Ředitel národního parku na Šumavě chce opět používat jedovaté chemické postřiky

Státní správa národního parku povolila svému řediteli Janu Stráskému, aby ve vzácné šumavské přírodě opět používal jedovaté chemické postřiky – ačkoliv jsou v národních parcích přísně zakázány.

Oddělení státní správy, ve kterém udělal loni Jan Stráský personální čistku [1], přitom speciální výjimku udělilo v rozporu se zákonem. Chybí mu totiž důležitý posudek, který by prověřil, jestli chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat, která v národním parku žijí. Hnutí DUHA se dnes proti verdiktu odvolalo.

Už v loňském roce nechal ředitel parku ilegálně rozmístit stovky otrávených kmenů. Česká inspekce životního prostředí proto vede se současným vedením národního parku řízení o udělení pokuty.

Ekologická organizace přitom vedení parku upozornila, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu, včetně například střevlíků, lumčíků, pestrokrovečníků či chalcidek a dalších druhů, které kůrovce hubí a do otrávených kmenů za ním ve velkém přilétají. Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický … bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta“ [2].

Bylo také prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [3].

Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, včetně například žab nebo čolků. Podmínky udělené výjimky sice zakazují stříkat jedy v blízkosti vodních toků a podmáčených míst, ale Hnutí DUHA upozornilo, že ve skutečnosti k tomu v předchozích letech docházelo.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Ekologická organizace v loňském roce zdokumentovala řadu případů, kdy otrávené kmeny byly umístěny přímo u turistických cest a odpočívadel, aniž by byli návštěvníci na nebezpečí upozorněni.

V dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné. Příklady národních parků Harz nebo Bavorský les v Německu, kde mají podobné problémy, ukazují, že lze bránit kůrovci v šíření do okolních lesů i bez použití pesticidů [4].  

Rovněž mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.


Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ředitel Stráský a náměstek Mánek se se šumavskou přírodou nemazlí a znovu proti ní chtějí bojovat chemickými postřiky. Jedovaté pesticidy by se ale neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku.“

„Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“

„Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom v minulých letech rozmisťovala otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevarovala.“


Poznámky:
[1]  Viz. dopis Hnutí DUHA  ministru Tomáši Chalupovi dostupný na
www.hnutiduha.cz/uploads/media/dopis_Chalupovi.pdf

[2]  Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového, při relativně velmi vysokém počtu predátorů a ostatního užitečného hmyzu. Při vyvěšení feromonových odparníků byl poměr mezi zahubenými lýkožrouty smrkovými a ostatním hmyzem poněkud příznivější, než když vyvěšeny nebyly, a to především díky většímu počtu zachycených lýkožroutů smrkových.“ (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady)

[3] Látka cypermethrin, kterou přípravek Vaztak obsahuje, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. (Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280)

[4] Viz plán péče o NP Bavorský les (http://www.nationalpark-bayerischer-wald.bayern.de/doc/service/downloads...),  str. 15  a plán péče o NP Harz (http://www.nationalpark-harz.de/de/downloads/gesetzliche_grundlagen/Nati...), str. 100

Ilustrační foto: SamPhoto