Členové Uhelné komise za ekologické organizace dnes na tiskové konferenci zveřejnili pořadí uhelných elektráren tak, jak by se měly odstavovat dle kritérií schválených Uhelnou komisí. Uvítali také dnešní oznámení ministra životního prostředí Richarda Brabce, že zítra nebude Uhelná komise rozhodovat o termínu konce uhlí. Původní záměr ministra průmyslu Karla Havlíčka schválit na zítřejším zasedání komise konec uhlí v roce 2038 totiž důrazně odmítali. Tento rok je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu.
Evropský parlament bude příští týden hlasovat o své pozici k rozdělování zemědělských dotací do roku 2027 prostřednictvím nové Společné zemědělské politiky. Představený návrh tří největších frakcí by zablokoval zásadní změny, bez kterých nebude v České republice možné řešit sucho, pokles biodiverzity či ztrátu půdy. Veřejnost i neziskové organizace proto apelují na europoslance, aby návrh nepodpořili.
Nečekaně rychlé tempo nabírá Uhelná komise, kterou vláda pověřila doporučením k útlumu a konci spalování uhlí v České republice [1]. Rozhodování komise o tom, jaký rok konce uhlí vládě doporučí, může proběhnout už na příštím (on-line) zasedání příští úterý 20. října v 7:00.
Zatímco veřejnost se zabývá kanálem Dunaj-Odra-Labe, který se nejspíš nikdy nedočká realizace, hodlá vláda ve zrychleném řízení rozhodnout o rozdělení 182 miliard z evropského fondu obnovy, aniž by zveřejnila finální dokument Národního plánu obnovy [1] či alespoň do jeho přípravy zapojila odbornou veřejnost. Správné využití těchto prostředků přitom může rozhodnout o dalším směřování Česka na desítky let dopředu a má potenciál pomoci naší krajině postižené klimatickými změnami více, než všechny dosavadní proklamované kroky, které vláda zatím učinila.
Uhelná elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší loni 537 kg nebezpečné rtuti, přitom v roce 2018 to bylo “jen” 154 kg. Ukazují to nová data od provozovatelů zdrojů znečištění aktuálně zveřejněná v Integrovaném registru znečištění [1].
Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet.
Vláda dnes schválila úpravu svého nařízení, podle kterého budou znovu dostávat propouštění horníci i další zaměstnanci společnosti OKD speciální výsluhový příspěvek [1]. Od chvíle, kdy OKD není v insolvenci, neměli totiž odcházející nárok na příspěvek. Nyní jsou však na stole plány na konec těžby v OKD a tedy i nutnost příspěvku. Podobné nařízení vlády platí i pro zaměstnance propouštěné z povrchového hnědouhelného velkolomu Československé armády na Mostecku.
Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA dnes vydávají český překlad Atlasu plastů. Publikace vytvořená ve spolupráci iniciativy Break Free From Plastic a Heinrich-Böll-Stiftung v 19 kapitolách doprovázených 49 podrobnými infografikami popisuje proces výroby, spotřeby a odpadního řetězce plastů. Na základě tvrdých faktů, dat a čísel ukazuje, že příběh plastů, který nám vyprávějí jejich výrobci, je mýtus.
