Kraje, ministerstva a odborné organizace kritizují navrženou novelu zákona o myslivosti

V meziresortním připomínkovém řízení k návrhu novely zákona o myslivosti [1] se sešlo více než 300 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo zemědělství  čelí kritice zejména kvůli návrhu zrušit systém mysliveckého plánování lovu zvěře, který má zabránit nadměrnému poškození lesů přemnoženou spárkatou zvěří a vytvořit prostor pro obnovu pestrých lesů. Jeho aktuální podobu přitom schválil Parlament teprve na podzim loňského roku.

Druhý kompetentní úřad - ministerstvo životního prostředí - novelu předloženou ministerstvem zemědělství zcela odmítá. Stejně tak Pardubický a Liberecký kraj.  Na zásadní rozpor mezi deklarovaným cílem novely snížit stavy přemnožené zvěře a obsahem návrhu upozorňuje ve svých připomínkách také Karlovarský kraj [2]. Změny, které by alespoň částečně umožnily upravovat plány mysliveckého hospodaření, požadují rovněž Zlínský kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj či Plzeňský kraj.

Zachování funkčního mechanismu pro určení plánů mysliveckého hospodaření podle míry poškození lesů požadují v podaných připomínkách také odborné organizace Hnutí DUHA, Asociace soukromého zemědělství, Česká lesnická společnost, Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická, ProSilva Bohemica či Spolek vlastníků honebních pozemků.

Ačkoliv ministerstvo zemědělství deklaruje záměr řešit škody páchané zvěří a vytvořit předpoklady pro efektivnější obnovu lesních porostů, návrhy novely by znamenaly přesný opak - především vypouští klíčovou větu, že “uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře ……. tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří”.

Návrh novely dále ruší nezávislé posouzení míry poškození lesů zvěří, podle kterého by pak byl konkrétní plán lovu stanoven a potvrzen státní správou a navrhuje, aby byl plán lovu určen pouze dohodou mezi držitelem (tj. majitelem) a uživatelem honitby (tj. např. mysliveckým sdružením nebo podnikatelem, který si honitbu pronajal).

Tento model ale předchozích dvacet let nefungoval, protože menší vlastníci pozemků nemohli svá práva uplatnit a správci větších státních majetků je proti zájmům myslivců nehájili. Napravila ho až novela lesního zákona, schválená před třemi měsíci.

Problematický je také návrh, který ruší normované (tj. maximální) početní stavy zvěře v honitbě. Zvěř tak bude možné chovat v ještě větších počtech než nyní bez ohledu na škody, které způsobuje v lese a na zemědělských pozemcích. Také by došlo ke zrušení zásadních pravomocí státní správy myslivosti, kterými by mohla plány lovu usměrnit.

Návrh Ministerstva zemědělství přitom nenahrazuje tyto mechanismy jinými. V případě přijetí navrhovaných změn nebude možné poškozené lesy obnovit v pestré druhové skladbě. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř totiž i nadále budou ničit většinu mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů [3]. Tyto škody a náklady na jejich předcházení dosahují dle odborných odhadů až 7 miliard korun ročně [4]. Miliardy korun, které stát nyní vynakládá na obnovu lesů, budou vyhozené oknem.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na nevhodnou konstrukci novely zákona o myslivosti:

“Předložený návrh a jeho zdůvodnění považujeme jako celek za nedostatečný a v mnoha ohledech nejasný. Návrh svým obsahem z většiny nepřispívá k řešení důvodů jeho předložení, především k deklarované snaze vytvořit předpoklady pro snížení škod zvěří v zemědělství a efektivnější obnovu lesních porostů po kalamitě, ale i důvodu snížení nároků na státní rozpočet a státní správu. V případě nedostatečně funkčního řešení škod zvěří sice zřejmě nevzniknou tak vysoké náklady v oblasti myslivosti, ale budou na straně státu i soukromých vlastníků s ohledem na stav lesních porostů a možností jejich obnovy.”

Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
“Ministr zemědělství Miroslav Toman podlehl tlaku Českomoravské myslivecké jednoty. Ta se snaží o to, aby měli systém plánování lovu zvěře opět plně ve svých rukou myslivci a i nadále tak bagatelizuje rozsáhlé škody způsobené zvěří na lesních i nelesních pozemcích. Představený návrh novely zákona však odšpuntoval přetlakovanou láhev shromažďující nešvary české myslivosti. Na potřebu zásadních změn upozorňují orgány státní správy, vlastníci pozemků, ekologové i myslivci. Je nutné najít rovnovážný stav mezi početními stavy zvěře a ekosystémem. S představeným návrhem novely zákona o myslivosti ale na něco takového nemůžeme ani pomyslet. Miliardy korun, které stát nyní vynakládá na obnovu lesů, budou vyhozené oknem. Většinu mladých listnáčů a jedliček přemnožená spárkatá zvěř spase.”

Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina, Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=ALBSBJYCUM9A&tab=detail

[2]Karlovarský kraj v připomínkách k návrhu novely zákona o myslivosti mimojiné uvedl: “Navrhovanou úpravou nedojde k naplnění cílů novely zákona o myslivosti, tak jak je deklarováno v důvodové zprávě, tedy snížení škod zvěří, ba naopak. Úplné vyloučení (maximálních) normovaných stavů zvěře povede k dalšímu nárůstu početních stavů, kdy držitel nebo uživatel honitby nebude již sankcionován za jeho překročení a legalizuje se tak současný stav, kdy jsou v drtivé většině stavy              v honitbách vyšší, než je deklarováno v myslivecké statistice a plánování. Navržená úprava vůbec neřeší situaci přemnožení zvěře, navíc se rezignuje na stanovení nadměrného poškození lesních ekosystémů.”

Liberecký kraj nevhodnost návrhu potvrzuje: “V kontextu stavů a vývoje stavů spárkaté zvěře, škod zvěří v lesích a zemědělství a stavu lesních ekosystémů, považujeme navrhovanou novelu za zcela neodpovídající, která nejenže nezajistí potřebné snížení stavů spárkaté zvěře, ale ani nezabrání jejich dalšímu zvyšování. Z tohoto hlediska současně platný stav (s účinností od 19. 11. 2021) značně zhoršuje. Detailně se sice zabývá průkazností lovu, zcela vágně je však navrhováno zjišťování stavů zvěře a posouzení únosnosti stavů zvěře. Prakticky odstavuje státní správu od možnosti zasahovat do plánování lovu. Navrhujeme proto novelu zásadně přepracovat nebo jako celek zamítnout.”

Kritikou nešetří ani Pardubický kraj: “Předkládaná novela je nesystémová, víceméně jen vrací zákon do stavu před novelou zákona č. 314/2019 Sb., aniž by reflektovala současné potřeby a problémy v myslivosti. Novela zachovává omezené možnosti státu (státní správy myslivosti) ovlivňovat myslivecké hospodaření v honitbách, tj. v podstatě rezignuje na aktivní řízení myslivosti, tj. řízení hospodaření s přírodním bohatstvím, které představují volně žijící druhy zvěře. Navrhované úpravy zákona jsou v rozporu s připravovaným materiálem Ministerstva zemědělství s názvem „Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035“, částí „regulativní nástroje“, bodu č. 2 „zákon o myslivosti“.“

[3] Podle poslední Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky (2015) bylo celkové poškození mladých stromků 58,7 % - tj o 15 % více než v roce 2010 a odhaduje se, že od roku 2015 dochází k dalšímu nárůstu poškození mladých kultur. Meliorační a zpevňující dřeviny (tj. listnáče a jedle) jsou poškozované zvěři více než smrky – průměrně jich je poškozeno 64 %. Medián je 74,7 – tzn., že na polovině území ČR je poškozeno více než 75 % mladých listnáčů a jedlí. Percentil 75 je 97,1, tzn., že na čtvrtině území republiky jsou zvěří poškozené skoro všechny MZD - mladé listnáče a jedle (97,1 %).

[4] https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2019/09/Anal%C3%BDza-%C5%A1kod-zv%C4%9B%C5%99%C3%AD-2019.pdf