Poslanci mají poslední příležitost zastavit miliardové škody v lesích. Stavy spárkaté zvěře a s nimi ničení lesních porostů dále narůstají

Skutečné počty spárkaté zvěře jsou mnohem vyšší, než přiznávají myslivci. Ukázala to analýza aktuálně zveřejněných dat Českého statistického úřadu. 

Informace o vykazovaných početních stavech populace spárkaté zvěře v ČR přináší každoročně myslivecká statistika, jejíž aktuální data přebírá Český statistický úřad a nedávno je zveřejnil [1]. Ukazují další nárůst početních stavů jelenů evropských, daňků, jelenů sika, muflonů a srnců.

Analýza dat provedená Hnutím DUHA ale ukázala, že skutečné početní stavy zvěře jsou až několikanásobně vyšší. Reálné stavy byly vypočteny metodou zpětného propočtu podle vzorce doporučeného Ministerstvem zemědělství, tedy na základě výše odlovu za poslední tři roky a poměru pohlaví v populaci [2]. Analýza dále porovnala tzv. normované stavy (tj. zákonem maximálně povolené) s počty zvěře oficiálně přiznanými mysliveckými subjekty a vypočtenými reálnými stavy [3]. Výsledek potvrzuje absolutní selhání dosavadního systému mysliveckého hospodaření. Názorně to ukazují přiložené grafy.

Myslivci oficiálně vykazované stavy jelena evropského jsou 1,8 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou ovšem 5 krát vyšší než zákonem povolené a 2,9 krát vyšší než počty přiznané.

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních jelenů sika jsou 8,3 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 32,2 krát vyšší než zákonem povolené a 3,8 krát vyšší než počty přiznané.

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních daňků jsou 2,5 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 4,9 krát vyšší než zákonem povolené a 2 krát vyšší než počty přiznané.

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních muflonů jsou 2,1 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 2,8 krát vyšší než zákonem povolené a 1,4 krát vyšší než počty přiznané.

Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy. Vzhledem ke špatnému stavu lesů ale srnčí zvěř stejně na mnoha místech, kde nejsou ostatní druhy, způsobuje poškození mladých stromků tak výrazné, že limituje obnovu pestré druhové skladby lesů.

Lesníci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že současný zákon o myslivosti nefunguje. Bez jeho změny a následného snížení stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a zdravé lesy. Miliardy investované státem a soukromými vlastníky do zalesňování a obrovské množství semenáčů z přirozené obnovy končí v žaludcích přemnožené zvěře. Rovněž Ministerstvo zemědělství uvádí ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, že „z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná.“ Podrobnější informace najdete v souhrnu zde: https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2021/01/hd_myslivost_tisk.pdf. 

Ve snaze pomoci lesům schválili poslanci na podzim roku 2019 novelu zákona o myslivosti, která měla zavést od listopadu 2021 plánování lovu spárkaté zvěře podle stavu lesů a míry škod. Poslanci KSČM, SPD, ANO, ODS a polovina ČSSD ale letos v červnu tuto novelu překvapivě zase zrušili. Poslední nadějí pro alespoň nějaký posun v řešení situace je tak vládní novela zákona o myslivosti s pozměňovacími návrhy Zemědělského výboru a poslanců Petra Bendla (ODS), Radka Holomčíka (Piráti), Vlastimila Válka (TOP 09), Jany Krutákové (STAN) a Jana Čižinského (KDU-ČSL). Poslanci o ní mohou hlasovat ve třetím čtení na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny.

Koalice organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou pomocí transparentního plánování lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby. Invazivní asijský jelen sika, který se kříží s naším jelenem evropským, by neměl být chován ve volné přírodě, ale jenom v oborách.

Stanoviska zástupců vybraných organizací k důsledkům nedostatečné výše lovu spárkaté zvěře v ČR: 

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR: „Vlastníci honebních pozemků, zemědělci a lesníci vytvářejí na svých hospodářstvích a pozemcích životní prostředí pro všechny druhy zvířat včetně spárkaté zvěře a zároveň nesou zásadní náklady spojené s chovem zvěře. Mají proto největší zájem na udržení rovnováhy v přírodě, a proto by zákon o myslivosti měl výrazně zvýšit jejich práva na ovlivnění chovu i lovu zvěře. Současná legislativní úprava nefunguje a v praxi dochází k neustálému zvyšování škod jak v lesích, tak na polích, výrazným nadstavům spárkaté zvěře a to vše v době klimatické změny a historicky největší kalamity našich lesů. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

