pohybují minimálně čtyři vlci. V Českém ráji budou jejich možnou existenci prověřovat nově proškolení dobrovolníci

Překvapivý objev se povedl v zimní sezóně pracovníkům a dobrovolníkům Hnutí DUHA v Lužických horách. Během tzv. Vlčích hlídek na fotopasti zaznamenali několikačlennou vlčí smečku.

Jeden z lužických vlků byl loni sražen vozidlem nedaleko České Kamenice

Kompenzace za konec uhlí musí jít v ČR lidem, regionům a na rozvoj obnovitelných zdrojů

Křetínský v Německu chce miliardy za nic

45 miliard korun by mohla podle plánů německé vlády získat firma Leag českého podnikatele Daniela Křetínského za odstavení hnědouhelných dolů a elektráren v Německu, které na základě doporučení tamní uhelné komise ze začátku roku 2019 [1] požaduje německá vláda. Podle zjištění časopisu Der Spiegel však firma už od roku 2016 měla v podstatě stejný plán na zavírání hnědouhelných zdrojů, a ohromné kompenzace by tak získala téměř za nic [2]. Kontroverzní kauza získala v Německu označení #Leaggate.

Kraje, ministerstva a odborné organizace kritizují navrženou novelu zákona o myslivosti

V meziresortním připomínkovém řízení k návrhu novely zákona o myslivosti [1] se sešlo více než 300 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo zemědělství  čelí kritice zejména kvůli návrhu zrušit systém mysliveckého plánování lovu zvěře, který má zabránit nadměrnému poškození lesů přemnoženou spárkatou zvěří a vytvořit prostor pro obnovu pestrých lesů. Jeho aktuální podobu přitom schválil Parlament teprve na podzim loňského roku.

Sněmovna udělala první krok k přerušení penězovodů z uhelných dolů do daňových rájů

Poslanci a poslankyně právě pustili přes 1. čtení novelu horního zákona. Vláda v ní navrhuje zrušení moratoria (byť bohužel odsouhlasila těžařům konec až na konci roku 2021) na zvyšování těžebních poplatků. Navrhuje také povinnost shromáždit všechny zákonem určené prostředky na rekultivaci území po těžbě na speciální vázaný účet (nyní je část peněz virtuálně v účetnictví těžebních firem a může tedy zmizet jako mávnutím kouzelného proutku).

Stránky