Náměstek ředitele šumavského parku Jiří Mánek nechal vypracovat další účelový posudek, kterým chce prosadit letošní kácení v oblastech dříve ponechaných divoké přírodě.

Zpracovali jej kontroverzní posuzovatelé ze Slovenska [1]. Hnutí DUHA upozornilo, že jde o další vyhozené peníze za stoh de facto bezcenných papírů – posudek, který je v rozporu se všemi odbornými studiemi a předchozími posudky, totiž nesplňuje ani formální, ani procesní náležitosti požadované zákonem. Vedení parku za něj zaplatilo 620 000 korun, ale k povolení těžby jej použít nesmí. Ve vysílání dnešního Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař.

Navíc, vypracování posudku není jedinou povinností, kterou správa parku k povolení těžby potřebuje. Řízení o vydaní výjimek ze zákona o ochraně přírody nebylo dosud zahájeno a při dodržení zákonné procedury to správa parku pro letošní léto nestihne dříve než za dva měsíce.

Posudek přichází s absurdním tvrzením, že ponechání horských lesů přírodě bude mít na ně samotné negativní vliv. Kromě toho prý kůrovec ohrozí jak chráněné druhy ptáků, jako jsou tetřev hlušec, datlík tříprstý, jeřábek lesní, sýc rousný či datel černý, tak i vydru říční nebo ryby mihuli potoční a vranku obecnou. Dlouhodobý monitoring ptáků přitom ukázal, že ponechání horských lesů přírodnímu vývoji, včetně takzvaných kůrovcových kalamit, ptákům nevadí a některým, například tetřevům či datlíkům tříprstým, dokonce prospívá [2]. Absurditu procesu posuzování podtrhuje skutečnost, že zpracovatelé hodnotí variantu ponechání celého národního parku bez zásahů proti kůrovci, ačkoliv v tomto rozsahu to nikdo nenavrhuje.

Posudek konstatuje, že také těžba kůrovcem napadených stromů bude mít na horské lesy i chráněné živočichy významný negativní vliv, z dlouhodobého hlediska to však prý nevadí. Tento závěr autoři posudku nijak argumentačně nezdůvodňují. Dříve vypracované expertní posouzení, na základě kterého byly po orkánu Kyrill přehodnoceny zásahy proti kůrovci ve vysokohorských polohách, naopak upozornilo na vážná rizika, které těžba znamená jak pro tetřevy, rysy a další zvířata, tak pro lesy samotné [3]. Zpracovatelé nového posudku přitom nijak nerozlišují vliv těžby na vzácné zbytky pralesů a na hospodařením již narušené lesy. Dokonce ani neuvádějí, jaké zásahy vlastně hodnotí – jestli pokácení jednoho stromu nebo několika tisíc. Vliv na chráněnou přírodu je přitom evidentně závislý na intenzitě těžby a množství kmenů nastříkaných jedovatými chemikáliemi.
Ministr Tomáš Chalupa však již posudek zaslal Evropské komisi do Bruselu, aby zpětně ospravedlnil použití chemických postřiků i loňské nezákonné poškození lesů těžbou v oblasti Ptačího potoka.

Hnutí DUHA dnes upozornilo, že posudek je očividně nejen odborně chybný, ale i manipulativně zadaný a účelový. Svědčí o tom časová posloupnost jeho vzniku a kontroverznost správou vybraných autorů:

• podzim 2011 – správa parku předložila autorům zadání posudku [4]
• prosinec 2011 – správa parku vypsala na zhotovení posudku výběrové řízení, do kterého se autoři nepřihlásili, protože v té době ještě neměli od ministerstva životního prostředí osvědčení, že mohou posudek zpracovat
• leden 2012 – správa parku nevybrala nikoho ze tří uchazečů, kteří se do výběrového řízení přihlásili    
• 6. března 2012 – hlavní autorka posudku Olga Pospiechová obdržela od ministerstva životního prostředí oprávnění posudek zhotovit, ačkoliv nesplňuje kvalifikační předpoklady stanovené českými zákony [5]
• konec března 2012 – Olga Pospiechová předkládá hotový 150ti stránkový posudek
• Hlavní autorka posudku geoložka Olga Pospiechová je na Slovensku odborníky i nevládními organizacemi ostře kritizovaná za řadu posudků, ve kterých vyhověla investorům na úkor chráněné přírody. Patří mezi ně například dálnice D1 Turany-Hubová, těžba písku v přírodní rezervaci Marcelovské piesky, výstavba rybníků v ochranném pásmu Národního parku  Muranská planina, vypouštění vody z jaderné elektrárny Mochovce do řeky Hron a další kauzy.

Spoluautor posudku Jozef Vojtek vydal v dubnu 2010 výjimku k těžbě v národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina v Tatranském národním parku, když byl na dva týdny pověřen vedením odboru ochrany přírody na slovenském ministerstvu životního prostředí. Slovenská policie jej nyní v této souvislosti vyšetřuje z podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, ministr později jeho rozhodnutí zrušil [6].

Hnutí DUHA upozornilo, že náměstek Jiří Mánek letos už prezentoval jiný účelový posudek slováka Jozefa Dúhy, podle kterého těžba a turistický ruch nevadí chráněným tetřevům [7].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Posudek je spíše humoristickou novelou než odbornou prací. Autoři údajně zjistili, že kůrovec neohrozí vzácnou rostlinu hořeček český, který roste na loukách, zato je podle nich kůrovec vážně nebezpečný pro ryby v potocích. Ministr Chalupa už stihl vystavit Česko další mezinárodní ostudě, když poslal tento neuvěřitelný spis do Bruselu. Alarmující však je, že vedení parku chce tento účelový a zmanipulovaný text použít k obhajobě letos plánované těžby v oblastech divoké přírody. Jiřímu Mánkovi je evidentně úplně jedno, že posudek je očividně zcestný, hlavně když bude moci mávat „bumážkou“. Takový postup považuji za cílené obcházení zákona.“

„Ve skutečnosti je posudek naprosto bezcenný, protože bez ohledu na neodbornost, neodpovídá jak formálně, tak procesně platné české ani evropské legislativě, ani metodickým pokynům ministerstva a Evropské komise. Ministr Chalupa by měl nechat takový posudek zaplatit pánům Stráskému a Mánkovi z jejich osobních platů.“

Poznámky:

[1]  Pospiechová O. a kol., Hodnotenie vplyvu fytosanitárních zásahov proti lýkožrútovi smrekovému na územie NP Šumava v roku 2011, detailnejší záber na lokalitu Na Ztraceném v Územnom pracovisku Modrava, v kontexte predmetov ochrany přírody podla sústavy Natura 2000. Hodnotenie vplyvu uvažovanych fytosanitárních zásahov na územie NP Šumava v rokoch 2012 a 2013, v kontexte predmetov ochrany přírody podla sústavy Natura 2000.

[2] HORA J., Reakce ptačích společenstev šumavského horského lesa na větrné a kůrovcové disturbance a na různé přístupy k řešení jejich následků, Česká společnost ornitologická, 2011 – ke stažení na bigfiles.birdlife.cz/Sumava_vliv_zasahu.pdf (odkaz je externí)

[3] Bejček V., Chvojková E., Lysák F. & Volf O., Řešení následků orkánu Kyrill v NP Šumava. – Expertní posouzení vlivů záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava, 2007 – ke stažení na sumava.drosera.cz/info/posudky/n2000-expert.pdf (odkaz je externí)

[4] Na nesrovnalost upozornili sami autoři posudku: „Naturové posúdenie …. bolo dokončené v marci 2012 na základe Zámeru Správy NP a CHKO Šumava, predoženého na jeseň roku 2011“ na str. 15.

[5] Slovensko stanovuje pro tzv. naturové posuzovatele mnohem benevolentnější odborná kvalifikační kritéria než Česká republika.

[6] V dubnu 2007, tři roky po vichřici, začaly Štátne lesy TANAP těžit v národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina. Občané bránili těžbě nenásilnou blokádou, na konci dubna ji pak zastavila slovenská inspekce životního prostředí a dodnes nebyla i přes opakovanou snahu firmy Štátne lesy TANAP s přispěním Jozfa Vojtka obnovena.

[7] www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/muz-podezrely-z-pasovani-ptaku-radi-co-s-tetrevy-na-sumave--1038997 (odkaz je externí)
zpravy.ihned.cz/cesko/c1-55149230-tetrevum-kaceni-nevadi-tvrdi-sprava-sumavy-odbornici-si-mysli-opak (odkaz je externí)
www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/172279/ochrance-prirody-snedl-tetreva-a-taky-veverku-rysa-a-vlka.html (odkaz je externí)

Ilustrační foto: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA