Návrh zonace NP Šumava umožňuje další devastaci mezinárodně chráněných mokřadů kolem Horské Kvildy komerční těžbou dřeva

 Český ramsarský výbor žádá Ministerstvo životního prostředí o jejich důslednou ochranu

Český ramsarský výbor, odborný poradní orgán Ministerstva životního prostředí ve věci ochrany mezinárodně významných mokřadů, ve svém usnesení apeluje na ministra životního prostředí Richarda Brabce a na ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného, aby v aktuálním návrhu zonace NP Šumava zajistili ochranu přírodně velmi cenných rašelinných smrčin nedaleko Horské Kvildy [1]. Nová zonace totiž nedostatečně chrání tyto podmáčené oblasti v okolí Zhůřských a Horskokvildských slatí, které jsou chráněny mezinárodní Ramsarskou úmluvou jako světově významný mokřad [2]. Jestliže tyto lokality nebudou zařazeny do přírodní zóny NP Šumava ponechané samovolnému vývoji, budou nadále vystaveny intenzivní těžbě majitelem lesů – městem Kašperské Hory. Znamenalo by to jejich další devastaci a porušení mezinárodních závazků České republiky.

O novém návrhu zonace bude jednat Rada NP Šumava v pátek 7. června. Může schválit pozměňovací návrh k aktuální verzi zonace, a tím její konečnou podobu ještě ovlivnit. Stejně tak může později učinit ministerstvo při přípravě formální vyhlášky, kterou bude zonace vyhlášena.

Výjimečnou hodnotu území zdůraznila také tzv. Ramsarská mise již v roce 2001, kdy zástupci mezinárodní Ramsarské úmluvy navštívili NP Šumava. Ve své zprávě konstatovali, že tato „rašelinná a podmáčená území patří k nejhodnotnějším přírodním ekosystémům v NP a CHKO Šumava z hlediska jejich významu pro ochranu vod a biodiverzity“. Zpráva Ramsarské mise také jednoznačně konstatovala, že tato „území chráněná Ramsarskou konvencí by měla být chráněna ponecháním samovolnému vývoji“ [3].

Na důslednou ochranu zmíněných podmáčených lokalit apelují též vědci i ekologická organizace Hnutí DUHA. Žádají, aby byly do přírodní zóny se samovolným vývojem přírody zařazeny nejen oblasti chráněné Ramsarskou úmluvou, ale i okolní neméně cenné rašelinné a podmáčené smrčiny. Správa NP však již dříve v průběhu projednávání zonace vyhověla žádosti města Kašperské Hory a přeřadila tyto rozsáhlé cenné oblasti dokonce jen do málo chráněné zóny soustředěné péče o přírodu, kde bude povolena běžná komerční těžba dřeva. Vlastník těchto lesů – město Kašpetské  Hory – přitom již v minulých letech tyto cenné lesy intenzivně těžilo a poškodilo je rozsáhlými holosečemi. Postup a rozsah minulých těžeb je velmi dobře patrný na srovnávacích leteckých snímcích z let 2003 a 2016 [4]. Při slabé ochraně těchto míst tak bude systematická těžba dál pokračovat a vzácnou mokřadní lokalitu zcela zničí.

Újmy a ztráty v lesním hospodaření kvůli ochraně přírody přitom stát vlastníkům kompenzuje. Finanční náhrady za omezení hospodaření v dosavadních I. (přírodních) zónách jsou městu Kašperské Hory vypláceny již od roku 2007. Například mezi lety 2011 až 2018 město takto získalo v průměru 15 506 553 Kč ročně [5].

Správa NP v aktuálním návrhu zonace neakceptovala ani velkou část z celé řady dalších připomínek na adekvátní ochranu přírody, které vznesli vědci a ekologické organizace. Nejpřísněji chráněnou přírodní zónu zajistila pouze na 27,7 % území národního parku, ačkoli kvalita šumavské přírody umožňuje, aby byla vymezena na 53 %. Jako dlouhodobý cíl nadpoloviční většinu území přírodní zóny v našich národních parcích požaduje i zákon.

Pokud se zonace již nezmění, budou lepší ochranu před kácením po příštích minimálně patnáct let, po něž se zonace nesmí dle zákona měnit, postrádat cenná místa, jako např. smrkové a bukové lesy na východním svahu Smrčiny, některé části divokého kaňonu řeky Křemelné, smíšené porosty v okolí Velkého Boru či Slučího Tahu, část jádrového území tetřeva v severních svazích Jezerního hřbetu nebo srázy nad Otavou.

