Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity

Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.

Nařízení umožní, že zemědělec si nově bude moci tzv. „neprodukční“ plochy (krajinné prvky, úhory atd.) čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo. Mnozí zemědělci tak v rámci vyčlenění těchto tří procent nebudou muset vytvořit žádné nové plochy na orné půdě. Právě ve zpestření rozsáhlých ploch orné půdy novými prvky byla hlavní naděje a smysl opatření. Již tak slabé ambice zemědělských dotací by schválením dostaly velkou ránu a sliby z programového prohlášení vlády o vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030 by se rozplynuly.

Zemědělci navíc za plnění této podmínky získají peníze nejen v rámci základních plateb, ale i v rámci speciální environmentální platby, tzv. celofaremního ekoschématu, jehož cílem by mělo být významně zlepšit stav životního prostředí v zemědělské krajině. [2] Stav životního prostředí se přitom nadále zhoršuje, ubývá např. polního ptactva, půda je stále více ohrožena erozí. [3]

Podle ekologických organizací je skandální také netransparentní postup, kterým ministerstvo na poslední chvíli změnu prosadilo. Do meziresortního připomínkového řízení v prosinci minulého roku ještě vložilo podobu nařízení, které vyčlenění ploch z luk a pastvin neumožňovalo. Vyhovělo až připomínkám zemědělských organizací, o takto zásadní změně však pak již veřejně neinformovalo a neumožnilo o ní diskuzi. [4] Podle výroku ministerstva zemědělství o změně vědělo i ministerstvo životního prostředí, ale nepodařilo se mu dosáhnout významnějších úprav. [5]

Změna nařízení umožní převést louky a pastviny na tzv. zelené úhory, což není nic jiného než travnatý porost, který se pouze nesmí hnojit, poséct či spásat. Samotnou možnost vyčlenit jako plochu pro přírodu zelené úhory přitom ministerstvo minulý rok umožnilo také až po tlaku zemědělců. Původně navrhovalo pouze tzv. nektarodárné kvetoucí úhory. Tyto změny tak umožnily hlavní ekologický prvek nových zemědělských dotací postupnými kroky významně rozmělnit. 

Tato změna přitom není jediným oslabením ekologických ambicí v posledních týdnech. Podobně netransparentně také ministerstvo rozhodlo o omezení povinnosti maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Oproti původním 4 % orné půdy se nyní bude vztahovat zhruba jen na 2,5 %. Omezení se naopak původně mělo od roku 2024 rozšířit na zhruba 16 % půdy.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl:

„Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nic jiného tato změna provedená na poslední chvíli není. Plochy pro přírodu vzniknou na papíře, ale v krajině se v podstatě nic nezmění. Jsme postupem ministerstva zemědělství skutečně šokováni. Zkrátka přijdou nejen polní ptáci, včely nebo zajíci, ale také občané, kteří tyto dotace platí a kteří budou čím dál víc doplácet na to, že stát takto uhýbá z řešení, která kvůli klimatické změně i úbytku biodiverzity musíme udělat.“

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl:

„Práce na nové zemědělské politice začaly už v polovině roku 2018. Měla přinést zlepšení environmentálního stavu zemědělské krajiny a právě do povinného vymezení neproduktivních ploch vkládaly ochranářské organizace velké naděje. Po 4 a půl letech jednání a schválení dokumentu v Bruselu předkládá Ministerstvo zemědělství ústupek, který ocení možná někteří zemědělci, ale k oživení orné půdy nepřispěje. 

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla:

„Zdálo se, že co posvětila Evropská komise, už je dané a pro tuto chvíli neměnné. Ministerstvo zemědělství mluvilo o nutnosti naplnění ducha environmentálních opatření. Zdánlivě drobné úpravy předkládaného nařízení vlády však přinášejí významnou změnu a ducha opatření jednoznačně vykrádají. Zdá se, že se na polích ani v novém období Společné zemědělské politiky mnoho nových druhově pestrých prvků neobjeví.“

[1] https://odok.cz/portal/zvlady/jednani-detail/2023-02-22/ 3. položka. Jedná se o nařízení vlády307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Jedná se o změnu znění § 3 odst. 4: „(4) Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka. Změna umožní již tento rok změnit TTP na úhory.“

[2] V rámci podmínek pro základní platby, tzv. DZES, již ministr Nekula zavedl výjimku pro neprodukční plochy minulý rok. https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-nekula-riskuje-dalsi-zhorseni-biodiverzity-kvality-pudy-chce-odlozit-zasadni

[3] Podle Zprávy o životním prostředí 2020 např. vzrostlo ohrožení větrnou erozí z 23 na 37 % zemědělské půdy: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2022/12/Zprava_ZP_CR_2021.pdf str. 96. I nadále také klesají stavy polního ptactva: https://www.facebook.com/jakub.hruska.923/posts/pfbid02ju8PsHvbhvJ29icJnmd8d3pMv8Gei3FTpNxk79UppxSgY5cF85kcsDzPd7X9hQ9Pl 

[4] Technický postup reagující na změnu sice zveřejnilo na webových stránkách (https://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/novinky/ohlasovani-uhoru-u-a-umozneni-zmen-z.html), ale ne v sekci věnující se SZP, a také změnu neoznámilo na veřejném jednání k SZP 27. ledna, kde o jiných změnách informovalo.

[5] https://www.youtube.com/watch?v=ZMNz76wUT14 Webinář MZe pro zemědělce (46. minuta). MŽP dosáhlo pouze nepovolení možnosti v 1. a 2. zónách CHKO a NP, což je však marginální část ploch.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.