Kam poteče 30 miliard v zemědělské krajině? Návrhy MZe na řešení připomínek Evropské komise k zemědělským dotacím jsou slabé.

Ministerstvo zemědělství po opakovaných výzvách konečně zaslalo nevládním organizacím návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí (EK). Ekoschémata jsou dobrovolná opatření, která zemědělcům z dotačního systému Společné zemědělské politiky mají poskytnout finanční příspěvek za lepší péči o krajinu. Pokud se ale budou řídit podle tohoto návrhu MZe, stav naší krajiny se příliš nezlepší. Dostatečně nepřispějí ani k ochraně půdy a vody, ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám, ani k podpoře rozmanitosti druhů. MZe se navíc ještě ani nedohodlo o podobě dokumentu a ministr Zdeněk Nekula už uvažuje, jak některá zásadní ekologická opatření odsunout. Kam tedy potečou všechny miliardy?

Evropská komise na začátku května poslala Česku kritické připomínky ke Strategickému plánu. Vyzvala k významnému navýšení ekologických ambic, a to zejména v tzv. ekoschématech. [1] Ta mají 30 miliardami korun podpořit přechod k šetrnějšímu hospodaření a zlepšení odolnosti naší krajiny vůči klimatickým změnám. Ke zvýšení ambic vyzvaly ministra Nekulu i ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou také ekologické organizace otevřeným dopisem s návrhy změn [2]. 

Můžeme se tedy těšit za 30 miliard na úrodnou a odolnou krajinu plnou kvetoucích mezí a motýlů? To bohužel ne. Ekoschémata v navrženém návrhu vůbec nepodporují vznik mezí, remízků a mokřadů, ani péči o ně. Podpora dočasných neprodukčních ploch (včetně úhorů) jde také jen málo nad rámec povinných  podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci žádající o základní dotace na hektar. Požadavky na pestrost plodin v rámci farmy nepřinesou téměř žádné zlepšení, přitom vhodná skladba plodin může zásadně zlepšit půdní vlastnosti a přispět k pestřejší nabídce prostředí pro volně žijící živočichy. Dostatečná nejsou ani opatření na ochranu půdy a vody. Navržené ochranné pásy kolem vod pomáhají zachytávat ornici a pesticidy proti splachům do vod. Návrh s nimi ale počítá jen v omezeném množství a v krajině jich tak nebude dostatek. Navržené nesečené pásy na travních porostech sice prokazatelně pomáhají, ale stejnou podmínku plnili zemědělci již v minulém období Společné zemědělské politiky. EK také žádala zavedení podpor, které by v rámci ekoschémat ocenily aktivitu zemědělců nad rámec základních podmínek. Ministerstvo ale nakonec všechny návrhy na tzv. nadstavbová ekoschémata, která by tento systém poskytovala, [3] bez odůvodnění stáhlo.  

Zdravá a pestrá krajina se tedy opět odkládá? Ale na kdy? S představeným návrhem Česká vláda nebude schopna zajistit dlouhodobě odolnou a úrodnou krajinu, ani naplnit svůj cíl vyčlenit 10 % zemědělských ploch pro ochranu biodiverzity. Zatím se naopak pustila do kroků opačným směrem, když povolila rozorat tento rok úhory a žádá o odložení požadavků na střídání plodin nebo vyčleňování neprodukčních ploch až na další roky. [4]

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl:

„Evropská komise by neměla přistoupit na tyto fígly ministerstva. Z nám nepochopitelných důvodů se snaží zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny, i když právě na to jsou ty peníze určeny. Kromě dalšího posílení hlavního, tzv. celofaremního ekoschématu, je tedy potřeba také motivovat zemědělce k pozitivním opatřením vytvořením nadstavbových ekoschémat. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až 10 % mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech!”

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické řekl:

„Stále klesající početnost ptačích druhů a ostatních živých organismů zemědělské krajiny dokládá, že dosavadní snahy ozelenit zemědělské dotace nejsou dostatečné. Přitom výzkum a dílčí studie prokazují, že je to možné. Stávající návrh ekoschémat je opět jen nedostatečným nakročením ke skutečně funkční a živé krajině. Zemědělci si zaslouží více skutečných možností, jak zlepšit stav krajiny a vrátit do ní život.” 

Alžběta Procházková, WWF-CEE a Čmelák - Společnost přátel přírody řekla: 

„Pestrost organismů znamená nejen krásu, ale také pestrost vztahů a pestrost řešení, které v měnícím se světě potřebujeme víc, než kdy jindy. Čistota vody, kvalita půdy i bohatost úrody záležejí na fungujících společenstvech organismů. Evropské zemědělské dotace musejí vytvořit podmínky pro obnovu pestrosti a využít přírodě blízká opatření k obnově zemědělské krajiny jako celku.”

Poznámky:

[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/podle-evropske-komise-se-musi-zemedelske-dotace-v-cr-zmenit-nejsou-dostatecne-zelene 

[2] https://hnutiduha.cz/aktualne/ekologicke-organizace-se-shoduji-s-evropskou-komisi-bez-zmeny-zemedelskych-dotaci-se-ceska 

[3] https://eagri.cz/public/web/file/696043/PS_Ekoplatba_nadstavba___prezentace.pdf 

[4]  https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-nekula-riskuje-dalsi-zhorseni-biodiverzity-kvality-pudy-chce-odlozit-zasadni