Česká republika by se jako jeden z nových akcionářů Evropské investiční banky (EIB) měla postarat, aby tajemná mamutí instituce svými penězi nepodporovala globální znečištění, korupci ve třetím světě nebo devastaci domovů lidí v chudých zemích. V Lucemburku to dnes u příležitosti výročního zasedání banky žádá koalice evropských ekologických organizací, mezi kterými je i Hnutí DUHA.  Koalice dnes zveřejnila koncepci reformy EIB, kterou bude prosazovat [1].  EIB je instituce velikostí srovnatelná se Světovou bankou, ale podstatně méně známá. Kritici také upozorňují, že oproti Světové bance je podstatně neprůhlednější a na rozdíl od ní nemá prakticky žádná ekologická a sociální kritéria pro své půjčky. Každoročně poskytuje zhruba 40 miliard euro na projekty v zemích EU i ve třetím světě. V posledních letech financovala například kontroverzní kyanidovou těžbu zlata, která devastuje pacifický ostrov Lihir; výstavbu ropovodu Čad–Kamerun, spojenou s drastickým porušováním lidských práv; nebo stavbu přehrad v jihoafrickém království Lesotho, doprovázenou korupčními skandály a střelbou do protestujících zaměstnanců.   Ekologické organizace prosazují, aby EIB přinejmenším začala respektovat pravidla Evropské unie, která ji zřídila. Musí také: ·         vypracovat politiku svého podnikání v rozvojovém světě zaměřenou na humanitární pomoc podle schválených priorit EU a OSN, nikoli na komerční projekty;·         přestat financovat projekty, které zvyšují znečištění – například by neměla svými penězi pomáhat ve výstavbě dalších uhelných elektráren či těžbě ropy;·         stanovit ekologická kritéria pro půjčky v jednotlivých sektorech, jako je doprava, energetika, lesnictví nebo odpady;·         přestat utajovat informace o svých projektech a programech, takže bude s veřejnými prostředky nakládat transparentně;·         stanovit pravidla, která zabrání korupci při uskutečňování projektů, například vyloučí z dalších zakázek firmy usvědčené z uplácení;·         dát právo vyjádřit se k projektům lidem, kterých se budou bezprostředně týkat – například obyvatelům obcí vystěhovaných přehradami nebo sousedících s novými doly. Zástupcem české vlády v EIB je náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý. Viceprezidentem banky – tedy členem managementu, nikoli českým reprezentantem – se čerstvě stává Ivan Pilip.  Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl: „Evropská investiční banka vypadá zhruba jako Světová banka před dvaceti lety. Je to uzavřená instituce, která utajuje informace před veřejností a peníze daňových poplatníků půjčuje na projekty s často vážnými ekologickými i sociálními důsledky. Především nátlak amerického Kongresu donutil Světovou banku, aby udělala jakýs takýs pokrok. Odpovědností evropských vlád včetně českého ministerstva financí je přimět EIB k témuž. Minimálně musí zavést základní ekologické a sociální standardy pro své projekty, být podstatně transparentnější a pokud chce podnikat v rozvojovém světě, musí k tomu mít mandát zohledňující cíle OSN a závazky EU pro boj s chudobou.“   Poznámky:  [1] Stručný obsah koncepce v angličtině na www.bankwatch.org/publications/studies/2004/public_funds_05-04.pdf   (odkaz je externí)