Poslanec poukazoval, že řada států v Evropě i Americe už zřídila národní parky s „plnou ochranou své fauny i flory“ a „je nemyslitelným, aby království České, přírodními krásami…tak oplývající neučinilo ničeho pro udržení a zachování přírodních svých krás“.

Návrh také požadoval, aby Zemský výbor na základě zkušeností z jiných zemí a po poradě s odborníky připravil zákony potřebné pro zřízení národních parků.

K založení parků tehdy ale už nedošlo. Také nyní, po sto letech, se vedou debaty o novém zákoně, kterým se bude řídit národní park na Šumavě.

Poslanci již tehdy poukazovali na ekonomický význam národních parků, které se díky divoké přírodě stávají magnetem pro turisty:

"Nepatrný poměrně náklad na zřízení a upravení národního parku vrchovatě nahražen bude zvýšenou návštěvou cizinců i výletníků z naší říše, přinášejících s sebou vše oživující proud zlata, které stává se nepodcenitelnou složkou v peněžním obratu země celé."

Hnutí DUHA navrhuje, aby nový zákon o národním parku na Šumavě:

• Scelil území, která jsou ponechána divoké přírodě, do kompaktních celků.
• Zabránil živelné výstavbě v národním parku a ochránil přírodu před novými developerskými projekty.

Ekologická organizace také podporuje návrh na vytvoření nového národního parku na Křivoklátsku, který by sloužil hlavně víkendovým výletům z Prahy a pečoval o vzácné bukové lesy. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Už c.k. poslanci před sto lety věděli, že národní parky slouží ochraně vzácné přírody a turistům. Také se chtěli poučit, jak to dělají v ostatních evropských zemích. Měl by to udělat rovněž současný ministr životního prostředí, který připravuje nový zákon o národním parku na Šumavě. V Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii, Francii, Polsku i jinde je samozřejmostí, že většinu národního parku vyčleňují pro divokou přírodu, do které patří i padající a usychající stromy v pralese, polomy, neregulované řeky a podobně.“ „Po sto letech by konečně měl vzniknout zákon, který zaručí, že národní park na Šumavě bude sloužit turistům a ochraně divoké horské přírody. Ale podle návrhu, který připravili politici z plzeňského hejtmanství, by developerské projekty dostaly přednost před vzácnou přírodou.“

Poznámky:
[1] Záznam z 23. září 1911 z 8. schůze Sněmu království Českého 1908-1911:

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dr. Luboše Jeřábka a soudruhů na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Luboše Jeřábka a soudr na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království českém.

Pokročilé nazírání na ochranu památek přírodních a krásu krajinnou, účinná láska k přírodě vedla celou řadu kulturně pokročilých národů, zemí a někde - ovšem jen v ojedinělých případech - i korporací a jednotlivců k tomu, že v zájmu zachování rázu krajiny, typických jejich přírodních památek, její zvířeny i rostlinstva zakládány tu ve větším, tu v menším rozsahu přírodní parky, vábící později k sobě značně zvýšenou návštěvu nejen obyvatelstva domácího, ale i cizincův.

Zřizovány i reserváty, sloužící k ochraně několika neb i více druhů zvěře, neb celé domácí fauny, rovněž i k ochraně typických neb zvláště vzácných druhů květin neb i nerostův.
 
