Klíčový moment obnovy přírody a ochrany před klimatickou změnou. Podpoří ji čeští europoslanci a ministr životního prostředí Hladík?

Ve čtvrtek 15. června bude Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, jehož členy jsou i zástupci stran české vládní koalice, hlasovat o návrhu nařízení o obnově přírody. Jeho přijetí je zásadní pro zajištění obnovy vymírající druhové pestrosti v celé Evropě a schopnosti evropské krajiny čelit klimatické změně. Proti nařízení o obnově přírody se nyní nejsilněji vyslovuje největší Evropská lidová strana, jejíž součástí jsou vládní strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Rada Evropské unie včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka bude o návrhu hlasovat 20. června. České ochranářské organizace a vědci proto zveřejnili výzvu na podporu obnovy přírody a vyzývají europoslance i ministra, aby dostáli závazkům Programového prohlášení vlády a globálním závazkům a podpořili navrženou podobu nařízení. [1]

Pro odmítnutí celého návrhu se v Evropském parlamentu v květnu postavily Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Výbor pro rybolov [2] včetně europoslanců Vrecionové (ODS/ECR) a Hlaváčka (ANO/Renew). Rozhodující hlas má však Výbor pro životní prostředí, ve kterém budou hlasovat europoslanci Vondra (ODS/ECR) a Polčák (STAN/EPP). Podle výsledku tohoto hlasování pak bude o návrhu hlasovat plénum parlamentu.

Navzdory úsilí na evropské a mezinárodní úrovni pokračuje ztráta biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů v EU i celosvětově alarmujícím tempem s vážnými negativními dopady na lidi, hospodářství a klima. Hlavním cílem nařízení je proto zavést do roku 2030 opatření o obnově přírody alespoň na 20 % pevniny a moří v EU a do roku 2050 tak učinit ve všech ekosystémech, které potřebují obnovu. Nařízení kromě ochranářských organizací podporují i vědci, organizace z průmyslu a byznysu nebo zemědělství.[3] Ztrátu přírodní rozmanitosti vidí jako finanční riziko i Evropská centrální banka.[4] Podle vědců je obnova přírody zásadní nejen kvůli přírodě samé, ale i kvůli lidskému zdraví a kvalitě života, potravinové bezpečnosti a pro zmírnění extrémních dopadů klimatické změny.

Cíle nařízení přitom navazují na cíle schválené v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti z minulého roku. K plnění těchto závazků se hlásí také vláda ve svém programovém prohlášení.[5] Pokud budou čeští europoslanci vládních stran z Výboru pro životní prostředí hlasovat proti návrhu, postavili by se tím proti postoji české vlády.

Jan Hradecký, docent fyzické geografie a geoekologie, PřF Ostravské univerzity:

„Připravovanou legislativu lze vnímat jako zásadní impulz k posílení obnovných procesů v rámci celé řady poškozených nebo zcela zničených ekosystémů naší evropské krajiny. Vnímám to jako příležitost pro masivnější revitalizaci našich vodních toků a ekosystémů na ně vázaných. Je to také příležitost, jak začít komplexněji a hlavně masivněji navracet klíčové prvky krajiny do dobrého stavu. V rámci probíhající změny klimatu je to šance, byť několik minut po dvanácté, ale pojďme ji využít naplno! Zodpovědnost je nyní na straně politiků, kteří o ochraně vody mluví velmi často. Nyní mohou hovořit činy v podobě vzniku nových legislativních nástrojů. Držme si pěsti!“

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické:

„Obnova přírody je péče řádného hospodáře. Že tomu vládní strany a jejich experti rozumějí, vidíme z programového prohlášení. Teď záleží na tom, zda poslanci a ministři podlehnou nátlaku agrobyznysu, kterému se drancování přírody dosud vyplácelo, nebo se přihlásí ke svému programovému prohlášení a roli řádného hospodáře přijmou – k prospěchu všech občanů Evropy. Obnova přírody přinese kromě dostatku místních potravin a odolnosti proti změně klimatu i nová pracovní místa, prosperitu venkova a fyzické i mentální zdraví nám všem.“

Martin Rexa, koordinátor kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA:

„Někdo říká, že návrh nařízení jde proti zemědělcům. Je to ale naopak. Ve skutečnosti je stěžejní pro zachování smysluplné schopnosti pěstovat potraviny v době zhoršujících se dopadů klimatické změny. Nedávné masivní záplavy střídající sucha na jihu Evropy jsou jen malou ukázkou toho, co nás i zemědělce čeká, pokud urychleně zemědělskou krajinu a půdu neoživíme a neobnovíme. Zemědělce v tom však musí podpořit celá společnost.“

Vlastimil Karlík, odborník na ochranu přírody sdružení Arnika:

„Nařízení by přineslo významný pokrok v revitalizaci vodních toků a obnovy říční krajiny. Že to potřebujeme jako sůl, abychom kompenzovali zvýšení výskytu období sucha a častější povodně v důsledku změn klimatu, ví dnes snad už každý.“

Poznámky:

[1] https://docs.google.com/document/d/1G6V4DGEJitqHRD9P-i7JnaDeKeL1JAm8aGm6xT4GoVY/

[2] https://www.politico.eu/article/how-repairing-nature-became-the-eus-most-contentious-green-project/

[3] Prohlášení organizací z oblasti průmyslu a byznysu: https://drive.google.com/file/d/1SHspOyofZDZLJz-QvNzJJ5XZgETeFrWP/view

Prohlášení více než 200 vědců: https://www.birdlife.cz/vedci-vyzyvaji-europoslance-ke-schvaleni-nature-restoration-law/

Prohlášení více než 200 organizací občanské společnosti: https://www.restorenature.eu/File/UPDATED%20RestoreNature%20joint%20statement.docx.pdf

Podpora IFOAM, evropské asociace ekologických zemědělců: https://www.organicseurope.bio/news/nature-restoration-crucial-for-resilient-food-amp-farming-systems/

[4] https://www.ft.com/content/d83602d0-1296-4928-b58a-21cf2a6d2a0f

[5] „Zajistíme implementaci přijatých globálních a evropských cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti prostřednictvím aktualizace národní strategie a konkrétních opatření v takové míře, která zabrání dalšímu úbytku biodiverzity a zajistí její celkovou ochranu; zrychlíme obnovu narušených ekosystémů v souladu s evropskými závazky v této oblasti, a tím podpoříme služby, které příroda poskytuje lidské společnosti.“ https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/Aktualizovane-Programove-prohlaseni-vlady-.pdf