Stráský zatím na Šumavě kácet nemůže

Ministr Tomáš Chalupa minulý týden řediteli rovnou zakázal, aby kácel v některých z nejcennějších částí parku [1]. Ale také na ostatních místech svůj předběžný souhlas podmínil souladem s platnou legislativou: „Dále ministr nařídil řediteli Stráskému učinit veškeré nutné legislativní opatření v souladu se zákonem tak, aby bylo možné zahájit realizaci opatření.“[1]

Podle platného usnesení ministerstva životního prostředí [2] musí Jan Stráský nejprve nechat posoudit vliv plánovaného kácení na vzácnou přírodu, která je součástí soustavy Natura 2000 tak, jak vyžaduje zákon o ochraně přírody a krajiny. Navíc musí získat speciální výjimky, jež pro plánované kácení zruší platnost zákona, podle kterého se v národním parku nesmí ničit přírodní ekosystémy anebo poškozovat místa, kde žijí státem chráněné druhy zvířat.

Nejde o pouhé pořízení papírů a razítek. Během příslušných řízení se bude sestavovat odborný posudek, který porovná, zda vykácení dotyčných míst a jejich proměna v holiny, jak plánuje ředitel parku, v dotyčných místech opravdu udělá menší škody, než kdyby se ponechala divoké přírodě.

Mezi oblasti, kterých se to týká, patří oblast Ptačího potoka a tzv. Zelená cesta v Modravských slatích, Hraničník, Radvanovický hřbet, část kaňonu Křemelné, hraniční hřeben mezi Poledníkem a Ždánidly a další místa.  

Hnutí DUHA proto ředitele v dopisu varovalo, že se dopustí ilegálního činu, pokud bude kácet, aniž by si zákonem stanovené posudky a výjimky nejdříve opatřil [3].

Hnutí DUHA se domnívá, že odborné zhodnocení vlivu kácení na vzácnou přírodu potvrdí, že je potřeba je chránit, a že nakonec ke kácení nedojde. Vědci, Hnutí DUHA a další odborné organizace během řízení předloží důkazy, expertní analýzy a vědecké podklady.

Hnutí DUHA upozornilo, že stanovisko ministra Chalupy zůstalo na půli cesty. Nezbytná je změna zonace tak, aby došlo ke scelení roztříštěných prvních zón do kompaktních celků, území ponechané přírodě i nadále tvořilo nejméně 30 % rozlohy národního parku a byly vytvořeny podmínky pro jeho rozšíření na více než polovinu do roku 2030. Zmenšení území ponechaného přírodě by byl krok zpět.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ředitel Stráský s kácením nemůže začít dnes ani zítra. Byl by to ilegální čin. Zákon totiž nedovoluje poškozování ekosystémů v národním parku a ničení míst, kde žijí vzácné druhy zvířat. Pokud zde ředitel chce kácet, musí mít speciální výjimku, která platnost dotyčných paragrafů dočasně zruší. Upozornilo jej na to usnesení ministerstva a nařídil mu to i ministr Chalupa.“

„Nejde pouze o pořízení nějakých razítek. Bude se dělat nezávislý odborný posudek, který prověří, jestli vykácením dotyčných míst opravdu vzniknou menší škody než jejich ponecháním přírodě, jak tvrdí ředitel Stráský.“

„Ministr uchránil před vykácením některé vzácné části Šumavy. Ale přesto souhlasil s tím, že získá-li k tomu Jan Stráský nezbytné posudky a výjimky, mohou dřevorubci kácet v některých z nejkrásnějších míst v národním parku. Týká se to například divokých lesů kolem Ptačího potoka a takzvané Zelené cesty v Modravských slatích, části kaňonu řeky Křemelné či na Hraničníku a Radvanovickém hřbetu. Tím by se opět zmenšila část parku, která je ponechána divoké přírodě.“

Poznámky:
[1] Výčet míst, kde ministr Chalupa nedovolil kácení, viz www.mzp.cz/cz/news_110421_sumava

