Tykač se u ústavního soudu domáhá práva znečišťovat ve Chvaleticích. Zlomek zisku z elektřiny by přitom stačil na snížení emisí
25.8.2022 9:13
Elektrárna Chvaletice že skupiny Sev.en Energy AG miliardáře Pavla Tykače se obrátila na Ústavní soud ČR [1] s žádosti o obnovení platnosti výjimky z emisních limitů na rtuť a oxidy dusíku. Tu pozastavil Krajský soud v Ostravě (pobočka Olomouc), když přiznal odkladný účinek žalobě ekologických organizací a místních spolků. Elektrárna si stěžuje na porušení práva podnikat a přitom v žádosti odhalila, že letošní očekávaný zisk kvůli drahé elektřině násobně přesáhne náklady na potřebnou investici do snížení emisní a splnění limitů. Elektrárna také dlouhodobě ignoruje možnost získat kratší výjimku na dva roky, která by byla dle soudu v mezích zákona. [2]
Elektrárna Chvaletice ve stížnosti k nejvyšší soudní instanci uvádí, že pouze v roce 2022 činí odhad zisku 3,9 miliardy korun [3]. Maximální částka pro případ instalace nových filtrů, které by snížily emise vypouštěných škodlivin hluboko pod emisní limity, je 1,5 miliardy korun. Provozovatel však také může jít cestou vyladění stávajících filtračních technologií a instalací technologie dávkování aktivního uhlí [4] a náklady na dosažení emisních limitů se tak mohou dostat na 95 milionů korun [5], tedy zhruba na 2,5 % letošního očekávaného zisku elektrárny. Takové úpravy lze navíc provést v řádu několika týdnů.
Podle ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace, místních spolků Zelená pro Pardubicko a Zastavme Chvaletice a expertní skupiny Frank Bold - kteří dlouhodobě kritizují rozsáhlou, dlouhou a nezákonnou výjimku z emisních limitů - nyní elektrárna sama přiznala, že výjimka nedává smysl a nemá žádné opodstatnění. Upozorňují také na to, že Krajský soud v Ostravě (pobočka Olomouc) ve svém rozsudku z 4. března tohoto roku uvedl, že elektrárna by mohla dostat kratší výjimku - místo požadovaných šesti let od začátku platnosti nových limitů (tedy od srpna 2021) jen dva roky (do srpna 2023), které by mohla potřebovat na realizaci investic pro snížení emisí a dosažení limitů [2].
Opatření vedoucí ke snížení emisí pod zákonný limit může provozovatel udělat kdykoli v době trvání výjimky, jak dokazuje například aktuální případ teplárny Trmice, která dostala výjimku do konce roku 2022, ale dokázala limity splnit mnohem dříve a výjimku si nechala téměř o rok dříve ukončit. [6]
Převážná většina provozovatelů (celkem 92 ze 110 velkých spalovacích zařízení) navíc přijala před účinností nových emisních limitů dostatečné kroky ke splnění emisních limitů a žádnou výjimku ani nepotřebují. Neochota provozovatele Elektrárny Chvaletice snižovat za zařízení emise toxické rtuti na zákonný emisní limit je tedy v kontextu České republiky spíše ojedinělá a vstřícný přístup úřadů ji podle ekologických organizací zvýhodňuje oproti ostatním provozovatelům.
Ekologické organizace, právníci a místní spolky také v minulém týdnu dopisem adresovaným ministryni životního prostředí, krajskému úřadu i provozovatelům elektrárny předestřeli možnosti, které elektrárna má, aby zajistila legální provoz v nadcházejícím zimním období. [7] Provozovatel elektrárny však místo toho trvá na překračování limitů.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Místo toho, aby snížil emise toxických látek z uhelné elektrárny Chvaletice na zákonný limit či žádal o krátkou výjimku v mezích zákona, rozhodl se Pavel Tykač běžet s pláčem k Ústavnímu soudu hájit své právo znečišťovat. Přitom se ukázalo, že díky vysokým cenám elektřiny mu vydělá jeho elektrárna jen tento rok téměř 4 miliardy korun, zatímco na snížení emisí potřebuje daleko menší částku. Tím sám prokázal, že rozsáhlá výjimka nedává žádný smysl. Je šokující, že se pro splnění zákonné ochrany zdraví lidí nechce vzdát ani části zisku, na který se mu celé Česko skládá při placení elektřiny a zároveň riskuje, že v zimě nebude moci bez platné emisní výjimky vyrábět.”
