Senát dostal za úkol schválit pokračování dotované ceny elektřiny – ale jen pro fosilní firmy

Energetické společnosti a ekologické organizace dnes apelovaly na senátory, aby už nyní začali s debatou o přípravě nového zákona, který účinně a smysluplně využije obecní větrné elektrárny, výrobu bioplynu z kejdy nebo odpadků, geotermální zdroje nebo solární panely na střechách rodinných domů ke snižování naší závislosti na fosilních palivech.

Senátoři zítra začnou s diskusí o novele zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou na návrh vlády narychlo schválila sněmovna – a prakticky tak horní komoru postavila před hotovou věc.

Komora OZE a Hnutí DUHA ostře kritizují sněmovnou schválenou novelu zákona. Poslanci měli při hlasování možnost stabilizovat ceny elektřiny pro zákazníky dvojím způsobem: buď omezit stávající dotace pro velké uhelné a plynové elektrárny či pro spalování odpadků, anebo zastavit podporu výroby elektřiny z malých obnovitelných zdrojů. Rozhodli se pro fosilně-odpadovou cestu.

Dotace tak bude dostávat například majitel uhelných tepláren i elektráren Daniel Křetínský.

„Je paradoxní, že Poslanecká sněmovna dala přednost podpoře spalování odpadu ve spalovnách a spalování fosilního uhlí a zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla ve velkých centrálních zdrojích tzv. kogenerace (KVET) před pokračováním rozumného regulovaného rozvoje perspektivních technologií OZE (větrné elektrárny, malé bioplynové stanice a geotermální zdroje),“ uvedl místopředseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Komora OZE a Hnutí DUHA jsou přesvědčeni, že hlavní motivací tohoto kroku je ve skutečnosti konkurenční boj. Velcí hráči na českém energetickém trhu, zejména ČEZ, zneužili s pomocí MPO, vlády i Poslanecké sněmovny selhání státu při regulaci fotovoltaiky k likvidaci budoucí konkurence.

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Senátoři by už teď měli ve větším klidu začít chystat nový zákon, který smysluplně podpoří chytré projekty domácí, čisté energetiky. Výroba bioplynu z kejdy a odpadků, obecní větrné elektrárny nebo solární panely na střechách rodinných domů sníží naši závislost na drahých a špinavých fosilních palivech.“

Podpora kombinované výroby a spalování komunálního odpadu a důlního plynu stojí více, než by stálo pokračování podpory OZE. Roční náklady na kombinovanou výrobu a druhotné zdroje činí 1,8 miliardy Kč. Poslanci měli možnost hlasovat pro omezení podpory kombinované výroby pouze pro malé decentrální zdroje s instalovaným výkonem do 5 MW, jako jsou obecní výtopny na biomasu. Podpora kombinované výroby by pak činila namísto 1,8 miliardy pouze 0,4 miliardy a úspora 1,4 miliardy korun mohla být využita právě na pokračování omezené podpory výroby elektřiny z větrných elektráren, malých bioplynových stanic a geotermálních zdrojů. Náklady na tyto zdroje by oproti předloženému návrhu dle propočtů Komory OZE činily 1,1 mld. Kč – a při současných limitech Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, tedy bez podpory pro bioplynové stanice, dokonce méně než 0,3 miliardy Kč.
 
„Je pozitivní, že Sněmovna schválila alespoň výjimku pro malé vodní elektrárny, ovšem nerozumíme tomu, proč není umožněn rozvoj nejlevnější výrobě z OZE, tedy větrných elektráren a malých bioplynových stanic na lokální odpady,“ uvedl místopředseda Komory OZE Jan Habart.

Komora OZE i Hnutí DUHA podporují ustanovení zákona, které má zajistit tzv. transparentní vlastnictví provozovatelů obnovitelných zdrojů energie (solárních elektráren). Schválené znění však považují však za nedostatečné, zejména proto, že se nevztahuje na majitele do 10% podílu a účinnost je navržena až od 1. 7. 2014, což dává nepřiměřeně velký prostor pro možné zamaskování vlastnické struktury. Dlouhodobě požadují transparentnost 100% vlastníků každé provozovatele, takováto transparentnost by měla být zavedena nejen u provozovatelů obnovitelných zdrojů, ale u všech subjektů přijímajících veřejnou podporu nebo zakázky.

Jako problematickou až účelovou rovněž vidí formulaci přechodných ustanovení, které nespravedlivě diskriminuje výrobny, které mají stavební povolení a nemají povinnost být držiteli autorizace, protože zahájili územní řízení před novelizací energetického zákona v roce 2011. Takové výrobny jsou v pokročilejším stádiu přípravy nebo dokonce rozestavěnosti a mají tedy i více proinvestováno.