Polovinu elektřiny vyrábí z uhlí. Navzdory plánu na uzavírání běží uhelné elektrárny dál. Prvním kandidátem na uzavření je elektrárna Počerady

V „ligové“ tabulce čtrnácti největších evropských elektrárenských společností, uspořádané podle stupně připravenosti na přechod k nízkouhlíkové energetice, obsadil ČEZ velmi nelichotivé předposlední místo [1]. Žebříček sestavuje konzultační společnost CDP, aby zhodnotila, jak jsou energetické firmy schopny přispět k potřebnému snížení emisí skleníkových plynů. ČEZ se umístil na konci kvůli velkému podílu uhelných elektráren ve svém portfoliu.

ČEZ aktuálně vyrábí 39 % své produkce z hnědého a dalších 9 % z černého uhlí [2]. V roce 2008 vedení ČEZ schválilo plán odstavování uhelných elektráren, který ovšem nenaplňuje. V roce 2014 vláda schválila aktualizaci Státní energetické koncepce, jež s uzavíráním elektráren počítá. Ani tu však firma s většinovým státním vlastnickým podílem nerespektuje.

Místo naplánovaného a potřebného uzavírání uhelných elektráren vyjednává ČEZ s kontroverzním finančníkem a uhlobaronem Pavlem Tykačem o prodeji největšího ze svých starých zdrojů – elektrárny Počerady. Tím by ČEZ snížil podíl uhlí ve své produkci, zato ČR jako celek by se propadla níž. Fosilní miliardář Tykač by totiž chtěl elektrárnu rekonstruovat a provozovat až do poloviny století, kdy skončí i těžba v jím ovládaném uhelném velkolomu Vršany. Celkově by tak ČR vypustila víc skleníkových emisí a víc zdraví škodlivých látek způsobujících smog.

Pokračující provoz starých uhelných elektráren je nadále příčinou masivních vývozů elektřiny z České republiky. ČR se od roku 2000 pohybuje mezi předními světovými exportéry elektřiny. Podle poslední zprávy International Energy Agency (Key World Energy Statistics 2016) byla ČR v roce 2014 ve vývozu elektřiny na páté pozici.
 
Předposlední místo ČEZ v žebříčku ovšem  může být dočasné. Česká elektrárenská společnost může vzít nízké hodnocení jako motivaci pro využití příležitostí, které ji příště posunou o několik příček nahoru. Hodnocení analytické společnosti CDP totiž sleduje především závislost firem na fosilních palivech a jejich plány v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů. Pevný harmonogram uzavírání uhelných elektráren a jasný plán rozvoje obnovitelných zdrojů jsou proto hlavní kroky k opuštění předposledního místa. Přitom nejde jen o lepší připravenost ČEZu, ale zejména o lepší připravenost České republiky na moderní ekonomiku.

ČEZ by měl především:

•    Představit pevný harmonogram definitivního uzavírání uhelných elektráren. Stávající alibismus zdůvodňovaný potřebou reagovat na „aktuální vývoj“ [3] způsobuje nízké hodnocení podle kritéria předpokládaných emisí stávajících zdrojů mezi lety 2015 a 2050. Prvním krokem je zastavení plánů na prodej uhelné elektrárny Počerady kontroverznímu podnikateli Pavlu Tykačovi. Vládu k tomu minulý týden vyzvala řada českých osobností: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/04/vyzva_vlade-_p...

•    Přispět (jako klíčový hráč energetické debaty vlastnící distribuční společnosti) k nastavení jasných podmínek pro investice do malých decentralizovaných zdrojů. Loňský vstup ČEZu na trh se střešní fotovoltaikou je pouze prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Vedení ČEZ se musí zasadit o nápravu stavu, kdy zájemci o střešní fotovoltaiku nevědí, jestli za rok či dva nepoškodí jejich projekt vysoká paušální platba za elektřinu nebo poplatek za vlastnictví systému. Na rostoucím trhu by stávající fotovoltaické aktivity ČEZu dostaly nový rozměr.

•    Zavést faktor snižování emisí do struktury řízení (v tomto ohledu má ČEZ nejnižší možné hodnocení). Společnost CDP hodnotí například specifické cíle firem v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a jejich zohlednění při hodnocení managementu. Při stanovení odměny pro generálního ředitele elektrárenské společnosti lze snižování emisí přiřadit k dalším kritériím a dát mu dostatečnou váhu.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„ČEZ to možná s odchodem od fosilních paliv do roku 2050 myslí vážně. Teď ale dostal jasnou zprávu, že je na tom velmi bledě. V žebříčku evropských elektrárenských společností sestaveném podle připravenosti na výrobu s nízkými emisemi sklenikových plynů obsadil až předposlední místo. Špatné hodocení může být motivací k pozitivním krokům – pro dávno naplánované uzavírání uhelných elektráren a nastavení jasných podmínek pro rozvoj malých obnovitelných zdrojů.”

“Namísto uzavírání vyjednává ČEZ o prodeji největší staré uhelné elektrárny - Počerady - fosilnímu miliradáři Pavlu Tykačovi. Bylo by zlé, kdyby své uhelné elektrárny ČEZ prodal jiným vlastníkům. Pro vypouštění skleníkových emisí a smog je jedno, jaký subjekt elektrárnu provozuje. Polostátní ČEZ by měl být za své zdroje odpovědný až do konce a zajistit jejich uzavření podle svého vlastního schváleného plánu i podle Státní energetické koncepce.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] Drew Fryer, Luke Fletcher, Tom Crocker and James Smyth: Charged or static; Which European electric utilities are prepared for a low carbon transition? Executive Summary, CDP, duben 2015,
https://b8f65cb373b1b7b15feb-c70d8ead6ced550b4d987d7c03fcdd1d.ssl.cf3.ra... (odkaz je externí)

[2] Poslední zpráva pro investory na: https://www.cez.cz/edee/content/file/investors/investment-stories/2016-1... (odkaz je externí)

[3] https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/strategie-a-akt... (odkaz je externí)