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Je několik možných důvodů pro udělení výjimky z emisních limitů. Mezi ty hlavní patří nedostatek času na instalaci či vyladění filtračních technologií. Z informací, které provozovatel zaslal Ústavnímu soudu, ale vyplývá, že zbývá provést již jen jedna dílčí úprava, která se dá provést řádově v několika týdnech, maximálně měsících. Dalším hlavním důvodem pro udělení výjimky je pak finanční náročnost, tedy že instalace filtrů je pro provozovatele příliš drahá. Ani tento důvod elektrárna Chvaletice nesplňuje, protože na instalaci potřebných filtrů potřebuje už jen 2,5 % letošního očekávaného zisku. Výjimka pro Chvaletice proto nemá žádné opodstatnění a k tomuto závěru určitě dojde každý soud, který se s kauzou detailně seznámí.”
Laura Otýpková, právnička Frank Bold, která se případu dlouhodobě věnuje, říká:
“Ústavní stížnost provozovatele elektrárny zcela postrádá ústavněprávní rozměr a Ústavní soud ji proto pravděpodobně odmítne. Postup správních orgánů a soudů v souladu se zákony nelze v právním státě považovat za újmu, natož za zásah do základních ústavně zaručených práv znečišťovatele.”
Poznámky pro editory a editorky:
[1] Ústavní stížnost https://www.greenpeace.org/static/planet4-czech-republic-stateless/2022/08/920430a1-us_potvrzeni-o-doruceni_i_us_2182_22_220822.pdf
[2] Ekologické organizace upozorňují na tuto možnost již od března 2022:
[3] Ústavní stížnost na str. 9 uvádí: "Pro ilustraci Stěžovatelka uvedla, že odhad zisku z provozu zařízení činí (pouze) pro rok 2022 přibližně 3,9 mld. Kč. Údaj vychází z (i) odhadu objemu výroby zařízení za rok 2022 specifikovaného v rámci doplnění odborného posouzení k udělení výjimky, (ii) veřejně dostupné průměrné ceny elektrické energie za období od 1. 7. 2021 do 17. 3. 2022 (při převodu dle kurzu EUR/CZK ke dni 18. 3. 2022 (1 EUR = 24,83 CZK)) a (iii) očekávaných nákladů na provoz zařízení za rok 2022. Výpočet byl proveden následovně: očekávaný objem výroby zařízení za rok 2022 (3.511.911 MWh) x průměrná cena elektrické energie (3.918 Kč/MWh) - očekávané náklady před daní na roční provoz zařízení (8.911.317.000 Kč) = očekávaný čistý zisk (3.927.441.000 Kč)."
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Aktivn%C3%AD_uhl%C3%AD
[5] Celkem v nejdražší variantě, která by umožnila dosáhnout limity hluboko pod horní hranicí BAT, jde cca o 3 mld. Kč. Pro dosažení limitů u rtuti byly nainstalovány látkové filtry za 1,5 mld. Kč, které ovšem elektrárna stejně potřebovala, protože odinstalovala nedostatečně funkční elektrostatické odlučovače prachových částic. Tato investice již proběhla.
Technologii pro odlučování oxidu dusíku nebude podle provozovatele třeba instalovat, protože dostatečné odlučovače již elektrárna má, a stačí tak dočasně omezit provoz a následně vyladit stávající technologii ke snižování emisí oxidů dusíku, která je podle vyjádření provozovatele ke splnění emisního limitu sama o sobě dostačující.
V případě částky 95 milionů korun se jedná o náklady na instalaci technologie aktivního uhlí. Taková investice se dá udělat rychle. Podle provozovatele by tato investice stačila k plnění emisních limitů.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
|
|
