Klíčová konference OSN, kde mezinárodní společenství zahájí oficiální vyjednávání o pokračování Kjótského protokolu, začíná v pondělí (28.11.) v kanadském Montrealu.
Summit bude trvat dva týdny a účastní se jej 190 států světa. Jde o první formální schůzku signatářských zemí Kjótského protokolu – jediné globální smlouvy o snižování exhalací skleníkových plynů, která platí od února letošního roku.
Agenda summitu
V Montrealu začne vyjednávání o nové mezinárodní dohodě, která by na Kjótský protokol navázala. Současná smlouva výslovně vyžaduje, aby signatářské země v letech 2005 a 2006 revidovaly protokol a připravily jeho znění na období po roce 2012, do kdy musí být současné závazky splněny (čl. 3.9 a 9 protokolu).
Ekologické organizace požadují, aby montrealský summit dohodl konkrétní postup a harmonogram vyjednávání dalšího kola snižování emisí. Diskuse by měla začít letos a skončit v roce 2008, aby státy mohly smlouvu uzavřít v předstihu před rokem 2012.
Delegace budou zároveň diskutovat o právních aspektech dodržování Kjótského protokolu, pokroku při jeho plnění či o fondech na pomoc rozvojovým zemím postižených globálními změnami podnebí.
Státy, jež se k protokolu nepřipojily – tedy hlavně USA a Austrálie – se mohou konference zúčastnit jako pozorovatelé. Nemají však právo zablokovat dohodu.
Účel dalších opatření
Zatímco vysocí politici začínají debatovat o dalším kole snižování emisí, přibývá varování vědců  před  rostoucí koncentrací skleníkových plynů  v ovzduší.  Akademie věd zemí G8, Číny, Brazílie a Indie v červnu ve společném prohlášení vyzvaly světové politiky, aby podnikli kroky proti globálním změnám podnebí [1]. „Vědecké znalosti o změnách klimatu jsou už dostatečně přesné na to, aby státy opravňovaly k urychleným opatřením. Je klíčové, aby všechny země schválily ekonomicky efektivní opatření, která mohou podniknout teď, a přispěly tak k podstatnému a dlouhodobému snížení emisí skleníkových plynů.“
Kjótský protokol sníží znečištění jen asi o 1-2 %. Zastavil však rapidní růst exhalací v signatářských zemích a pomůže rozhýbat trh s čistými technologiemi. Zároveň vytvořil formální právní rámec, na který mohou navázat další kola omezování emisí. Lze na něm tedy stavět a není důvod začínat celou debatu od začátku. Nyní ovšem musí následovat další opatření.
Připojí se Američané?
Svět mezitím čeká, zda se ke snižování emisí připojí také USA, které vypouštějí čtvrtinu světových exhalací oxidu uhličitého. Předpokládá se, že Spojené státy se k jednacímu stolu vrátí, ale pravděpodobně až za příští prezidentské administrativy.
Zároveň v USA vznikají domácí opatření k omezování znečištění. Například státy na východním i západním pobřeží připravují vlastní programy obchodování s emisemi podobné tomu, který letos spustila Evropská unie. Americký Senát v létě schválil rezoluci, jež se připojuje k požadavku na zavedení závazných limitů exhalací – tedy principu, na němž je založen Kjótský protokol.
Další mezinárodní diskuse
Paralelně s debatami signatářských zemí Kjótského protokolu probíhají důležité mezinárodní procesy: koncepční debata států G8 s několika dalšími průmyslovými i rozvojovými zeměmi či takzvané Asijsko-pacifické partnerství pro čistý rozvoj a klima. Ekologické organizace varují, že potřebné jsou závazky ke snižování emisí i nové technologie, protože nelze dělat jedno bez druhého.
 
Poznámky:
[1] Podrobnosti v tiskové zprávě na www.hnutiduha.cz/clanek.php?art=310