Reakce na rozhodnutí D. J. Trumpa odstoupit od Pařížské klimatické dohody

Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, které dnes oznámil prezident Donald Trump, začne platit až za čtyři roky a vůbec neznamená, že USA přestanou ve skutečnosti snižovat emise skleníkových plynů [1]. Ale je to bezesporu špatný signál pro mezinárodní spolupráci na ochraně klimatu.

Pařížská dohoda poskytuje rámec pro globální řešení klimatické změny a je napsána tak, aby ji nezničil odchod ani tak silného hráče, jako jsou USA. Ústupem USA z mezinárodní spolupráce na snižování emisí je však pro EU a ČR nyní nutnost srazit závislost na fosilních palivech ještě akutnější. Ropa, plyn i uhlí se do EU dováží převážně z Ruska a dalších nespolehlivých zemí. A jsou také příčinou smogu [2].

Průmysl postavený na fosilních palivech bude stále méně konkurenceschopný také v USA, navzdory Trumpovým tvrzením o záchraně pracovních míst. Uhelné elektrárny již nyní čelí místním protestům kvůli znečišťování životního prostředí, jež způsobují. S rostoucí dostupností obnovitelných zdrojů energie roste i relativní cena uhlí.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Donald Trump chce spolupracovat s Evropou méně než Barack Obama. A to nejen v ochraně klimatu. Tento fakt ještě posiluje nutnost snížit naši rizikovou závislost na fosilních palivech a tím posílit soběstačnost a bezpečnost. Kromě toho potřebujeme vyčistit ovzduší od smogu. Trump netrump, je nejvyšší čas doopravdy rozběhnout občanské a obecní projekty čistých domácích obnovitelných zdrojů, srazit plýtvání energií i surovinami a snižovat spotřebu ropy v dopravě.“

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
“Na nedávném zasedání G7 vyšlo jasně najevo, že evropské státy, Kanada a Japonsko budou společně dál pracovat na zmírnění změn klimatu, ať už si o nich americký prezident myslí cokoli. Vyspělé a mocné státy se kvůli změně americké politiky a vystoupení USA z pařížské dohody nezastaví a přejdou na bezemisní energetiku. V měnícím se světě tak někdejší lídr zůstane stát sám opodál a bude sledovat, jak se mu ostatní vzdalují.”

Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis řekla:
“OSN hraje klíčovou roli v řešení globálních hrozeb, ať už jde o změnu klimatu nebo například kontrolu jaderných zbraní. Tyto problémy žádná zeď za hranicemi USA neudrží a bilaterální smlouvy jsou na ně krátké. Trump měl poslechnout svou dceru, ministra zahraničí nebo americký byznys a zůstat u jednacího stolu spolu s Čínou, Indií nebo Brazílií, které právě domlouvají nová mezinárodní pravidla pro omezení emisí.”

Jan Koubek Kejzlar z humanitární a rozvojové organizace CARE varuje:
“Zkušenosti CARE, která pracuje ve 94 zemích světa, jednoznačně dokazují, že tento krok může přímo ohrozit životy lidí. Je v naprostém protikladu k nutné změně přístupu, kdy bohaté země musí naléhavě snížit vlastní emise a zvětšit finanční podporu na další opatření, aby se ohrožené – většinou rozvojové – země přizpůsobily dopadům změny klimatu.”

Kontakty:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, janpinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] USA v posledních letech snižují emise skleníkových plynů rychleji než EU. Staré uhelné elektrárny nedokáží konkurovat rozvoji obnovitelných zdrojů a plynovým zdrojům. Uhelné elektrárny jsou také odstavovány, neboť významně zatěžují ovzduší a zdraví lidí a jsou předmětem protestů a žalob. Obnovitelné zdroje jsou podporovány na úrovni států a nikoliv federálně a hlavně se úspěšně rozvíjí celý sektor obnovitelného průmyslu či třeba elektromobilů.

[2] Podle ekonomické studie (https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/c2a0667ce4c05b4... (odkaz je externí)), kterou si nechalo udělat MŽP pro účely přípravy antifosilního zákona, by snižování závislosti na fosilních palivech posílilo energetickou bezpečnost, snížilo energetickou náročnost ekonomiky a zajistilo 14 tisíc pracovních míst v energetice. Pokles dovozní závislosti by dle studie mohl být impulsem pro ekonomický růst (http://hnutiduha.cz/aktualne/antifosilni-zakon-bezpecnejsi-efektivnejsi-...