Senátoři schválili, že národní park na Šumavě otevřou stavebním projektům

Senátoři schválili kontroverzní návrh zákona, který bezmála dvě třetiny národního parku na Šumavě otevírá stavebním projektům [1].

Také vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu – tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují [2]. Proti zákonu se postavil Miroslav Krejča, senátor za Strakonicko – včetně části Šumavy – a čtyři další zákonodárci.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Návrh zákona je očividně napsaný pro developery, těžařské firmy a spekulanty s pozemky.“
„Skoro dvě třetiny národního parku se otevřou stavbám nových lanovek a sjezdovek, hotelů nebo apartmánových domů. Většina parku by podle tohoto zákona byla méně a hůře chráněná, než kdyby ho prostě zrušili a místo něj udělali obyčejný komerční les.“
„Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona.”
„Doufáme, že ho poslanci vetují a připraví rozumnější zákon, který zajistí ochranu divoké přírody i prosperitu místních obcí.“  

Senátorský návrh zákona chce také:

• Vyvést pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat.
• Nařídit správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území národního parku kromě intravilánů obcí (kde platí omezení střelby mysliveckým zákonem).
• Otevřít cestu pro developerský projekt na Hraničníku, v jednom z nejcennějších částí parku, kde žijí vzácní tetřevi. Navrhují převést pozemky pod plánovanou lanovkou a sjezdovkou rovnou do zóny s nejbenevolentnějšími pravidly pro výstavbu. Klíčový expertní posudek, který si objednalo ministerstvo životního prostředí, přitom tuto stavbu neumožňuje legalizovat.

Většina národního parku by se podle senátorů měla řídit laxnějšími pravidly pro ochranu přírody, než platí pro běžné komerční lesy. Na rozdíl od nich by tu totiž lesní zákon měl přednost před zákonem o ochraně přírody a krajiny. Může to například znamenat, že při těžbě dřeva v národním parku by dřevorubci nemuseli brát ohled na hnízda chráněných druhů ptáků, kdežto jinde takové omezení bude nadále platit.
   
Poznámky:
[1] Návrh v § 6, odstavci 4 totiž říká: „V II. B části II. zóny lze umisťovat a povolovat...stavby nebo způsoby využití území sloužící...turistice, sportu...pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku". Posláním národního parku je ovšem podle § 1 odst. 1 právě také rekreace, turistika a rozvoj obcí, aniž by v něm byla podmínka, že takové využití nesmí poškodit chráněnou přírodu. Třetí zóna (která je určena k výstavbě) a II.B zóna mají dohromady 60 %, tedy téměř dvě třetiny rozlohy parku.
[2] Návrh v § 4 připouští i zásahy do přírody v první, nejvíce chráněné zóně národního parku, aniž by je jakkoli vymezoval.