Tripartita dnes projednává analýzu klíčového zákona

Připravovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech výrazně zmenší výdaje za dovoz ropy a plynu, zato rozhýbe investice do energetických úspor a její domácí výroby (zejména z obnovitelných zdrojů). Také přinese o devět tisíc nových pracovních míst v energetice, bez zákona naopak pět tisíc míst zanikne, neboť převáží efekt útlumu fosilní energetiky. V energetice také budou rychleji růst mzdy. Vyplývá to z analýzy dopadů tohoto zákona, o které dnes informovala ČTK a kterou dnes projednává tripatita.

Shrnutí studie renomované brněnské firmy EGÚ a Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, které ministr životního prostředí Richard Brabec předložil ministrům, odborářům a průmyslníkům, dále ukazuje, že by se díky antifosilnímu zákonu snížila energetická náročnost naší ekonomiky. Spolu s poklesem znečištění by tak došlo k poklesu tzv. externích (vedlejších) nákladů na výrobu energie, například výdajů za zdravotní péči a nemocenské dávky, tedy škod, které znečištění fosilními palivy působí. Tyto náklady nyní nehradí elektrárenské společnosti, ale zejména stát a domácnosti.

Zákon by celkově znamenal nižší náklady na výrobu energie (jako součet vyšších výdajů za čisté zdroje, nižších nákladů na paliva a nižších externích nákladů). To by spolu s nižší energetickou náročností zvýšilo konkurenceschopnost naší ekonomiky. Zákon také umožní České republice hladce naplňovat klimatickou dohodu z Paříže, která začala platit v globálním měřítku již 4. listopadu minulého roku.

Studie shrnuje, že zákon zvýší energetickou bezpečnost a také přinese stabilitu pro podnikatelské prostředí. Firmy by díky němu znaly mantinely státní politiky na desetiletí dopředu.

Studie varuje před hypoteticky možným zpomalením hospodářského růstu, ale to jen za nereálného předpokladu, že se vůbec neprojeví velké investice do domácích zdrojů energie a úspor. Tuto situaci však vyvrací například fakt, že má vzniknout 9 000 pracovních míst, za nimiž logicky musí být výrazná ekonomická aktivita.

Přehled hlavních dopadů dle výtahu ze studie:
•    pokles emisí skleníkových plynů do roku 2050 až o 83 %
•    omezení produkce znečišťujících látek u prachu o 96 % a u oxidů dusíku o 95 % do roku 2050 oproti roku 1990
•    snížení místních škod na zdraví a životním prostředí za období 2020 až 2050 o celkem 35 mld. Kč (globální dopady ČR budou o 526 mld. Kč nižší)
•    nárůst výrobních nákladů elektřiny a centrálně dodávaného tepla a celkových výdajů za energie ve výrobní sféře i domácnostech, zejména v důsledku zvýšení cen elektřiny o cca 1 400 mld. Kč
•    snížení dovozní energetické závislosti ČR a nižší náklady na dovoz primárních energetických zdrojů v období 2020 až 2050 o téměř 1400 mld. Kč
•    bez započtení vlivu investic do domácích zdrojů energie může nastat nižší tempo růstu ekonomiky v roce 2050
•    pokles energetické náročnosti (podílu celkových primárních energetických zdrojů a hrubé přidané hodnoty) o cca 62 % současné hodnoty
•    růst počtu zaměstnanců v energetice o 9 000 osob v roce 2050 (bez zákona by došlo naopak k poklesu o 5 000 osob)
•    rychlejší růst mez v sektoru energetiky (o 100 % do roku 2050, bez zákona pouze o 70 %)
•    větší jistota pro podnikatelské prostředí z hlediska plánování investic
•    zvýšení energetické bezpečnosti státu omezováním dovozní závislosti na fosilních palivech a nákladů na import paliv (zejména ropy a plynu) a rovněž díky decentralizaci energetického systému (snížením rizika útoků na kritickou infrastrukturu, především elektrárny) za předpokladu zvýšení odolnosti energetické soustavy

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Studie dopadů antifosilního zákona měla zejména ověřit jeho vliv na konkurenceschopnost naší ekonomiky. Vzhledem k tomu, že by zákon dle studie znamenal celkově nižší náklady na energie a také menší energetickou náročnost naší ekonomiky, tak lze čekat nárůst české konkurenceschopnosti. Navíc vzroste i energetická bezpečnost a v energetice vznikne devět tisíc nových pracovních míst, bez zákona naopak pět tisíc zanikne. Vláda má nyní velkou šanci zanechat po sobě zákon, který výrazně a dlouhodobě pomůže ekonomice i životnímu prostředí.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail),