Větrné elektrárny loni pokryly 15 % spotřeby elektřiny v EU. Česká republika nadále zaostává

V evropských zemích loni přibylo celých 15 400 megawattů nově instalovaného výkonu větrných elektráren (z toho 13 200 MW v zemích EU), což znamená meziroční nárůst, třebaže v rekordním roce 2017 bylo dosaženo hodnoty o 10 % vyšší [1]. Tři čtvrtiny nových větrných elektráren byly postaveny na pevnině. Větrné elektrárny pokryly 15 % spotřeby elektřiny v Evropské unii, nejvyšší podíl mají v Dánsku (48 %) a Irsku (33 %).

V České republice byly loni nově zprovozněny větrné turbíny o výkonu 20 MW, ale česká větrná energetika zatím na své oživení čeká. Přírůstky instalovaného výkonu v zemích, jako je Rakousko nebo Belgie, jsou každoročně výrazně vyšší [1]. Příčinou je dosud především absence podpůrného mechanismu pro nové zdroje v České republice.  

Z dat Komory OZE vyplývá, že Česko aktuálně využívá jen kolem 10 % z domácího větrného potenciálu (vztaženo k roku 2030) [2]. Vláda si ve schváleném Národním klimaticko-energetickém plánu vytyčila, že během příštích deseti let podpoří vznik 650 MW nových větrných elektráren, aby na konci desetiletí pocházelo z energie větru kolem 1,8 TWh elektřiny [3]. 

Přestože vládní plán významně zaostává za reálnými možnostmi, nebude ani k jeho naplnění nejspíš stačit jen chystané obnovení finanční podpory pro nové projekty. Lze očekávat, že i přes obecně vstřícné veřejné mínění k OZE a větrné energetice [4], budou konkrétní projekty odmítány v důsledku lokálního odporu. Tento problém lze řešit zapojením místních lidí a obcí do projektů výstavby větrných elektráren formou známou z úspěšných evropských zemí. Díky komunitním obnovitelným zdrojům mohou místní lidé čerpat výhody energetické soběstačnosti i nižších cen energie. Připravovaná legislativa i podpůrné mechanismy musí vznik podobných projektů umožnit.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl:

“Větrné elektrárny jsou obnovitelným zdrojem, který má i v České republice významný nevyužitý potenciál. K naší škodě u nás toto odvětví už několik let stagnuje, zatímco v Evropě mu všechny ostatní sektory energetiky koukají na záda. Rozdíly v přírodních podmínkách mezi konkrétními českými regiony a řadou oblastí v Rakousku nebo Německu, kde větrné elektrárny vyrostly, nejsou nijak zásadní. V zájmu České republiky je potenciál větru využít. Odkládáním potřebných legislativních úprav zbytečně ztrácíme čas.“ 

Kontakty:

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz

Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Wind energy in Europe in 2019. Trends and statistics, Wind Europe, únor 2020, https://windeurope.org/wp-content/uploads/files/about-wind/statistics/WindEurope-Annual-Statistics-2019.pdf

[2] https://www.komoraoze.cz/download/pdf/153.pdf

[3] tab č. 15 a 18; https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/

[4] s. 64-65; Jan Krajhanzl a kol. Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí.https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1001