HNUTÍ DUHA: „Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase. Miliardové dotace na obnovu lesů skončí v jejich žaludcích. Poslanci mají příští týden poslední možnost schválit novelu zákona o myslivosti a pozměňovací návrhy, které by pomohly nastolit rovnováhu mezi stavem lesů a početností zvěře“ Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA

PRO SILVA BOHEMICA: „Zvěře může být v krajině tolik, aby se lesy dokázaly zmlazovat a vyvíjet převážně přirozeně a jejich ochrana nemusela být celoplošná, ale soustředěná na druhy dřevin zvěří nejvíce poškozované. Fungovalo to tak dříve, musí to tak být i dnes. Do předkalamitní doby se dařilo měnit poměr jehličnanů a listnáčů, tak důležitý pro adaptaci lesů na klimatickou změnu, pouze o pouhé desetiny procent ročně. Nyní se vynuceně uměle a nákladně zalesňuje daleko víc a listnáče početně začaly převažovat. Převážnou část práce by ale téměř zdarma, rychleji a na velkých plochách odvedla sama příroda, pokud bychom jí dokázali alespoň na pár let navracet rovnováhu zejména udržováním stavů spárkaté zvěře na úrovni umožňující přirozenou obnovu”, řekl Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY: „Posledních 20  let se v souvislosti s přeměnou lesů na smíšené porosty listnáčů a jehličnanů nemluví o ničem jiném než o přemnožené spárkatzé zvěři, která tomu brání. Říkají to nejen lesníci, vlastníci lesů, ochránci přírody, ale i zástupci Ministerstva zemědělství. Přesto se za celou dobu nenašel jediný ministr zemědělství, který by tento stav změnil. Doufám tedy, že v situaci bezprecedentní kůrovcové kalamity, která odlesnila tisíce hektarů českých lesů, pan ministr Toman  dokáže novelu zákona o myslivosti prosadit.” Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody

Poznámky:

 [1] aktuální myslivecká statistika je dostupná na: https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-udaje-o-honitbach-stavu-a-lovu-zvere-od-1-4-2020-do-31-3-2021

[2] Metoda zpětného propočtu vychází ze stanovení celkového přírůstu na základě výše úlovků, což jsou hodnoty, které jsou brány jako nejvěrohodnější údaje myslivecké statistiky. Nejprve je zapotřebí pomocí těchto statistik posoudit, zda lze předpokládat, že početnost populace vybraného druhu zvěře je v daném území meziročně stabilní (nejsou zde prudké výkyvy v odhadech početnosti, nebo množství úlovků). V případě, že početnost zvěře vykazuje výrazné meziroční rozdíly, nebo prudce klesá, či stoupá, není zpětný propočet pro získání odhadu skutečné početnosti vhodným nástrojem. Druhým krokem je pak stanovení počtu samic potřebných pro zajištění stanoveného přírůstu jako Přírůst/Koeficient očekávané produkce (stanoven dle vyhlášky č. 491/2002 Sb.). Výpočet celkových stavů zvěře v honitbě pak vychází z teoretického předpokladu optimální struktury populace v kmenovém stavu vykazovaném mysliveckými statistikami 40 % samců: 40 % samic a 20 % mláďat (podle vzorce nf = nh/KOPx100, kde nf = počet samic v honitbě, nh = počet ulovených kusů /průměr za poslední tři roky/, KOP = koeficient očekávané produkce). Ve skutečnosti tento poměr díky trofejovému lovu není dodržen a také skutečný přírůstek většinou není rovný odlovu. Přesto jsou stavy zvěře vypočítané touto metodou blíže skutečným stavům než stavy uváděné v mysliveckých hlášeních. Ministerstvo zemědělství proto ve svém metodickém pokynu doporučuje využít tuto metodu pro přesnější odhad skutečných stavů a následné stanovení plánu lovu (http://www.muhb.cz/metodicky-pokyn-mze-k-redukci-pocetnich-stavu-sparkate-zvere/d-858376) a je rovněž využívána ve znaleckých posudcích. Další metody stanovení skutečných stavů zvěře jako je např. počítání trusu nebo využití termovize docházejí k podobným výsledkům jako metoda zpětného propočtu.

[3] Porovnání skutečných stavů s normovanými či myslivci přiznanými stavy je orientační, viz pozn. č. 2. Dále i proto, že v některých honitbách, kde se spárkatá zvěř loví (a zpětný propočet používá data o výši lovu sumarizovaná za celou republiku), nejsou stanovené tzv. normované stavy - to znamená, že se zde s chovem spárkaté zvěře nepočítá (jedná se o další způsob obcházení zákona), vykazuje se zde odlov, ale nikoliv stavy zvěře.