Zrušení zákazu vstupu do kontroverzní „Obory Radějov“ definitivně potvrzeno

Obora zřejmě ani neexistuje

Případ kontroverzní „Obory Radějov“ Leoše Novotného, která devastuje vzácnou a chráněnou přírodu Bílých Karpat a jež byla opakovaně předmětem kritiky ekologů, Nejvyššího kontrolního úřadu i ombudsmana, dostal nový, pikantní rozměr: obora zřejmě ani  neexistuje.

Soudy  poskytly lidem ochranu před nepodloženým zakazováním přístupu do jedné z významných oblastí v Bílých Karpatech. Podle aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu bylo správné zrušit zákaz vstupu do tzv. Obory Radějov, který vydal Městský úřad Veselí nad Moravou podle zákona o myslivosti. Zákaz vstupu zrušil v loňském roce Krajský soud v Brně [1]. Kasační stížnost Městského úřadu Veselí nad Moravou nyní Nejvyšší správní soud zamítl [2]. Soudy neměly za prokázané, že by tzv. Obora Radějov o rozloze 15 km2, která patří k největším v České republice, vůbec existovala.

Zrušený zákaz vstupu nařídil v roce 2014 Městský úřad Veselí nad Moravou na žádost společnosti Leoš Novotný, a.s. [3]. Návrh na zrušení podal u správního soudu také koordinátor Hnutí DUHA Bílé Karpaty, Pavel Dekař. Obory jsou jedním z druhů honiteb. Podle zákona o myslivosti lze zákaz vstupu při splnění dalších podmínek stanovit pro honitbu nebo její část. Během řízení ale nebylo prokázáno, že by Obora Radějov vůbec vznikla.

Obory stejně jako jiné honitby vznikají na základě rozhodnutí o jejich uznání. To platilo i za dřívějšího zákona o myslivosti. Podle Hnutí DUHA Bílé Karpaty úřady při vydání rozhodnutí o uznání Obory Radějov z roku 1993 svým postupem pokoutně obešly lidi, kteří tu vlastní pozemky, a rozhodnutí o uznání obory, které je samo o sobě vadné, jim ani nikdy řádně jako účastníkům řízení nedoručovaly [4]. Proto však nemohlo rozhodnutí o uznání obory nabýt právních účinků. Ani během řízení před soudem se nepodařilo Městskému úřadu Veselí nad Moravou doložit, že by někdy toto rozhodnutí o uznání Obory Radějov nabylo právní moci.

Podle zákona o myslivosti lze myslivost provozovat pouze v rámci uznané honitby. Pokud nejsou ani úřady schopné existenci obory doložit, mělo by se podle Hnutí DUHA Bílé Karpaty další provozování „obory“ na tomto území urychleně zastavit.

Údajná obora zabírá přírodně mimořádně hodnotné území. Leží v CHKO Bílé Karpaty, a to včetně její nejpřísněji chráněné první zóny. Vedle cenných listnatých lesů obývaných např. čápem černým se zde nachází také přírodní rezervace Kútky s bělokarpatskými loukami, na kterých rostou vzácné orchideje. Chráněná příroda je ale již léta poškozována intenzivním chovem zvěře, která je tu lovena pro maso nebo trofeje. Kromě toho se výletníci v posledních letech stále častěji setkávají s omezováním vstupu do této populární oblasti.

Oborou Radějov se v minulosti zabývala kancelář Veřejného ochránce práv. Ta po svém šetření došla k závěru, že obora musela nejpozději v roce 2003 zaniknout. Kromě toho poukázala na devastaci přírodních hodnot tohoto území nadměrnými stavy zvěře a požadovala ukončení provozování obory [5].

V roce 2010 se stát zbavil velké části pozemků na tomto území jejich pochybnou směnou, kterou provedly Lesy České republiky s podnikatelem Leošem Novotným starším. Směnu pozemků kritizoval ve svých zjištěních také Nejvyšší kontrolní úřad, který ji označil za nevýhodnou pro stát [6].

