Ministerstvo zrušilo všechny výjimky na používání jedovatých chemických postřiků v NP Šumava

Úřady již potřetí potvrzují protiprávní postup Správy NP.

Ministerstvo životního prostředí na základě podnětu Hnutí DUHA zrušilo všechny výjimky, kterými si pro letošek správa šumavského národního parku povolila požívání toxických postřiků proti kůrovci s tím, že jsou protiprávní. Zakázalo tím de facto letos dále používat jedovaté pesticidy v Národním parku Šumava. Ministerstvo neřeklo ovšem nic nového – aplikace chemických látek je v národním parku zákonem dávno zakázána.    

Úřad takto rozhodl na základě květnového rozsudku českobudějovického krajského soudu, který dal za pravdu žalobě Hnutí DUHA a zrušil speciální výjimku Správy NP Šumava z roku 2012. Soud tehdy potvrdil, že povolení bylo protizákonné, protože současné vedení parku a ministerstvo nenechalo posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu na Šumavě [1].

Rozsudek soudu uvádí, že aplikace jedovatých látek hubí nejen kůrovce, ale ohrožuje také vzácné tetřevy a může způsobit uhynutí mnoha jedinců dalších druhů hmyzu.

Chemický postřik totiž nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce hubí [2].

Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, například i žáby nebo čolky. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [3]. Postřiky jedovatými pesticidy jsou proto v přísně chráněné přírodě zakázány a v dobře spravovaných evropských národních parcích se nepoužívají.

Správa národního parku Šumava si ale k použití pesticidů udělovala opakovaně speciální výjimku, která jí umožnila překročit zákaz. V roce 2011 začal tehdejší ředitel parku Jan Stráský používat chemické postřiky dokonce ilegálně, bez udělené výjimky. Česká inspekce životního prostředí za to udělila správě parku pokutu.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců) i spontánního potratu, dále vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky této vysoce jedovaté látky.

Rozhodnutí ministerstva začne platit poté, co nabude právní moci.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Po České inspekci životního prostředí a českobudějovickém krajském soudu nám dalo za pravdu dokonce i ministerstvo životního prostředí. Potvrdilo tak ovšem jen něco, co je podle zákona dávno zakázáno. Postřiky byly a jsou nelegální. Správa parku je nikdy neměla používat a měla by s nimi okamžitě skončit.“

„Jedovaté pesticidy nepatří ani do hospodářského lesa, natož do národního parku. Otrávené kmeny často zabijí víc ostatních druhů hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Bylo také prokázáno, že kvůli pesticidům umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“

Poznámky:
[1] Krajský soud v rozsudku uvedl: “Aplikace biocidů při ochraně lesa proti kůrovcům je záměrem ve smyslu § 45h odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a § 4 odst. 1 písm. e) zákona o posuzování vlivů, neboť jde o činnost, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území Evropsky významné lokality Šumava (konkrétně může dojít k zahubení mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového či k narušení a ohrožení populace tetřeva hlušce).”
[2] Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového, při relativně velmi vysokém počtu predátorů a ostatního užitečného hmyzu. Při vyvěšení feromonových odparníků byl poměr mezi zahubenými lýkožrouty smrkovými a ostatním hmyzem poněkud příznivější, než když vyvěšeny nebyly, a to především díky většímu počtu zachycených lýkožroutů smrkových.“  (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady)
[3] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. (Pascual, J. A., et Peris, S. J., 1992: Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus), Environmental Toxicology and Chemistry 11: 1271–1280)