Vlastní studie správy šumavského parku prokázala, že lesy v oblasti Ptačího potoka jsou přírodní lesy, které zasluhují ochranu [1].

Vedení parku, které zde opět kácí a které studie usvědčila ze lži, odmítlo studii publikovat a autora studie za zveřejnění perzekuovalo. O případu informuje server Aktuálně.cz. [2]

Pracovníci NP Šumava, kteří zjišťovali historii lesů a stáří stromů v oblasti Ptačího potoka dospěli k závěru, že „je to les, který má všechny základní charakteristiky přirozeného lesa, věkovou a strukturální různorodost a odpovídající druhovou skladbu. Sám se přirozeně obnovuje“. Náměstek ředitele parku Jiří Mánek přitom kácení opakovaně obhajuje tvrzením, že „…lokalita je nepůvodní kulturní, z 80 až 85 procent nepůvodní kulturní hospodářský les“. [3] Rovněž novinářům poskytuje vedení parku vědomě nepravdivé informace. [4]

Odborní pracovníci Pavla Čížková a Pavel Hubený zjišťovali stáří stromů na Šumavě analýzou letokruhů. Jednou z mnoha zkoumaných lokalit byla i oblast Ptačího potoka. V letech 2007-2011 zde na 434 pařezech počítali skutečný věk stromů. Zjistili, že věk nejmladšího spočteného stromu je 23, věk nejstaršího 207 let. Průměrný dosažený věk v této oblasti je 109 let. Rozdíl mezi věkem nejmladšího a nejstaršího stromu ve skupině - věk stromů na pařezech byl počítán na skupinách pařezů po 10 kusech - se pohybuje od 27 do 157 let, průměrná hodnota tohoto rozdílu je 70 let. V lese stále ještě žijí stromy z původní generace nedotčeného pralesa. Nejedná se tedy o jednorázově vysázené lesy, u nich by byl rozdíl mezi nejmladším a nejstarším do 30ti let. V oblasti kontinuálně dochází k přirozenému zmlazování smrku. Roste tu průměrně 8545 ks mladých stromků na hektar, z toho jen minimum pochází z umělé výsadby. K obnově lesa přitom stačí 500 ks na hektar. Kácení stromů ale většinu přirozeného zmlazení zničí.

Výsledky výzkumu připravené k publikaci v naučném časopise Šumava správy parku ale náměstek ředitele Jiří Mánek zakázal otisknout, přestože ho schválila redakční rada. Za jejich pozdější zveřejnění v internetovém deníku [1] byli autoři potrestáni vytýkacím dopisem ředitele parku [5].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Vlastní odborná analýza správy parku potvrdila vysokou přírodní hodnotu lesů kolem Ptačího potoka, které by měly zůstat součástí území ponechaného přírodě. Kácení tady nezabrání šíření kůrovce a zničí vzácnou přírodu. Neúnosné jsou i totalitní praktiky vedení parku, které zakázalo výsledky výzkumu publikovat a za neuposlechnutí odborné pracovníky perzekuuje.“

Poznámky:

[1] Čížková P., Hubený P., Šumava: Lesy na Ptačím potoce, neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-lesy-na-ptacim-potoce-dgk-/p_spolecnost.asp (odkaz je externí)

[2] http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=751318 (odkaz je externí)

[3] např. ČT 24, 15.8. 2011 - www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/konec-kaceni-na-sumave-ct-24 (odkaz je externí)

[4] http://www.npsumava.cz/cz/5654/8616/clanek/ (odkaz je externí)

[5] Zápis z porady vedení NP Šumava č. 34 z 29.11. 2011.

Ilustrační foto: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA