Aktuálně

Šance na vyšší těžební poplatky a konec čachrování s penězi na rekultivace

Vláda dnes snad konečně schválí horní zákon

Větrné elektrárny mají zítra svátek, měly by dostat darem jasné podmínky rozvoje

Zítřejší mezinárodní den větrných elektráren [1] je vhodnou příležitostí, abychom si  připomněli potřebu překonat dlouhodobou stagnaci tohoto perspektivního odvětví v České republice. Například ve srovnání se sousedním Rakouskem máme pouhou desetinu instalovaného výkonu větrných elektráren a tento rozdíl se každým rokem prohlubuje [2].

Lesy nevyhrály: Jen část sněmovního Výboru pro životní prostředí nepodlehla alibismu Ministerstva zemědělství. Návrhy pro zdravé lesy nyní mohou předložit poslankyně a poslanci

Poslanci a poslankyně Výboru pro životní prostředí [1] právě přijali pouze několik z patnácti  pozměňovacích návrhů, které mohou vést k ozdravení našich lesů. Konkrétně se jedná o mírné zjednodušení správy nízkých a středních lesů, tím že se v nich usnadní těžba, prodloužení termínů pro zalesnění, což usnadní přirozenou obnovu lesa, a ponechání suchých stromů na místě, pokud z nich již nehrozí šíření kůrovce. Podporu získal návrh poslance Radka Holomčíka, který zamezuje zcizení státních lesů.

Poslanci Zemědělského výboru nepodpořili nejpodstatnější návrhy změn zákona k ozdravění lesů. Za záchrannou brzdu může odpoledne zatáhnout Výbor pro životní prostředí

Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru [1] dnes odmítli návrhy, které by vedly k ozdravení našich lesů. Tím, že se většina poslanců zdržela hlasování, následovali doporučení Ministerstva zemědělství, které ke všem návrhům (tedy např. omezení holosečí a vlivu zvěře, rozšíření odolnějších dřevin aj.) [8] vedoucím k pestrým a odolným lesům vydalo negativní stanovisko. Ministerstvo zemědělství má přitom již mnoho let zadáno vládou i státními strategickými dokumenty, aby změny zákona směrem k druhově a věkově pestrým lesům připravilo.

Unikátním opuštěným loukám v národním parku Šumava hrozí výstavba

Ekologické organizace a spolky podaly připomínky k záměru zástavby cenných luk na Zhůří

Patnáct nových staveb a technických objektů má podle aktuálního záměru podnikatele Romana Kreuzigera vzniknout v srdci národního parku Šumavu na cenných, opuštěných, náhorních lučních enklávách na Zhůří nedaleko Horské Kvildy. 

Snaha o prolomení limitů těžby uhlí je pro nás uzavřená kapitola, přiznal veřejně generální ředitel Tykačových firem

“Velkolom Československé armády utlumujeme a připravujeme na rekultivaci.... Otázka limitů těžby je pro nás uzavřená,” popsal na včerejší večerní debatě postoj Tykačovy uhelné skupiny Seven Energy Luboš Pavlas. Je to poprvé, kdy vrcholný zástupce těžební a elektrárenské firmy veřejně přiznal, že se smiřují s rozhodnutím vlády zachovat limity na tomto velkolomu.

Luboš Pavlas dále zmínil, že by sice uhlí rádi vytěžili, ale fakticky směřují k rekultivaci a napuštění jezer či dokonce ponechání ploch po těžbě divoké přírodě.

Osud českých lesů je v rukou poslanců a poslankyň. Ve středu projednají novelu lesního zákona.

Ministerstvo zemědělství se ale snaží zablokovat změny k ozdravení našich lesů

Rada NP Šumava podpořila návrh zonace národního parku

 Správa NP a MŽP musí nyní zajistit ochranu také místům, kterým ji zonace nezajistí

“Zachraňte naše přátele v lese,” žádají stromy v českých a moravských městech

Ode dneška, Mezinárodního dne životního prostředí, protestují v Praze, Brně a dalších městech České republiky stromy v parcích [1]. Spolu se stovkami lidí, kteří píší politikům, a 40 tisíci podporovateli výzvy Zachraňme lesy (www.zachranmelesy.cz), tak upozorňují na dosud opomíjené příčiny rozsáhlého rozpadu smrkových monokulturních lesů a na nutnost zajistit odolné a pestré lesy. Happening bude pokračovat až do 12. června, kdy projednají klíčové výbory Poslanecké sněmovny novelu lesního zákona.

Hrozí Zdeněk Bakala číslo 2? Pavel Tykač snižuje mzdy ve Vršanské uhelné a vysává miliardy. Ždímat chce i vysoce ziskovou elektrárnu Počerady


Ve firmě Vršanská uhelná vlastněné Pavlem Tykačem klesá každý rok průměrná mzda. V roce 2017 (z nějž jsou k dispozici nejnovější údaje) byla již o 1 700 korun nižší než v roce 2014 [1]. Za stejné období vyplatila firma svému majiteli rekordní částku 7,85 miliardy korun na dividendách. Stát v tomto období dostal na poplatku z vydobytého uhlí pouze 0,24 miliardy korun [2]. Vyplývá to ze zveřejněných výročních zpráv společnosti.

Stránky