ČEZ by s elektrárnou Počerady zahodil smlouvu na uhlí za sto miliard

Prodej je ekonomicky nevýhodný, píší lékaři, vědci a další osobnosti vládě

Skutečná ekonomika pojednávaného prodeje elektrárny ČEZ Počerady finančníkovi a uhlobaronovi Pavlu Tykačovi je pro stát, společnost i ČEZ samotný silně nepříznivá. Upozorňují na to vládu lékaři, vědci, významné osobnosti veřejného života, místní politici a ekologické organizace a žádají ji otevřeným dopisem, aby se proti prodeji postavila [1], podobně jako se již ozvali menšinový akcionáři [2].

Tvrzení zástupců Tykačovy společnosti Czech Coal o výhodnosti obchodu pro ČEZ a stát je nepravdivé, neboť nezohledňuje významné položky:

Pokud ČEZ elektrárnu Počerady skutečně prodá, vzdá se automaticky i práva na odběr 220 milionů tun uhlí, které mu byla podle dosavadních smluv Tykačova Vršanská uhelná povinná za garantovanou cenu v příštích desetiletích dodat. V současnosti má toto uhlí cenu 105 miliard korun [3]. Pro srovnání: prolomením limitů na velkolomu Bílina, které vláda schválila v roce 2015, otevírá ČEZu cestu k těžbě cca 100 milionů tun uhlí (tedy přibližně poloviny toho, o kolik by přišel prodejem Počerad). ČEZ byl přitom podle platné smlouvy s nakoupeným uhlím oprávněn volně disponovat. (tedy pálit jej i v jiných zdrojích, než v Počeradech, případně jej dále prodat).

Právě kvůli strategicky výhodné smlouvě na dlouhodobé dodávky uhlí doporučila (vedle dalších důvodů) ČEZu před dvěma lety analýza společnosti Erste, aby elektrárnu (za tehdy navrhovanou cenu 8 miliard korun) neprodávala [4].

Za každý rok provozu Počerad navíc budou stát a občané platit tři miliardy korun externích nákladů - tedy za škody způsobené spalováním uhlí [5]. Czech Coal totiž chce místo plánovaného uzavření elektrárny prodlužovat její provoz a vydělávat na úkor zdraví lidí i životního prostředí. Stát za svůj podíl ve společnosti ČEZ získá teoreticky peníze na pokrytí externích nákladů na pouhý jeden rok.

Tykačova firma Czech Coal nenabízí za elektrárnu deset miliard korun, ale jen 4,5. Zbytek chce zaplatit dodávkami elektřiny za výrobní náklady do roku 2023. Jenže zároveň chce elektrárnu rekonstruovat a tedy na čas odstavit z provozu. Kromě toho není jasné, jaké budou výrobní náklady této elektřiny. Není tedy jisté, kdy a jestli vůbec většinu slíbené částky zaplatí.

Elektrárna Počerady měla za roky 2013-2015 čistý zisk celkem asi 3 miliardy korun [6]. Je nepravděpodobné, že by do roku 2023, kdy ČEZ zamýšlel ukončit její provoz,     
nevytvořila vyšší zisk, než kolik by za její odkoupení zaplatil Czech Coal.

Navíc plánovaný prodej elektrárny je hned ve dvou ohledech v rozporu s platnou Státní energetickou koncepcí, kterou vláda schválila teprve předloni. Počerady mají ze všech českých elektráren třetí nejhorší účinnost [7]. Tykačem zamýšlené prodloužení provozu elektrárny o desítky let by bylo v rozporu s vládním cílem “Omezit nízko-účinnou kondenzační výrobu elektřiny” [8]. Naopak ČEZ by měl podle svých plánů elektrárnu v roce 2023 uzavřít. Ušetřené uhlí tak mohl v budoucnu využít ve zdrojích s mnohem lepší účinností (včetně tepláren či nové elektrárny Ledvice).

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace, řekl:
“Řečeno s klasiky české komedie: ČEZ očividně nechce slevu zadarmo. Tykač mu slíbí elektřinu za šest miliard, kterou možná nikdy nevyrobí, a ČEZ se výměnou za to s okamžitou platností vzdá smlouvy na nákup uhlí za sto miliard. Pavlu Tykačovi se nedivíme, dělá to, co vždycky - ale mlčení vlády k této vypečené transakci jen pár měsíců před volbami je ohlušující. Nejde přitom jen o nevýhodnost pro stát jako hlavního akcionáře ČEZu, ale i o zjevný rozpor s platnou státní energetickou koncepcí.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Pokud ČEZ uhelnou elektrárnu Počerady prodá a Czech Coal ji bude provozovat byť jen jen o rok déle, než je nyní v plánu, tak všechny peníze získané prodejem padnou na zaplacení škod na zdraví lidí, životním prostředí a dalších negativních dopadů. Jediný způsob, jak může ČEZ zabránit okrádání státu a společnosti, je elektrárnu si ponechat, provozovat několik zbývajících let a pak ji definitivně uzavřít.”


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/04/vyzva_vlade-_p...

[2] http://byznys.ihned.cz/c1-65653330-prodej-elektrarny-pocerady-je-nesmysl...

[3] Průměrná cena uhlí z velkolomu Vršany v letech 2009 - 2015 pode výročních zpráv Vršanské uhelné, a.s. dosahovala 480 Kč/tunu.

[4] Doslova Erste napsala: “Naopak ponechání si elektrárny EPC a tím pádem i zachování DKS (smlouvy na prodej uhlí) v platnosti do roku 2060 by znamenalo, že společnost ČEZ bude po roce 2025 kontrolovat, s výjimkou uhlí za limity na dole ČSA, všechno uhlí v České republice. Tato skutečnost může pro společnost ČEZ v budoucnu představovat významnou ekonomickou a strategickou výhodu.“ Celý text analýzy má Greenpeace k dispozici a v případě zájmu vám jej na vyžádání zašle.

[5] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, tabulka 9: Měrné externí náklady pro stávající zdroje na 1 kWh vyrobené elektřiny (v Kč, ceny roku 2011). Náklady byly pro výpočet dále sníženy z důvodu dílčí modernizace elektrárny v roce 2015, která snížila znečištění.

[6] Výroční zprávy Elektrárny Počerady 2013, 2014, 2015:
https://www.cez.cz/edee/content/file/o-spolecnosti/dcerine-spolecnosti/v...
https://www.cez.cz/edee/content/file/o-spolecnosti/dcerine-spolecnosti/d...
https://www.cez.cz/edee/content/file/o-spolecnosti/dcerine-spolecnosti/d...

[7] Elektrárna Počerady má čistou termální účinnost (tedy přeměny energie obsažené v palivu na elektřinu) pouhých 32 %. Horší nebo stejnou účinnost mají pouze elektrárny Vřesová (27 %) a Chvaletice (taktéž 32 %).

[8] Státní energetická koncepce stanovuje cíl omezit nízkoúčinné využití uhlí v elektrárnách a zajistit jeho předností spalování v účinnějších teplárnách hned na několika místech, konkrétně na str. 46, 49, 60, 67 a 68 (ke stažení zde: https://www.mpo.cz/dokument158059.html)