Způsobem tímto již před drahnými lety Spojené Státy Americké zřídily své velkolepé "Národní parky", proslavené přírodními krásami, plnou ochranou své fauny i flory, ale i velkolepou návštěvou cizincův. Parků těch zřízena celá řada (Arizona, Kalifornia, Texas) a vůdčí místo zaujímá mezi nimi krásou i rozlohou proslulý Jellowstonpark. Stejně i Francie před více než 40ti lety stejným spůsobem prohlásila krásný les ve Fontainebleau za chráněný národní park. Podobně i Anglie zřídila řadu podobných institucí a to i v nejbližším okolí Londýna, mezi nimiž jako přední uvádím Burnham. Ale i země menší, ba i bohatstvím zvláště ne oplývající, již před léty snažily se v dobře pochopeném zájmu obyvatelstva i kulturní pověsti své země zavésti instituce podobné. Uvádím jen malé Švýcary s ochrannými parky a reserváty na Rütli, dále v kantonu Glarusu a Luzern (poblíže samého města). Dále je to i malé Norsko, které za národní park zřídilo známý Hardanger fjord a Švédsko, které zřídilo parky v Abestonu a Laponsku. Skvělé případy tyto měly mohutný vliv i na sousední říši naši, Německo, kde především veliké území t. zv. Siebengebirge mezi Moselou a Rýnem prohlášeno za oblast ochrannou. Stejně počínáno i v sousedním Hessensku, Würtembersku, ale i v Bavorsku a Prusku.

Nechráněny tu jen oblasti zalesněné i typické pláně a vřesoviště (Mnichov, okolí Prinz Regenten Haide, Lüneburger Haide, Hochmoor ve Würtembersku). I řada ostrovů v severním i baltickém moři prohlášena za oblast ochrannou pro ptactvo a obrovská rozloha v okolí malebného Königsee a Obersee v Horním Bavorsku za ochrannou oblast pro květenu bez rozdílu druhů vůbec!

Ale nedosti na tom. Stejná péče rozšířena i na kolonie německé (Togo, Kamerun) i nizozemské (Jáva). Ani říše v kulturním směru málo dosud pokročilá, Rusko, nezůstala v tomto směru za státy západoevropskými, zřídivši ochranné oblasti v gubernii Samarské a v Taurii na Krymu.

I v zemích našeho mocnářství snahy tyto nezůstaly bez ohlasu, zejména v zemích alpských, kde na př. v Korutanech zřízena ochranná oblasť v známé "Schlitzeschlucht" v Korutanech, kde chystá se zvláštní zákon v Solnohradsku, a kde péčí vynikajících jednotlivců zvýšeny ochranné oblasti na Pradědu na Moravě (Altvater), Dürnstein na Dunaji (bar. Rotschild), Boubín (kníže Schwarzenberg).
 
I v okupovaných zemích v Bosně záhy dojde na základě vykonaných již příprav ku zřízení podobných oblastí a parkův.

Za takových okolností je nemyslitelným, aby království české, přírodními krásami -bohužel ale na mnohých místech valem mizícími - tak oplývající neučinilo ničeho pro udržení a zachování přírodních svých krás, typické své flory i fauny. Jest povinno tak učiniti nejen vzhledem ku těmto památkám samým, ale i v zájmu dobré pověsti pokročilé naší vlasti, jež obývána jest dvěma vysoce vzdělanými, kulturně nejvýš vyspělými národy. Nepatrný poměrně náklad na zřízení a upravení národního parku vrchovatě nahražen bude zvýšenou návštěvou cizinců i výletníků z naší říše, přinášejících s sebou vše oživující proud zlata, které stává se nepodcenitelnou složkou v peněžním obratu země celé.

Z důvodů těch činí podepsaní uctivý návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby prostudovav celou otázku podrobnými informacemi v cizině, v době co nejbližší nákladem zemským na vhodných místech, jako v okolí král. hlav. města Prahy (Šárka, Strahovské lomy), ale i na vhodných místech v typických krajinách a pohořích tohoto království (Šumava, pláně pod Boubínem, Rudohoří, Krkonoše, Středohoří, Milešovka, Satanská hora), v Brdech (okolí Padrtských rybníků) Blaník, Železné Hory a zřídil parky národní, po případě ochranné oblasti pro zvířenu a rostliny, tyto cestou smluvní s příslušnými majiteli, obě u předložení příslušných zákonů zemských, sepsaných po bedlivé úradě s povolanými korporacemi a odborníky obou zemských národností.

V ohledu formálním buď návrh přikázán komissi pro záležitosti obecní a okresní.

V Praze, dne 20. září 1911.

Dr. Luboš Jeřábek a soudr.
 

Foto: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA