Opět ilegálně: chemické postřiky v šumavském národním parku ohrožují vodní život a tetřevy

Otrávené kmeny umístěné nad potokem a tůněmi odhalily v těchto dnech v lokalitě pod Oblíkem v šumavském národním parku lesní hlídky Hnutí DUHA. Jedovaté látky tu zabíjejí vodní živočichy a při deštích mohou ohrozit i rašeliniště Tmavého a Javořího potoka. Zde, i na některých dalších místech, kde se pesticidy napuštěné nelegální pasti na kůrovce objevily, navíc vedení správy parku použitou chemií ohrožuje i vzácného tetřeva hlušce.

Hnutí DUHA podalo podnět České inspekci životního prostředí, aby případ vyšetřila a zjednala okamžitou nápravu. [1]

Státní správa národního parku letos povolila svému řediteli Janu Stráskému a jeho náměstku Jiřímu Mánkovi, aby ve vzácné šumavské přírodě opět používali jedovaté chemické postřiky pesticidem cypermethrinem – ačkoliv jsou v národních parcích přísně zakázány [2]. Hnutí DUHA se proti tomu odvolalo, avšak ministerstvo s definitivním verdiktem otálí. Podmínkou výjimky je, že „biocid nelze aplikovat v blízkosti vodotečí, vodou ovlivněných stanovišť, pramenišť a zamokřených lokalit“. Pro vodní živočichy je totiž  cypermethrin vysoce toxický.

Otrava tak hrozí zejména drobným bezobratlým živočichům a chráněným obojživelníkům jako jsou skokani a velmi vzácní horští čolci, kteří se v tůních a dočasných prohlubních s vodou v dané oblasti vyskytují. V případě, že se vysoce jedovaté pesticidy dostanou do potoků a řek, mohou být otráveny i ryby.

Hlídky Hnutí DUHA také potvrdily, že chemické postřiky používá vedení parku, dokonce i v jádrových oblastech výskytu tetřeva hlušce. [3] Ekologická organizace již dříve správu parku upozornila, že v místech aplikace cypermethrinu dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [4].

Hnutí DUHA rovněž vedení parku dříve upozornilo, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu, včetně například střevlíků, lumčíků, pestrokrovečníků či chalcidek a dalších druhů, které kůrovce hubí a do otrávených kmenů za ním ve velkém přilétají. Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický … bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta“ [5].

V dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné. Příklady národních parků Harz nebo Bavorský les v Německu, kde mají podobné problémy, ukazují, že lze bránit kůrovci v šíření do okolních lesů i bez použití pesticidů [6].

Rovněž mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.

Už v loňském roce nechal ředitel parku ilegálně rozmístit stovky otrávených kmenů. Česká inspekce životního prostředí proto vede se současným vedením národního parku řízení o udělení pokuty.


Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ředitel Stráský a náměstek Mánek se se šumavskou přírodou nemazlí a znovu a bojují s ní chemickými postřiky. Jedovaté pesticidy by se ale neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Je smutné, že současné vedení parku nejen že není schopné zajistit ochranu vzácné šumavské přírody, ale dokonce ji svými rozhodnutími samo poškozuje.“

„Upozorňovali jsme správu parku i ministerstvo, že při používání jedovatých pesticidů v minulosti docházelo k porušování elementárních pravidel. Nyní se to opět potvrdilo. Absurdní ovšem je, že o nápravu se snaží dobrovolné lesní hlídky Hnutí DUHA podáváním podnětů inspekci životního prostředí a nikoliv sami lesníci – zaměstnanci parku, kteří kolem denně jezdí, vidí to a nic nedělají. Prakticky začínají přírodu chránit už jen ekologické organizace a dobrovolníci místo státem placených úředníků.“

Poznámky:
[1] Celé znění podnětu Hnutí DUHA České inspekci životního prostředí na požádání zašleme.

[2] Více v tiskové zprávě Hnutí DUHA ze dne 19.4. dostupné na http://hnutiduha.cz/aktualne/reditel-narodniho-parku-na-sumave-chce-opet-pouzivat-jedovate-chemicke-postriky
[3] Vnitřní vyjádření správy parku č. 2011_23_19MC2 z roku 2011, které má Hnutí DUHA k dispozici, upozorňuje na závěry odborné studie MŽP Management tetřevovitých v NP Šumava (Červený et al. 1996), která v případě mizení tetřeva ze středoevropské přírody na str. 11 doslova konstatuje: “Za primární faktor je označována změna a fragmentace vhodného biotopu (viz kapitola 3.1.4) a s ní spojené změny potravní nabídky. Jedná se především o úbytek brusinky, borůvky, hmyzu či jiných bezobratlých, apod. Příčinou tohoto jevu je především pro tetřeva nevhodné lesní hospodaření, používání biocidů a jiných chemických látek jak v lesnictví tak zemědělství, jakož i celkové znečištění prostředí...“.

[4] Látka cypermethrin, kterou přípravek Vaztak obsahuje, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. (Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280)

[5] Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového, při relativně velmi vysokém počtu predátorů a ostatního užitečného hmyzu. Při vyvěšení feromonových odparníků byl poměr mezi zahubenými lýkožrouty smrkovými a ostatním hmyzem poněkud příznivější, než když vyvěšeny nebyly, a to především díky většímu počtu zachycených lýkožroutů smrkových.“ (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady)

[6] Viz plán péče o NP Bavorský les (http://www.nationalpark-bayerischer-wald.bayern.de/doc/service/downloads...),  str. 15  a plán péče o NP Harz (http://www.nationalpark-harz.de/de/downloads/gesetzliche_grundlagen/Nati...), str. 100

Ilustrační foto: Samphoto