Pavel Dekař z Hnutí DUHA Bílé Karpaty, který byl jedním z navrhovatelů zrušení zákazu vstupu, řekl:
„Nezávislé soudy nám daly za pravdu, že zakazovat lidem vstup do tzv. radějovské obory bylo nezákonné. Zrušení zákazu je skvělá zpráva pro všechny milovníky Bílých Karpat. Ani soudy neměly za doložené, že by obora existovala. Pokud obora nevznikla, měly by urychleně orgány státní správy myslivosti zakročit proti dalšímu provozování loveckých aktivit na tomto území, které navíc poškozují zdejší přírodu. Příklad údajné Obory Radějov navíc ukazuje, že různé pokusy omezovat lidem možnost navštěvovat a poznávat naši krajinu bývají leckdy naprosto nepodložené a že je důležité se proti nim bránit. Budeme samozřejmě celou kauzu dál sledovat a po přelomových verdiktech soudů zvážíme další kroky.“


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2017, č.j. 65 A 2/2015-236. Dostupné na http://nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2015/65A_2_2015_z_8_20170419094118... . V rozsudku soud mj. uvedl: „Zdejší soud si je plně vědom toho, že v nynější věci posuzuje zákonnost vydání opatření obecné povahy, kterým se nařizuje zákaz vstupu do honitby Obora Radějov. Nicméně zdejší soud opakuje a zdůrazňuje, že nemůže být vydáno opatření obecné povahy k předmětu právních vztahů (honitba), o jehož samotné existenci panují značné a odůvodněné pochybnosti, a jehož existence nebyla a nemohla být v průběhu tohoto soudního řízení prokázána. Zdejší soud také zdůrazňuje, že již v původním řízení při vydání napadeného opatření obecné povahy měl odpůrce tyto skutečnosti (samotnou fakticitu existence honitby Obora Radějov) zkoumat, jelikož pro něj tato sporná otázka nebyla neznámou (viz jak rozsudek zdejšího soudu ze dne 7. 3. 2012, č. j. 30A 7/2011-60, tak také závěry Veřejného ochránce práv ve věci šetření z vlastní iniciativy – Obora Radějov vedený pod sp. zn. VOP 1206/2009, se kterými byl odpůrce prokazatelně seznámen) a před vydáním napadeného opatření obecné povahy měl posoudit existenci samotné honitby.“

[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2017, č.j. 2 As 112/2017 – 43. Dostupné na http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0112_2As__1700043_2018100309221.... V rozsudku soud mj. uvedl: „Krajský soud důkladně a přesvědčivě rozebral, proč lze důvodně mít za to, že rozhodnutí o uznání obory nenabylo právní moci – kvůli opomenutí řady účastníků řízení. Nejvyšší správní soud nepovažuje za potřebné k závěrům krajského soudu cokoli dodávat, neboť jde o precizní a danou problematiku dostatečně řešící úvahu.“          

[3] Opatření obecné povahy Městského úřadu Veselí nad Moravou ze dne 3. 2. 2014, č. j. MVNM/3030/2014, sp. zn. MVNM/18577/2013/ŽPÚP

[4] Rozhodnutí Okresního úřadu Hodonín ze dne 24. 3. 1993, č. j. ŽP/93/53/1020

[5] Zpráva Veřejného ochránce práv ze šetření z vlastní iniciativy ve věci výkonu práva myslivosti v oboře Radějov sp.zn. 1206/2009/VOP/OZ z 30. 10. 2009, Závěrečné stanovisko Veřejného ochránce práv k šetření z vlastní iniciativy ve věci výkonu práva myslivosti v oboře Radějov sp.zn. 1206/2009/VOP/OZ ze dne 26. 1. 2010, tisková zpráva ze dne 10. 2. 2010 k výsledkům šetření je k dispozici zde  https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2010/zastupkyne-ochrance...

[6] Nejvyšší kontrolní úřad, Informace z kontrolní akce č. 10/26 - Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Lesy České republiky, dostupné na https://www.nku.cz/assets/media/informace-10-26.pdf