Konec uhlí v ČR za 10 - 12 let je technicky proveditelný a sníží cenu elektřiny, doložili experti
18.3.2021 12:03
Podle renomovaných zahraničních odborníků je náhrada výroby energie z uhlí v ČR technicky proveditelná již do roku 2030 a je to ekonomicky optimální scénář, neboť výroba energie z obnovitelných zdrojů bude levnější a bude vytlačovat nejen uhlí, ale i zemní plyn. Odklon od uhlí může probíhat souběžně s Českem i v Německu a Polsku, a pokud uhlí skončí do 10 - 12 let, bude cena elektřiny nižší, než pokud bude spalováno déle. Odklon od uhlí navíc neznamená vyšší riziko nedostatku elektřiny.
To jsou hlavní závěry zahraniční skupiny expertů, kteří na dnešním webináři Hnutí DUHA prezentovali studie a modely, zkoumající ekonomické vyhlídky spalování uhlí v České republice či širším regionu střední Evropy a technické možnosti ukončení využívání tohoto fosilního paliva pro výrobu elektřiny a tepla.
Odborný pohled tak podporuje stanovisko osmi ministrů české vlády, jenž chtějí stanovit termín konce spalování uhlí na rok 2033 a oponují návrhu ministra průmyslu Karla Havlíčka, který na základě zastaralého doporučení od Uhelné komise trvá na spalování tohoto fosilního paliva až do roku 2038. Vláda by se měla k rozhodnutí vrátit v následujících týdnech.
Felicia Aminoff, výzkumnice v transformaci energetiky z Bloomberg New Energy Finance), prezentovala ekonomické modelování vývoje energetického sektoru Polska, Česka, Rumunska a Bulharska (zemí s největším podílem uhlí v energetice v rámci EU, které zároveň nemají schválený plán ukončení spalování uhlí) v souvislosti se zvýšením cíle EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze 40 % na 55 % (oproti roku 1990) [1]. Hlavní závěry jsou:
-
Cena emisní povolenky - hlavního faktoru, který určuje konkurenceschopnost uhlí na trhu - vystoupá do roku 2030 až na 80 Eur za tunu oxidu uhličitého (pro srovnání, závěry Uhelné komise počítají s cenou 30 Eur v roce 2030, přitom už v těchto dnech je cena 40 Eur).
-
Kompletní odstavení a nahrazení uhelných kapacit by ekonomicky optimálně mělo proběhnout do roku 2030. Ekonomicky optimální by bylo výstavět do deset let 12 GW nových obnovitelných zdrojů (dnes je instalovaný výkon 4,5 GW).
-
Z hlediska výroby bude ekonomicky nejvýhodnější redukovat vývoz, rychlé snižování výroby z uhlí a nárůst výroby z OZE a zemního plynu. Ke konci desetiletí ovšem vlivem růstu ceny emisní povolenky bude i výroba ze zemního plynu vytlačována dalším růstem výroby z OZE.
Chris Rosslowe, expert na modelování energetiky z společnosti Ember, představil výsledky modelování české energetiky v roce 2030 bez uhlí, které byly publikovány v listopadu 2020 ve studii Coal-free Czechia 2030 [2]. Hlavní výsledky lze shrnout do následujících bodů:
-
Náhrada uhlí ve výrobě elektřiny a tepla je do roku 2030 v České republice proveditelná, klíčovým nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren.
-
V roce 2030 studie počítá s instalovaným výkonem 4000 MW větrných a 10 000 MW fotovoltaických elektráren, což znamená potřebu významného zvýšení tempa rozvoje v obou sektorech - na úroveň úspěšných evropských zemí.
-
Potřebný výkon nových plynových elektráren je odhadován v intervalu 2500 až 3400 MW, nižší hodnota je možná za podmínky výstavby bateriových úložišť schopných dodávat výkon 2000 MW.
-
Pro náhradu uhelných zdrojů tepla pro systémy centrálního vytápění studie počítá s kombinací plynových kogeneračních jednotek, využití odpadního tepla, velkých tepelných čerpadel a zlepšování energetické efektivnosti.
Philipp Litz, projektový manažer Agora Energiewende, představil studii “Lignite Triangle”, která modeluje útlum a konec spalování hnědého uhlí v Německu, Polsku a Česku [3]. Zaměřuje se tedy na vyřešení velmi rozumné námitky, že nelze uvažovat o konci uhlí samostatně pro ČR, neboť útlum uhlí v sousedních státech ovlivní přeshraniční výměnu elektřiny, která je důležitým prvkem optimalizace elektrizačních soustav. Modelování je samozřejmě dynamické, testuje fungování soustavy během celého roku a zahrnuje tak například výkyvy výroby z fotovoltaických a větrných elektráren. Shrnutí výsledků studie:
-
Modelování prokázalo možnost ukončit spalování hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla současně v ČR, Polsku a Německu v roce 2032.
-
V případě Německa se uvažuje i konec spalování černého uhlí, jeho využívání výrazně klesá i v ČR (kde je pro výrobu elektřiny i tepla již nyní málo významné) a v Polsku.
-
Urychlení odklonu od uhlí je řešeno větším rozvojem solárních a větrných elektráren (využití plynu je podobné jako ve scénáři referenčním odpovídajícím business-as-usual).
-
Rychlejší odklon od uhlí by znamenal nižší cenu elektřiny v roce 2040 (47 Eur/MWh v porovnání s 56 Eur/MWh dle referenčního scénáře)
Felicia Aminoff, výzkumnice v transformaci energetiky z Bloomberg New Energy Finance, řekla:
“Pokud bychom se na věc dívali čistě ekonomicky, tak by většina uhelných elektráren nejen v Česku, ale také v Polsku, Rumunsku a Bulharsku měla skončit do poloviny tohoto desetiletí.. Pro kompletní uzavření uhelných zdrojů v České republice je třeba rychlá výstavba solárních a větrných elektráren, které jsou aktuálně levnější než provoz stávajících uhelných elektráren.
Chris Rosslowe, expert na modelování energetiky ze společnosti Ember, řekl:
“Modelování české energetiky znovu ukázalo, že konec spalování hnědého i černého uhlí v roce 2030 je možný. Podmínkou pro jeho dosažení je redukce vývozu elektřiny, urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie a náhrada uhelných zdrojů tepla především kombinací zemního plynu a elektrifikace.”
Philipp Litz, projektový manažer z Agora Energiewende, řekl:
“Často se ozývá otázka, zda s uhlím mohou současně rychle skončit země hnědouhelného trojúhelníku - Německo, Polsko a Česko. Naše modelování doložilo, že to možné je. Navíc rychlejší konec hnědého uhlí (do roku 2032) bude znamenat nižší růst ceny elektřiny oproti prodlužování spalování uhlí o další roky.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“V Česku bychom si měli přestat lhát, že udržíme uhelný průmysl navzdory ekonomickému a technologickém vývoji a ještě na tom vyděláme. Faktem je, že scénář konce uhlí až v roce 2038 - který prosazuje ministr průmyslu Havlíček - by nás vehnal do pasti. A nejvíce by na to doplatili právě lidé pracující v uhelném průmyslu a žijící v uhelných krajích. Potřebujeme ekonomicky realistický, technicky proveditelný a sociálně ohleduplný plán. A k tomu se daleko více blíží scénář odklonu od uhlí do roku 2033, kterému fandí většina ministrů a ministryń. Doufám, že jej vláda co nejdříve schválí a dá jasný signál pro transformaci.”
Poznámky:
[2] https://ember-climate.org/project/coal-free-czechia-2030/
|
|
