Liga mistrů. Kolik ztrácíme na evropskou špičku?

Hnutí DUHA zveřejňuje publikaci o vynikajících odpadových a energetických projektech měst a obcí. Dobrovolné aktivity komunit chrání klima stále více

Výsledky špičkových zahraničních projektů v recyklaci komunálního odpadu i využívání obnovitelných zdrojů ukazují, že zatím máme za evropskou komunální špičkou co dohánět. Pomyslnou Ligu mistrů přitom nehrají velkokluby s miliardovými rozpočty, resp. největší a nejbohatší města. Ke špičkové úrovni recyklace nebo razantnímu snížení emisí skleníkových plynů vedou dobré nápady, důsledné provedení a vhodné legislativní podmínky. Ukázky projektů přináší publikace „Liga mistrů: Oslo, Capannori... A co my?“, kterou dnes na snídani s norským expertem Dagem Arnem Hoystadem a novináři zveřejnilo Hnutí DUHA. Novou publikaci najdete zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/11/liga_mistru_stranky.pdf 

 Mezi projekty evropské špičky patří bioplynová stanice na kuchyňský odpad v Oslu či odpadový systém toskánského Capannori, dosahující úrovně recyklace 82 %. Podobně inspirativní jsou, i s ohledem na probíhající jednání o globální změně klimatu, aktivity 26 finských měst, která přijala závazek snížit emise skleníkových plynů o 80 % do roku 2030. Právě dobrovolné aktivity komunální sféry i občanů právě tak jako progresivních úřadů a firem hrají v globální snaze o ochranu klimatu i životního prostředí stále větší roli.

Kuchyňský odpad se ve velkoměstech významně podílí na naplněných popelnicích a jeho využití není snadné. Oslo má 630 000 obyvatel, kteří ročně vytřídí 50 000 tun kuchyňského odpadu. Díky speciální bioplynové stanici získává Oslo z každé tuny tohoto nevábného materiálu 3,4 m³ stlačeného bioplynu, tedy palivo, na které autobus hromadné dopravy ujede 125 kilometrů. Vedlejším produktem je pak 1,8 m³ kapalného biologického hnojiva.

Toskánské město Capannori dosahuje vynikajících výsledků v recyklaci komunálního odpadu díky kombinaci opatření, která jednotlivě praktikují i jiná města. Radnicí zaštítěný bazar nepotřebných věcí, svoz vytříděného odpadu přímo od domu, podpora domácího kompostování či spolupráce s obchodníky na omezování obalů funguje i jinde. V Capannori vše důsledně propojili a odpadovému hospodářství věnují mimořádnou pozornost a kapacitu [1].  

Finská města zapojená do projektu výrazného snižování emisí skleníkových plynů využívají technické možnosti ke snižování spotřeby energie i potenciál obnovitelných zdrojů pro náhradu fosilních paliv. V průměru se ve městech zapojených do projektu podařilo za pouhých pět let (2007 – 2012) snížit emise skleníkových plynů o 19 %. Cíl 80 % do roku 2030 je ambiciózní, ale dosažitelný. 

Dag Arne Hoystad pracoval mimo Norska také na projektech vedoucích k lepšímu hospodaření s energií v budovách na Ukrajině či v republikách Střední Asie. Velké zkušenosti má rovněž se  zvyšováním dostupnosti zásobování energií v Africe (Togo, Tanzánie). Pracuje na mezinárodním vzdělávacím projektu SPARE, do kterého je zapojeno pět tisíc škol. 

 Dag Arne Hoystad, energetický expert Friends of the Earth Norway, řekl:

“Klíčovou podmínkou pro rozvoj špičkových projektů jsou dobré předpisy. Druhou je občanská podpora. Právě o ni se můžeme v Norsku opřít. Vynikající projekty, jako je například vájemně  provázaný energetický, odpadový a dopravní systém v Oslu, vycházejí z dlouhodobého a širokého zájmu občanů. Když například lidé v Norsku nemohou třídit odpad, jsou z toho hned nesví. Ovšem naše země má i své stinné ekologické stránky. Ekonomika a životní úroveň Norska stála především na ropě a plynu. To se nyní mění. Je to pro nás velká výzva, právě tak jako snížení spotřeby.”

 Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl:

„Klobouk dolů před českými starosty, kteří dokázali dotáhnout projekt využití lokálních obnovitelných zdrojů. Musíme ovšem vidět, že v zemích jako je Finsko nebo Dánsko najdeme podobných projektů mnohem víc. Starostové tam mají nesrovnatelně příznivější podmínky než u nás. Stabilní úroveň podpory obnovitelným zdrojům je v těchto zemích samozřejmostí, kterou jim můžeme jen závidět. Zatímco u nás letos další projekt srovnatelný se středočeskými Kněžicemi nevyroste, desítky finských měst získají další následovníky.“

 Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA řekl:

„Italský zákon o odpadech snižuje poplatek za skládkování těm obcím, které hodně třídí. Město Capannori je tak motivováno odpady recyklovat a ne spalovat. Ministr životního prostředí Richard Brabec by měl obdobnou recyklační slevu zapracovat do návrhu nového zákona o odpadech. Recyklační sleva musí obce především ekonomicky motivovat ke zvýšení recyklace, v níž zaostáváme za úspěšnými západoevropskými zeměmi.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Capannori bylo první italské město, které v roce 2007 přijalo strategii Zero Waste. Oznámilo, že nebude produkovat v budoucnu žádný odpad, jen recyklovatelné suroviny. Směřuje k tomu svou politiku krok za krokem. Více na http://zerowasteeurope.eu/zerowastecities.eu/

Publikace a tato tisková zpráva vznikly za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.fondnno.cz   www.eeagrants.cz