Nová studie: V roce 2030 se obejdeme bez uhlí. Cesta ke konci plynu a ropy vyžaduje zásadní změny

Možnost ukončení spalování uhlí pro výrobu energie v roce 2030 byla potvrzena dalším nezávislým podrobným modelováním bilance výroby a spotřeby elektřiny v průběhu celého roku. Studie Energetická revoluce, kterou dnes představily ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA, se však od dosavadních studií liší tím, že rovněž zkoumá, co se bude dít v Česku v dalších dvaceti letech po roce 2030, kdy bychom měli postupně dosáhnout úplného odklonu od využívání fosilních paliv ve výrobě elektřiny, tepla i dopravě. 

 

Studie je volně ke stažení na tomto odkazu.


Základní modelování energetiky a dopravy v nové studii provedl Institute for Sustainable Futures při University of Technology v Sydney v Austrálii a nezávislé ověření výsledků v případě fungování elektrizační soustavy propočítal svým modelem energetický institut Aurora Energy Research z Německa. Modelování zohledňují aktuální energetická a ekonomická data, využívají současné vědecké a technologické poznání, berou v úvahu možné změny legislativy i dostupné predikce vývoje v příštích letech. 


V roce 2030 by tak Česká republika využívala trojnásobek elektřiny z obnovitelných zdrojů (zejména díky nárůstu fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách domů, výsypkách po těžbě či brownfieldech a instalaci nových větrných turbín), stále by běžely jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech, bez potřeby výstavby nových jaderných bloků, a s pokrytím zimního období by pomáhaly plynové a biomasové zdroje (například účinné teplárny či bioplynové stanice na odpad vyrábějící elektřinu i teplo). 


Kromě konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla modelování ukázala, že v roce 2050 již mohou energetika i doprava fungovat bez fosilních paliv. Zároveň studie ukázala problémy, které jsou zatím s dosažením tohoto cíle spojeny - zejména příliš velké nároky na využívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Studie proto otevírá debatu o hledání řešení konce fosilních paliv, které bude slučitelné s ochranou přírody, udržitelným zemědělstvím a lesním hospodařením. Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že ochrana klimatu je pro naši budoucnosti stejně nezbytná jako ochrana biodiverzity a jako jedinou reálnou cestu tedy vidí hledání společného řešení jak pro stabilní klima, tak pro zdravou přírodu. 


Ekologické organizace proto navrhují jako řešení podrobně se zabývat potenciálem biomasy a větrné energie a stanovit, jaké množství je udržitelně využitelné a uvažovaný energetický potenciál modifikovat na základě výsledků. Je také žádoucí zaměřit se na investice do technologického rozvoje způsobů bezemisní výroby a ukládání energie s cílem snížit tlak na využití biomasy a větrné energie (zvyšování efektivity fotovoltaických článků, využití geotermální energie a podobně). Je také nutné zabývat se otázkou, zda je dosažení úplné dekarbonizace v roce 2050 možné při současném zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu a zda není vhodné současný model upravit tak, aby se snížila jeho náročnost na využívání zdrojů, zatímco by zůstala zachována kvalita života a dostupnost služeb.


Jiří Jeřábek z Greenpeace říká:
“Prezentované scénáře transformace a modernizace energetiky si vyžádají velké investice do rozvoje obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, technologií skladování energií či přenosové soustavy. Nemalou část těchto investic je možné získat z různých evropských fondů, které jsou již k dispozici. Tato transformační výzva zároveň představuje i příležitost, jak snížit výdaje za dovoz fosilních paliv ze zahraničí, vytvořit kvalitní pracovní místa a snížit náš negativní vliv na místní i globální životní prostředí.”  


Karel Polanecký z Hnutí DUHA říká:
Modelování ukazuje, že naše se energetika v roce 2030 bez uhlí může obejít. Ukazuje ovšem také jak velkým úkolem je celková dekarbonizace energetiky a dopravy - tedy konec spalování ropy a zemního plynu do roku 2050. Nemůžeme ovšem couvnout, protože pokračování fosilní energetiky by mělo fatální následky – dvacet let staré odhady dopadů klimatické krize se naplňují se zarážející přesností. Je zřejmé, že enormní množství dnes využívaných fosilních paliv nelze nahradit pomocí několika stovek tisíc střešních fotovoltaik. Podmínkou je rychlý restart sektoru obnovitelných zdrojů a rozvoj nových technologií typu vodíkové akumulace. Úkolem příštích let bude sladit zájmy ochrany přírody a rozvoje obnovitelných zdrojů.”