[2] Usnesení  Ministerstva životního prostředí ze dne 13. dubna 2011 (č.j. 25240/ENV/11, 427/640/11)

[3] Kompletní dopis Petra Machálka, ředitele Hnutí DUHA, Janu Stráskému:

Vážený pane řediteli,

v souvislosti s Vaším vyjádřením, že již v úterý 26.4. nastupují dřevorubci do území ponechaných přírodě, které ministr Tomáš Chalupa nevyňal z Vašeho původního návrhu, si Vás dovoluji upozornit, že:

1) Nemůžete začít v území dosud ponechaném přírodě kácet bez

a) výjimek ze základních ochranných podmínek národního parku podle § 43 odst. 3 a výjimky ze zákazu u zvláště chráněných druhů dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK).

b) dodržení postupu podle §§ 45g, 45h a 45i ZOPK, který je předpokladem pro vydání výše uvedených výjimek. Jedná se zejm. o stanovisko orgánu ochrany přírody, zda tento konkrétní záměr uskutečňovaný podle koncepčního dokumentu předloženého ministerstvu životního prostředí (dle úprav provedených ministrem Tomášem Chalupou) nemá významný negativní vliv na  předměty ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti dle §45i ZOPK. Protože u takového zásahu vzhledem k jeho rozsahu, zvoleným prostředkům, časovému období atd. negativní vliv na předměty ochrany a priori nelze vyloučit, bude nutné postupovat v souladu s § 45i odst. 2 ZOPK, který mimo jiné ukládá povinnost provést posouzení postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 100/2001 Sb.). Zákon v § 45i také stanoví podmínky, za kterých je jedině možné takový záměr případně schválit.
    
Na dodržení tohoto postupu jste byl rovněž upozorněn usnesením Ministerstva životního prostředí č.j. 25240/ENV/11, 427/640/11 ze dne 13. dubna 2011.

Povinnost dodržet výše uvedený postup pro případné zásahy nemůžete ani „obejít“ pouhým vydáváním protokolů. Dále uvádíme, že

 a) „Návrh opatření k utlumení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava“ je i po úpravách navržených ministrem Tomášem Chalupou dokumentem, který nikoliv jen jednorázově, ale v dlouhodobém měřítku předvídá zásahy na rozsáhlém území.  Uvedený dokument je bezesporu koncepcí u které musí proběhnout hodnocení podle §§ 45h a 45i ZOPK. Zahájení kácení je realizací této koncepce (pokud by tomu tak nebylo, začal byste s provádění asanačních opatření mnohem dříve než po projednání Návrhu na Ministerstvu životního prostředí).   

b) Dle našich poznatků z terénu se kácení bude týkat nikoliv jednotlivých stromů nebo malých skupin, ale desítek a stovek stromů v jednotlivých lokalitách, což by bezpochyby (viz výše citované usnesení MŽP) znamenalo změnu struktury a biologické rozmanitosti ekosystémů (dle dikce §16 odst. 1, písm. a) ZOPK), zásah do biotopu zvláště chráněných rostlin a živočichů (§ 49 a § 50 zákona), s možným vlivem na předměty ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

2) Kácení kůrovcem vloni napadených stromů nyní už nemá žádný smysl, protože kůra z těchto stromů i s kůrovci je z větší části stromů opadaná. Při pádu kácených stromů opadá i ten zbytek. Kůrovec nyní už není ve stromech, ale v hrabance, odkud začne vylétávat. Z hlediska „boje s kůrovcem“ je kácení suchých stromů s opadanou kůrou zcela zbytečné a odborně neobhajitelné. Stav stromů určených k pokácení máme zdokumentovaný, na vyžádání Vám můžeme zaslat fotografie.
 
Hnutí DUHA je připraveno provést právní a v nezbytném případě i jiné nenásilné kroky, aby nezákonnému a zbytečnému kácení v území dosud ponechaném přírodě zabránilo.

S pozdravem

Petr Machálek
ředitel
Hnutí DUHA