Uhelné elektrárny nemají budoucnost u nás ani na Balkáně, říká nová studie

společná tisková zpráva

Energetické společnosti v zemích západního Balkánu plánují projekty nových uhelných elektráren, aniž by do kalkulací zahrnuly nákup emisních povolenek po vstupu do Evropské unie. Roční náklady spojené s emisními povolenkami se přitom již při jejich dnešní nízké ceně pohybují pro jednotlivé projekty mezi 8 a 21 miliony eur. V případě předpokládaného růstu ceny povolenky se tyto roční náklady mohou do roku 2030 zvýšit až sedminásobně. Ukázalo to dnes zveřejněná studie organizace CEE Bankwatch Network. [1]   

Srbsko, Černá hora, Makedonie, Kosovo nebo Bosna a Hercegovina mají, podobně jako Česká republika, elektrárenský sektor s historicky významným podílem elektráren na hnědé uhlí. Země usilující o členství v Evropské unii by podobně jako členské státy měly plánovat svoji energetiku s ohledem evropský záměr snížit emise skleníkových plynů. Podle aktuálních odhadů bude třeba k naplnění evropského příspěvku ke klimatické dohodě z Paříže, aby uhelné elektrárny ukončily provoz do roku 2030. [2]

V případě České republiky to znamená především postupně ukončit provoz uhelných elektráren, které vedle významných emisí oxidu uhličitého způsobují závažné regionální znečištění. Uhelné elektrárny přispívají ke smogu a způsobují velké škody na zdraví a životním prostředí. Ekonomové z Univerzity Karlovy odhadli jejich hodnotu na 51 miliard ročně [3].

Česká vláda by měla naplnit vlastní státní energetickou koncepci, tedy „zavést účinnou penalizaci nízko-účinně kondenzačně vyrobené elektřiny od roku 2015 s narůstající progresí“ [4]. Tento záměr zatím není naplňován.  

Ioana Ciuta, koordinátorka energetických kampaní CEE Bankwatch Network, řekla:

„Navzdory aktuálně nízké ceně povolenky plánují společnosti jako E.On a Enel uzavřít desítky uhelných elektráren. Jednají tak v reakci na nízké ceny elektřiny a rozvoj obnovitelných zdrojů. Klíčoví hráči na Balkáně by si měli rozmyslet, jestli není lepší vložit peníze do perspektivních odvětví než do uhelných elektráren s nejistými náklady.“

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Odpovědnost za snižování emisí nesou Češi stejně jako Srbové, Černohorci nebo Makedonci. V případě České republiky vláda musí v první řadě zajistit, aby se dopady na lidské zdraví a životní prostředí promítly do ceny elektřiny z uhelných elektráren. Jako druhý krok by měla následovat příprava harmonogramu uzavírání uhelných zdrojů.“  


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Carbon costs for planned coal power plants in the Western Balkans and the risk of stranded assets, http://bankwatch.org/sites/default/files/briefing-Balkans-CO2-29Mar2017.pdf

[2] A Stress Test for Coal in Europe under the Paris Agreement , Climate Analytics, February 2017, http://climateanalytics.org/files/eu_coal_stress_test_report_2017.pdf

[3] Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, COŽP, Univerzita Karlova (2012)

[4] Státní energetická koncepce České republiky, ministerstvo průmyslu a obchodu, prosinec 2014, strana 60