Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se poslední roky pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Pesticidy v nadlimitním množství nebo “koktejlech” však lze stále nalézt zejména ve vodě, ale i v jídle.
Poslanecká sněmovna ani dnes nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet.
V Zemědělském výboru a Výboru pro životní prostředí budou zítra poslanci projednávat návrh na zrušení předkupního práva státu k nezastavěným pozemkům v chráněných územích. Poslanci ODS Jan Zahradník a Petr Bendl jej navrhují připojit k takzvané invazní novele [1].
V roce 2019 byla průměrná teplota v ČR již o 1,6 stupně vyšší, než byl průměr v letech 1981-2010 a dlouhodobé sucho pokračuje - tak popisuje tuzemské dopady změny klimatu Zpráva o životním prostředí v ČR 2019, kterou dnes projedná vláda [1]. Zpráva dále uvádí, že posledních pět let neklesají tuzemské emise skleníkových plynů, vlivem odumírání a kácení lesů dokonce mírně vzrostly. Hnutí DUHA dříve upozornilo, že to může být velmi drahé [2].
Ministerstvo životního prostředí shromáždilo důkazy o rozsáhlé spolupráci Ústeckého kraje a uhelných firem miliardáře Pavla Tykače. Ministerstvo totiž prošetřuje systémovou podjatost Krajského úřadu Ústeckého kraje vůči firmě Vršanská uhelná Pavla Tykače při posuzování žádosti o velkou výjimku z ochrany ovzduší a zdraví pro elektrárnu Počerady [1]. Kraj se v minulosti zavázal k podpoře firmy a vytváření podmínek pro její projekty. Na oplátku kraj získal od roku 2014 již 44 milionů korun [2].
Vědecké studie v prestižním časopisu ukazují, že globální úbytek hmyzu a zvláště pak motýlů v přírodě ohrožují světovou ekonomiku i prospěšné přírodní procesy dosud bezprecedentní mírou. Nejvýznamnějšími příčinami je intenzivní zemědělství včetně používání pesticidů či uvolňování dusíku z chovu dobytka a umělých hnojiv, odstraňování přírodních prvků a klimatická změna. Tato zjištění přináší mezinárodní skupina vědců, která zároveň vyzývá světové společenství včetně Česka k rychlé akci na záchranu hmyzu.
Vláda ČR neschválila termín konce spalování uhlí dle loňského usnesení Uhelné komise, která doporučila rok 2038. Dle informace, kterou poskytl vicepremiér Jan Hamáček Deníku N [1], se ministři a ministryně dohodli, že návrh komise musí nejdřív projít meziresortním připomínkovým řízením. Část členů vlády se v předchozích dnech vyjádřila pro dřívější termín, tedy rok 2033.
Ekologičtí aktivisté a aktivistky z organizací Greenpeace, Hnutí DUHA a hnutí Fridays for Future dnes vystavěli před vchodem do budovy úřadu vlády konstrukci znázorňující uhelný skanzen a vedle ní rozvinuli transparent “Nechceme být uhelný skanzen až do roku 2038”. Před konstrukcí “postávaly” figuríny s tvářemi členů a členek vlády digitálně upravenými tak, jak by vypadaly v roce 2038. Právě ministři a ministryně mohou na svém odpoledním zasedání dobu uhelnou podstatně zkrátit.
V pondělí 1. února by vláda ČR pravděpodobně měla jednat o dlouho očekávaném bodě: stanovení termínu konce spalování uhlí v České republice [1]. Ať už jednání proběhne, nebo bude znovu posunuto, na stole bude doporučení Uhelné komise, která prověřovala scénáře odklonu uhlí do roku 2033 a 2038. Přestože komise doporučila rok 2038, nebude jednání jednoznačné a může skončit rokem 2033. Několik ministrů - zejména ministr životního prostředí Richard Brabec, ale také členové vlády za ČSSD Jan Hamáček, Jana Maláčová, Tomáš Petříček a Lubomír Zaorálek - totiž nesouhlasí s rokem 2038.
