Den komunitní energetiky

Už po dvanácté se koná osvětová akce zaměřená na získávání elektřiny z větru. Letos proběhne poprvé v Praze a zaměří se na energetické komunity a na propojení větrných elektráren s bioplynovými stanicemi, které zvyšují pravidelnost dodávek čisté elektřiny.

Kdy a kde:

• Praha, Karlínské náměstí 
  • středa 26. září od 9:00 do 18:00

Co:

• výstava o energetických komunitách v Česku i zahraničí
• diskuze s experty na obnovitelné zdroje z České společnosti pro větrnou energii, Hnutí DUHA a Komory obnovitelných zdrojů energie

Kdo:

• experti na obnovitelné zdroje z České společnosti pro větrnou energii, Hnutí DUHA a Komory obnovitelných zdrojů energie

Kontext:

Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt víc než čtvrtinu naší spotřeby elektřiny.

V Evropě se stále více prosazují tzv. energetické komunity - obce, místní obyvatelé a malí podnikatelé spoluvlastní energetický zdroj. Peníze za energii tak zůstávají v daném regionu a komunity je použijí na svůj další rozvoj.

Nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu energie z větru je potřeba doplnit výrobou ze zdrojů, které dokáží pružně reagovat: začít rychle vyrábět, když vítr slábne nebo naopak rychle skončit, když vítr zesílí. K tomu se výborně hodí vodní elektrárny a elektrárny na bioplyn. Ty bioplynové navíc mohou dodávat vyčištěný bioplyn do rozvodné plynové sítě nebo na něj mohou jezdit auta a autobusy na CNG.

Kontakty:

• Tomáš Jagoš, Hnutí DUHA, tomas.jagos@hnutiduha.cz, 773 778 837
• Martin Mikeska, Komora obnovitelných zdrojů energie, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

A o čem to celé bude?

Obnovitelné zdroje se za posledních deset až patnáct let staly zásadní součástí evropské energetiky. Aktuálně vyrábějí 30 % elektřiny v Evropské unii, tj. více než uhelné nebo jaderné elektrárny. Rozvoj obnovitelných zdrojů ovšem není rovnoměrně rozdělen mezi jednotlivé státy. Zatímco v Německu, Velké Británii, Portugalsku nebo Rakousku se obnovitelné energetice stabilně daří, v České republice, na Slovensku nebo v Maďarsku se jejich rozvoj zastavil dříve, než se stačil pořádně rozběhnout.

Proč se v některých zemích obnovitelné zdroje rychle rozvíjejí a jinde stagnují?

Součástí odpovědi je nepochybně výrazný rozdíl v tom, kdo jednotlivé zdroje vlastní a provozuje. V České republice vyrostlo v roce 2010 poměrně velké množství solárních elektráren, převážná většina z nich však za účelem zisku podnikatelských subjektů. O tři roky později se ale vinou novely zákona, která znamenala konec podpor pro nové zdroje, rozvoj obnovitelných zdrojů bohužel zastavil. V Německu ve stejném roce (2010) vlastnili dvě třetiny instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů občané, zemědělci, obce a malí podnikatelé. Rozvoj zde pokračuje za podpory 93 % populace.

Je zcela na místě, aby z obnovitelné energetiky profitovali lidé, kteří poblíž elektráren žijí. Právě taková podmínka ale prozatím v naší legislativě chybí. Vzhledem tomu, že v České republice aktuálně nemá družstevní vlastnictví silnou pozici, jako vhodná varianta se nabízí rozvoj obecních obnovitelných zdrojů, pro něž lze po Evropě rovněž najít četné příklady. Vlastnictví obnovitelných zdrojů vylepšuje rozpočty obcí, v případě zdrojů tepla pak umožňuje ovlivňovat výdaje občanů. Obecní obnovitelné zdroje vytvářejí lokální pracovní příležitosti a pomáhají udržet peníze v regionech. Představitelé českých obcí jsou si těchto výhod vědomi a některé jejich projekty jsou dobře známé – například středočeské Kněžice, jimž využití biomasy a bioplynu zajistilo energetickou soběstačnost a nízkou cenu tepla pro domácnosti i obecní budovy.

K naší škodě dnes další podobné projekty nevznikají. Plány sice existují, ale jejich uskutečnění stojí v cestě ekonomické kalkulace – za dnešních podmínek by nevznikly ani projekty postavené před rokem 2014, které v praxi jednoznačně prokázaly svůj smysl. Návod na řešení je jednoduchý: co nejdříve opět zavést funkční schéma podpor pro nové obecní obnovitelné zdroje.

Kde se dá inspirovat?

Známým příkladem regionu, který svůj rozvoj úspěšně spojil s využíváním obnovitelných zdrojů, je rakouský Güssing. Region na jihovýchodě Rakouska, v blízkosti hranic s Maďarskem, obývá 27 000 stálých obyvatel a jeho centrem je stejnojmenné čtyřtisícové  městečko. Plán přechodu na obnovitelné zdroje byl vypracován koncem osmdesátých let,  kdy se místní předáci shodli, že je zbytečné platit miliony šilinků za vytápění topným olejem.

V devadesátých letech proběhl nejdříve program omezování tepelných ztrát v budovách a díky technickým opatřením se podařilo snížit spotřebu na polovinu. Následně byl schválen plán na eliminaci spotřeby fosilních paliv v obecních budovách. Podobný postup je cílem úspěšného programu Nová zelená úsporám i jeho předchůdce Zelená úsporám, k jejichž rozběhnutí přispělo i Hnutí DUHA. Program využily desetitisíce domácností, které tak šetří za energie a snižují spotřebu fosilních paliv.

Ale zpět k Rakousku. Výstavba výtopen na biomasu byla zahájena v menších obcích, posléze přišly na řadu dvě výtopny na biomasu s celkovým výkonem 11,5 MW v samotném Güssingu. Výtopny zásobují teplem 600 domácností a všechny ostatní budovy včetně průmyslových objektů. Jako palivo slouží především dřevo z okolních lesů, přičemž vedení obce dohlíží na udržitelné lesní hospodaření, aby nedocházelo k nadměrné těžbě.

Po roce 2000 přibyla do zdrojové základny kogenerační jednotka na zplyňování dřevěné štěpky, bioplynová stanice na zemědělský odpad a v roce 2008 pak bylo vybudováno výzkumné centrum pro výrobu syntetických kapalných a plynných paliv z biomasy, jenž má do budoucna zásobovat region pohonnými hmotami. V roce 2009 byla založena firma Güssing Renewable Energy, která se specializuje na dodávky zařízení pro lokální využití obnovitelných zdrojů. Stala se významným místním zaměstnavatelem a získala řadu zakázek v Evropě, Asii i Severní Americe.

V blízkosti Güssingu byla postavena také fotovoltaická elektrárna a továrna na výrobu fotovoltaických modulů, která zaměstnává 140 lidí.

Celkově se v regionu daří vyrábět takové množství obnovitelného tepla a elektřiny ročně, které kompletně zásobuje domácnosti a obecní budovy a zajišťuje polovinu energetických potřeb průmyslu a ostatních firem. Firmy navázané na průmysl obnovitelných zdrojů zaměstnávají v regionu Güssing 1 200 lidí různých profesí.