Ministerstvo zemědělství dnes představilo zásady pro poskytování finančních příspěvků na podporu adaptace lesů na klimatickou změnu ve státních [1] i nestátních lesích. 

Hnutí DUHA vítá tento správný a důležitý krok, po kterém vlastníci lesů i ekologické organizace již dlouho volají. Jeho praktické provedení je ale dalším selháním ministerstva – podmínky přidělování peněz jsou nastavené tak, že k výraznému zlepšení stavu lesů nepovedou:

POŽADAVEK PŘIROZENÉ OBNOVY LESŮ je klíčový pro odolnost budoucích lesů. V České republice je však podíl přirozené obnovy dlouhodobě velmi nízký – v roce 2020 tvořila pouhých 16,5 % (v roce 2019 15,5 %) [2]. Pro zajištění odolnosti porostů by přitom potřebný podíl přirozené obnovy měl tvořit nejméně 50 %. Schválená Strategie rozvoje státního podniku Lesy ČR do roku 2024 klade cíl zvýšení podílu přirozené obnovy na nejméně 40 % do roku 2024, podnik ji ale nenaplňuje a nepodniká k tomu potřebné kroky. Ministerstvo zemědělství ale v pravidlech podpory stanovilo podmínku pouhého 10% podílu přirozené obnovy. To je hluboko i pod současným průměrem a rozhodně to nebude motivovat vlastníky ke zvyšování podílu přirozené obnovy, ba právě naopak. Menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, nemusí tuto podmínku podpory plnit dokonce vůbec.

POŽADAVEK DRUHOVĚ PESTŘEJŠÍ OBNOVY LESŮ je rovněž zásadní pro adaptaci lesů na změny klimatu. Podmínky přiznání podpory jsou ale i zde velmi slabé – požadují splnit pouze takzvaný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD – tj listnáčů a jedlí včetně douglasky) a nikoliv podíl doporučený podle vyhlášky [3]. Hnutí DUHA již dříve kritizovalo, že vyhláškou stanovené podíly MZD minimální i doporučené nejsou pro adaptaci lesů na změnu klimatu dostatečné [4]. Dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin je přitom i zákonnou povinností vlastníka. Ani tento požadavek pro přiznání dotace tedy není motivující, vlastník jej stejně musí dodržet. Podle další podmínky musí být podíl jedné dřeviny například při obnově holiny větší než 1 ha maximálně 60 %. V praxi tedy například na Vysočině či v podhůří Jeseníků, kde smrkové monokultury plošně uhynuly, může vlastník lesa v pátém vegetačním stupni vysadit znovu 60 % smrku a obdrží od ministerstva příspěvek na adaptaci lesů na změnu klimatu.

POŽADAVEK ŠETRNÉHO PŘIBLIŽOVÁNÍ DŘEVA je důležitý proto, aby nedocházelo k poškození půdy, vytváření erozních rýh a tím narušení vodního režimu. Podmínky pro přiznání podpory požadují použití šetrných technologií pouze v rozsahu 10 % objemu vytěženého dřeva. Rovněž tento požadavek nemusí menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, plnit vůbec.

POŽADAVEK OMEZENÍ HOLOSEČÍ PŘI PLÁNOVANÉ TĚŽBĚ je důležitý, protože na holinách dochází k vysychání a degradaci lesní půdy, mineralizaci humusu, vyplavování živin a uvolňování uhlíku vázaného v půdě (emise skleníkových plynů). Dle podmínek pro přiznání podpory postačuje dodržení průměrné velikosti holiny 0,3 hektaru, u dubových a borových porostů 0,5 hektaru. Protože jde o průměrné hodnoty, nevylučují podmínky i pomístné velké hektarové, respektive dvouhektarové holoseče. Závažný nedostatek podmínek je, že omezení se netýká holosečí v prudkých svazích, kde je dřevo vytahováno lanovkou a kde dochází k největší erozi půdy – takové holiny se do průměru nezapočítávají, vlastník jich může udělat kolik chce, a podporu na adaptaci lesů na změnu klimatu stejně obdrží.

POŽADAVEK PONECHÁNÍ DŘEVA K ZETLENÍ je důležitý pro zachování biologické rozmanitosti a návrat části živin do půdy. Třetina druhů živočichů, rostlin a dalších organismů v lesích je vázána na přítomnost starých stromů a tlející dřevo [5]. Pro jejich zachování je potřebné ponechávat v lesích průměrně 20 až 50 m3 dřeva/ha [6]. Tlející dřevo je důležité i pro zadržení vody. Podmínky pro přiznání podpory ale požadují ponechání pouze tří stromů na hektar po provedené těžbě, což podle druhu stromu a stanoviště bude v praxi většinou mezi 1-3 m3/ha. Navíc podmínky nesmyslně neumožňují započítat ponechání starých živých stromů na dožití – započítávají pouze stojící souše nebo stromy pokácené.

Požadavky na druhovou pestrost a ponechání dřeva k zetlení umožňují obcházet podmínky přiznání podpory, respektive prakticky je neplnit. K přiznání podpory na téměř celou výměru lesů daného lesního celku (např. 8 000 ha) totiž postačuje splnit tyto požadavky na jediném místě těžby (v porostní skupině – např. na 0,2 ha). Když nejsou splněné jinde, nevadí, od celkové plochy lesa, na kterou se podpora přiznává (např. oněch 8 000 ha x 4,22 kč/den), se odečtou pouze ty vlastní plochy těžby, kde požadavky nejsou splněné (např. v řádu nižších desítek hektarů) [7].

Do programu, který nepovede k cíli – adaptaci lesů na změnu klimatu – plánuje Ministerstvo zemědělství vložit 4,1 miliardy Kč ročně, bude-li to tak schváleno v rozpočtu následujících let.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu řekl: 

„Podpora vlastníků na opatření ke zlepšení zdravotního stavu lesů nad rámec zákonných povinností je více než žádoucí a potřebná. Ale zatuchlý úřednický aparát ministerstva zemědělství připravil pro nového ministra Nekulu dotační programový zmetek. Nasype do něho miliardy korun, aniž by skutečně výrazněji motivoval k adaptaci lesů na změny klimatu. Je to především Ministerstvo zemědělství, které už desítky let sabotuje naléhání vědců, ekologických organizací i veřejnosti na změny zákonů a dotací tak, aby došlo k ozdravení našich lesů. A pokračuje v tom i pod novým ministrem.“