Milion podpisů pod výzvou za záchranu včel a farmářů potvrzuje zájem Evropanů o ekologické zemědělství a omezení pesticidů

Evropská iniciativa Save bees and farmers (v ČR pod názvem Zachraňme včely a farmáře) po oficiálním přepočítání podpisů získala více než milion podpisů a byla tak schválena Evropskou komisí jako sedmá úspěšná iniciativa. V Česku se pod iniciativu podepsalo téměř 9500 občanů. Hlavními cíli iniciativy je 1) postupně omezit do roku 2035 používání syntetických pesticidů 2) obnovit biodiverzitu v zemědělských oblastech 3) podpořit zemědělce v přechodu k ekologickým postupům. Iniciativa tak vyslala velmi silný demokratický hlas, že evropští občané si přejí jít cestou odklonu od průmyslového zemědělství, které je na užívání pesticidů postavené a které přispívá k úbytku biodiverzity a degradaci půdy.

Evropská komise se v rámci Zelené dohody pro Evropu zavázala ke snížení užívání pesticidů a jejich rizik o 50 % do roku 2030. Jak poukázal Eurostat či Evropský účetní dvůr, do současné doby však neexistují data, která by umožňovala smysluplně srovnávat používání pesticidů mezi státy. [1] Nelze tudíž tvrdit, jak se tomu často děje i z úst ministra zemědělství, [2] že Česká republika je v užívání pesticidů lepší než ostatní státy.

V České republice jsou navíc pesticidy všudypřítomné. Nacházejí se např. v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod v množství nadlimitním. [3] Nachází se také ve více než polovině vzorků půdy, kdy v celé třetině vzorků jsou alespoň 3 pesticidy v nadlimitních množstvích. [4] O společném vlivu více pesticidů, tzv. koktejlů, na lidské zdraví či životní prostředí se toho přitom stále téměř nic neví.

Poznámky:
[1] Eurostat Research paper (2019) ‘Statistics on agricultural use of pesticides in the European Union’ (ESTAT E1/AES/2019/RP/1)
European Court of Auditor, Special Report 05/2020 ‘Sustainable use of plant protection products: limited progress in measuring and reducing risks. Str. 12: “Statistiky o zemědělském užívání POR dle současné evropské legislativy nejsou porovnatelné a Eurostat doposavad nebyl schopný publikovat celoevropskou statistiku o použití POR.”

[2] https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=/apa_anon/cs/zpravy/zpravy_o_fondu/tiskove_zpravy/1665381606317.pdf 
Ministr Nekula: „Mělo by se vzít v úvahu, že některé členské státy spotřebu chemických pesticidů trvale snižují. Naše země je dlouhodobě pod průměrem této spotřeby v Unii. V letech 2011 až 2020 jsme vykázali nejvýraznější pokles prodeje pesticidů, a to 40 procent. Například v Rakousku za stejné období prodej pesticidů o 60 procent vzrostl.“ Vyvrácení tohoto mýtu se věnoval již Týdeník HROT (č. 23, roč. 2021, str. 26): „Zelená bioreputace Rakouska coby superekologické země utržila loni těžkou ránu. Eurostat zveřejnil, že mezi lety 2011 a 2018 vzrostla spotřeba pesticidů v alpské republice o 53 procent, což je po Kypru druhé nejvyšší číslo v Evropě. Vedle četných novinových titulků si do jižního souseda rýpl i ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten se neopomněl pochlubit, že na rozdíl od Rakouska v tuzemsku spotřeba agrárních chemikálií klesla za stejné období téměř o třetinu, a Česko v cestě za udržitelným zemědělstvím tak patří spolu s Irskem a Portugalskem mezi evropské premianty. Ve skutečnosti je to však s údajnou nově objevenou vášní Rakušanů pro chemickou likvidaci škůdců trochu jinak. Upozornil na to nejdříve server Addendum a později potvrdilo rakouské ministerstvo zemědělství. Veškerý nárůst jde výhradně za nijak nebezpečnými inertními plyny, které se běžně používají při skladování ovoce či zeleniny. Jejich negativní vliv na životní prostředí je v podstatě nulový, přesto je Rakousko na rozdíl třeba od Česka řadí do kategorie insekticidů a v souhrnných statistikách pak vypadá jako chemický fanatik. Celý případ tak hlavně upozornil na nevyzpytatelnost dostupných celoevropských dat o využívání agrární chemie v jednotlivých zemích.

[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28917175

[4] http://eagri.cz/public/web/file/673310/I_Welfare_a_kontaminanty_na_web.pdf str. 124, 125