Ve třech krátkých infolistech se můžete seznámit s českou zemědělskou krajinou. S jejími proměnami, aktuálními problémy i výzvami, na které musíme krajinu připravit. Najdete v nich spoustu faktů i praktických informací.
V západní Evropě je koncept BIO regionů zavedený a funguje, v Česku se ale oblasti založené na spolupráci místních lidí, veřejné a soukromé sféry, na krátkých dodavatelských řetězcích a ekologickém zemědělství zatím reálně nedostaly. V této publikaci se dočtete o první vlaštovce – projektu Živého regionu Tišnovsko. Jak vznikal? Jak se nám to společně povedlo? A jaká úskalí na nás číhala? Neváhejte se začíst!
V Monitorovacím výboru Společné zemědělské politiky nesmí chybět organizace zastupující občanskou společnost. Neopomíjejte transparentní a participativní procesy v dohledu nad veřejnými prostředky.
Hmyz je základní součástí života v našem světě. To, jak obrovský je jeho úhyn v Evropě i na celém světě, je katastrofální. Tento atlas nabízí na 60 stranách a za pomoci více než 80 grafik stěžejní informace o jeho významu.
Pročtěte si hloubkovou analýzu případů ze sedmi zemí: Rakouska, České republiky, Dánska, Malty, Polska, Španělska a Švédska. Prezentuje shrnutí analýz zpracovaných členskými organizacemi sítě Přátelé země (Friends of the Earth). Zaměřuje se na pravděpodobný přínos plánů k cílům Zelené dohody pro Evropu (dále jen „EZD“) v oblasti zemědělství, zejména na strategii „Farm to Fork“ a „Strategii v oblasti biologické rozmanitosti”, a na pravděpodobný dopad na drobné zemědělce a producenty a na spravedlivé pracovní podmínky pro pracovníky v zemědělství.
Česká republika v roce 2010 dovezla potraviny za více než 130 miliard korun [1]. Zároveň ale vyvezla potraviny v hodnotě 94 miliard korun. Oproti roku 2000 tato čísla představují čtyřnásobný nárůst [2]. Evropou korzují desetitisíce zcela nadbytečných kamionů. A český zákazník má problém koupit místní jablko. Jaké jsou další souvislosti této bizarní reality?
