Podle rostoucího počtu vědeckých zpráv jsme v současné době svědky rozsáhlého kolapsu biologické rozmanitosti, přičemž jedním z mnoha důsledků je i prudký pokles včel a opylovačů. Jedním z hlavních faktorů tohoto kolapsu je model produkce potravin za masivního využívání syntetických pesticidů. [2] Občanská iniciativa “Save bees and farmers” (Zachraňme včely i farmáře) proto požaduje radikální omezení pesticidů, obnovu přírodních ekosystémů a reformu zemědělství ve prospěch malých a ekologických farem.

Pesticidy mají vliv nejen na úbytek biodiverzity, ale i na lidské zdraví, upozorňuje Evropská občanská iniciativa (European Citizens Initiative, ECI) [3]. Stopy jedovatých látek najdeme ve vodě, ve vzduchu, v potravinách a v půdě. Průmyslové zemědělství podle ní vede také k poklesu sociální a ekonomické rozmanitosti samotných zemědělců. Se zánikem menších hospodářství zanikají i nastřádané tradice a cenné znalosti. Evropská unie tento negativní trend podle ECI podporovala mimo jiné i způsobem přerozdělování financí v rámci Společné zemědělské politiky (SZP), který zvýhodňuje velké hráče.

Evropská občanská iniciativa, ke které se dosud připojilo 86 organizací [4] z oblasti včelařství nebo zemědělství včetně evropských Přátel Země (Friends of the Earth Europe), tak formulovala tři základní požadavky na změnu:

1) Omezit používání syntetických pesticidů v zemědělství EU o 80 % do roku 2030, a to počínaje nejnebezpečnějšími látkami, abychom se do roku 2035 zbavili všech syntetických pesticidů.
2) Obnovit přírodní ekosystémy v zemědělských oblastech například revitalizací rašelinišť a ochranou vody před půdní erozí a chemikáliemi, výsadbou stromů a keřů podél polí, které jsou vhodné pro opylovače, v tomto duchu nakládat také s pastvinami. Zemědělství by tak mělo být v ideálním případě zdrojem obnovy biologické rozmanitosti s přihlédnutím k specifickým potřebám různých typů krajin.
3) Reformovat zemědělství upřednostňováním drobného, rozmanitého a udržitelného zemědělství, podporou rychlého rozšiřování agroekologických a ekologických postupů a umožněním nezávislého odborného vzdělávání za účasti zemědělců a zemědělkyň a výzkumu v oblasti pesticidů a zemědělství bez geneticky modifikovaných organismů.

Součástí třetího bodu je apel na Evropskou unii, aby v rámci Společné zemědělské politiky upřednostňovala zemědělce a zemědělkyně, kteří hospodaří bez pesticidů a snaží se vytvářet biologicky rozmanité prostředí, ve které se bude dařit i včelám. Jedním ze způsobů je změna způsobu přerozdělování dotací. ECI vychází z toho, že za posledních několik desetiletí byla největší část rozpočtu SZP věnována malému podílu velkých průmyslových farem a zemědělských společností. To podpořilo koncentraci zemědělství, protože se od zemědělců požadovalo, aby si udrželi konkurenceschopnost na úkor ekologicky šetrného hospodaření. [5]

Petice za méně než tři měsíce nasbírala přes 178 000 podpisů. Cílem iniciativy je získat jich jeden milion, protože po překročení této hranice musí Evropská komise zpracovat konkrétní legislativní návrh, který se bude zabývat požadavky petice. Více informací najdete na https://www.savebeesandfarmers.eu/eng (odkaz je externí).

V českém prostředí na tyto problémy nedávno upozornila petice České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty „Vraťme život do krajiny!“, kterou podepsalo celkem 56 tisíc lidí. Požadavky petice předali na konci loňského roku ministru zemědělství Tomanovi.

V probíhající diskusi o budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a zemědělských dotacích požadují nastolení nového způsobu podpory a odměny odpovědného hospodaření a zamezení dalšímu zbytečnému poškozování a ničení půdy, vody i přírody. Požadují mj., aby 50 % všech zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky směřovalo na opatření ochrany přírody a klimatu, striktní podmínění čerpání dotací důsledným dodržováním environmentální legislativy a vymezení alespoň 10 % zemědělských ploch ve všech typech krajiny, které budou bez použití chemických přípravků sloužit jako útočiště zvěře, ptáků, hmyzu (opylovačů) i původních planých rostlin.

Kontakty:
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)
Jan Skalík, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)