Hnutí DUHA a vědci v rámci procesu projednávání připomínek představili v březnu na tiskové konferenci vlastní návrh na vymezení přírodní zóny NP Šumava. Navrhují, aby přírodní zóna zaujímala 53 % území národního parku. Návrh ekologické organizace a vědců z Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty UK vychází z podrobného mapování biotopů pro evropskou síť chráněných území Natura 2000. Jako minimální kompromis pak vědci a ekologové předložili soupis 32 lokalit s odůvodněním návrhu změny zóny u každé z nich [6].

RNDr. Mojmír Vlašín, předseda Českého ramsarského výboru, expert Ekologického institutu Veronica, řekl:
„Jako členové Českého ramsarského výboru, který dohlíží na ochranu mezinárodně významných mokřadů v České republice, považujeme za nepřípustné, aby Správa NP Šumava a Ministerstvo životního prostředí umožnily na části těchto vysoce cenných lokalit v národním parku těžbu dřeva. Mokřadní a podmáčené oblasti tu mají naopak být chráněny jako přírodní zóna se samovolným vývojem přírody, jak to konstatovali už před osmnácti lety zástupci mezinárodní Ramsarské mise, kteří tehdy Šumavu osobně navštívili.

Žádáme ředitele NP Šumava Pavla Hubeného a ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby respektovali mezinárodní závazky České republiky o ochraně mokřadních oblastí a aby v rámci přípravy nové zonace podpořili úplné začlenění území v NP Šumava chráněných podle Ramsarské úmluvy do zóny přírodní.“

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Správa v návrhu nové zonace doposud akceptovala připomínky vědců a Hnutí DUHA jen v minimální míře. Do nebe volající je pak vyřazení významné části mezinárodně chráněné oblasti mokřadních lesů mezi Zhůřím a Horskou Kvildou z ochrany, takže zde bude dál probíhat těžba dřeva. Město Kašperské Hory, které lesy vlastní, přitom dostává každoročně od státu za ochranu mnohamilionové kompenzace a chce si je dál nárokovat.“

„Vědci a ekologické organizace přitom navrhovali ochranu těchto míst i s jejich okolím naopak důsledně zajistit. Spatřujeme v tom rezignaci státu na ochranné poslání a smysl národního parku na této jeho části. Apelujeme na Radu NP Šumava, aby na svém jednání příští týden podpořila posílení ochrany alespoň některých z mnoha cenných lokalit, které vědci a ekologové požadují zařadit do přírodní zóny ponechané svobodnému vývoji.“

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, předseda platformy Vědci pro Šumavu, člen Rady NP Šumava, řekl:
„To, že přírodně velmi cenná oblast mokřadních lesů v majetku města Kašperské Hory byla zařazena do zóny těžby dřeva, je pro mě velkým zklamáním. A není mi jasný důvod, který k tomu Správu NP Šumava vedl. Také celková rozloha nejpřísněji chráněné části NP (27,7 %) je menší, než kolik odpovídá dnešním možnostem šumavské přírody. Naše dosavadní návrhy na zvýšení ochrany klíčových lokalit nebyly bohužel dosud akceptovány.“

Tuto i další tiskové zprávy najdete na: www.hnutiduha.cz/aktualne


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Usnesení Českého ramsarského výboru přijaté na jeho schůzi minulý týden je přílohou č. 1 této tiskové zprávy.

[2] Ramsarská úmluva je mezinárodní smlouvou o celosvětové ochraně mezinárodně významných mokřadů jako cenných přírodních biotopů ohrožených lidskou činností. Vznikla v roce 1971 a Česká republika k úmluvě přistoupila v roce 1990. Na území ČR je chráněno celkem 14 mokřadních oblastí včetně komplexu šumavských rašelinišť. Jejich ochranu garantuje Ministerstvo životního prostředí.

[3] Ramsar Advisory Mission: Shumava Mires Ramsar Site, Czech Republic, 5-8 June 2001 (Report No. 44)

[4] Srovnání leteckých snímků z let 2003 a 2016 zachycujících lesní majetky města Kašperské Hory najdete v příloze 2 této tiskové zprávy.

[5] Tabulka s podrobným přehledem finančních kompenzací doposud vyplacených městu Kašperské Hory za omezení lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody je přílohou č. 3 této tiskové zprávy.

[6] http://hnutiduha.cz/aktualne/v-narodnim-parku-sumava-muzeme-uz-dnes-polo...


Přílohy:

Příloha 1: usnesení Českého ramsarského výboru z 21. května 2019

Příloha 2: srovnání leteckých snímků z let 2003 a 2016 zachycujících lesní majetky města Kašperské Hory

Příloha 3: tabulka s podrobným přehledem finančních kompenzací doposud vyplacených městu Kašperské Hory za omezení lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody